Laplaceova transformace

Podobne dokumenty
Inverzní Z-transformace

Stavový popis Stabilita spojitých systémů (K611MSAP) Katedra aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT. čtvrtek 20. dubna 2006

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Mocninné řady 1 / 18

Vybrané kapitoly z matematiky

Matematika 2, vzorová písemka 1

Funkce zadané implicitně. 4. března 2019

Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19

5. a 12. prosince 2018

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Úvod 1 / 32

(13) Fourierovy řady

MATEMATIKA 3. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

1 Soustava lineárních rovnic

(1) Derivace. Kristýna Kuncová. Matematika B2 17/18. Kristýna Kuncová (1) Derivace 1 / 35

Diferenciální rovnice základní pojmy. Rovnice se

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Kapitola 4: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

x2 + 2x 15 x 2 + 4x ) f(x) = x 2 + 2x 15 x2 + x 12 3) f(x) = x 3 + 3x 2 10x. x 3 + 3x 2 10x x 2 + x 12 10) f(x) = log 2.

Necht je funkce f spojitá v intervalu a, b a má derivaci v (a, b). Pak existuje bod ξ (a, b) tak, že f(b) f(a) b a. Geometricky

Univerzita Palackého v Olomouci

Aproximace funkcí 1,00 0,841 1,10 0,864 1,20 0,885. Body proložíme lomenou čarou.

Kristýna Kuncová. Matematika B2

Úvodní informace. 18. února 2019

DFT. verze:

Numerické metody 8. května FJFI ČVUT v Praze

Co nám prozradí derivace? 21. listopadu 2018

Logika V. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Rovnice proudění Slapový model

Elementární funkce. Edita Pelantová. únor FJFI, ČVUT v Praze. katedra matematiky, FJFI, ČVUT v Praze

Průvodce studiem V této kapitole se budeme zabývat diferenciálním počtem pro funkce více

IEL Přechodové jevy, vedení

Geometrická nelinearita: úvod

Matematika (KMI/PMATE)

kontaktní modely (Winklerův, Pasternakův)

1 Předmluva Značení... 3

Matematika III Stechiometrie stručný

Speciální funkce, Fourierovy řady a Fourierova transformace

Cauchyova úloha pro obyčejnou diferenciální rovnici

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Fakulta biomedic ınsk eho inˇzen yrstv ı Teoretick a elektrotechnika Prof. Ing. Jan Uhl ıˇr, CSc. L eto 2017

Fakulta biomedic ınsk eho inˇzen yrstv ı Teoretick a elektrotechnika Prof. Ing. Jan Uhl ıˇr, CSc. L eto 2017

GEM a soustavy lineárních rovnic, část 2

Linea rnı (ne)za vislost

Numerické metody minimalizace

Stochastické modelování v ekonomii a financích Konzistence odhadu LWS. konzistence OLS odhadu. Předpoklady pro konzistenci LWS

(a). Pak f. (a) pro i j a 2 f

Tvarová optimalizace pro 3D kontaktní problém

Komplexní analýza. Příklad Body. Nepište obyčejnou tužkou ani červeně, jinak písemka nebude přijata. Soupis vybraných vzorců. 4a.

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 24. z aˇr ı 2013 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 24. z aˇr ı / 52

Edita Pelantová, katedra matematiky / 16

Numerické metody a statistika

Obsah. 1.2 Integrály typu ( ) R x, s αx+β

Energetické principy a variační metody ve stavební mechanice

Matematická analýza II pro kombinované studium. Konzultace první a druhá. RNDr. Libuše Samková, Ph.D. pf.jcu.cz

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta. Fourierova transformace periodických struktur. Katedra matematické analýzy

Sb ırka pˇr ıklad u z matematick e anal yzy II Petr Tomiczek

Periodický pohyb obecného oscilátoru ve dvou dimenzích

Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 187

Petr Beremlijski, Marie Sadowská

Teorie. kuncova/ Definice 1. Necht f je reálná funkce a a R. Jestliže existuje.

Určitý (Riemannův) integrál a aplikace. Nevlastní integrál. 19. prosince 2018

Obsah. 1 Konstrukce (definice) Riemannova integrálu Výpočet Newtonova Leibnizova věta Aplikace výpočet objemů a obsahů 30

Anna Kratochvílová Anna Kratochvílová (FJFI ČVUT) PDR ve zpracování obrazu / 17

Matematika prˇedna sˇka Lenka Prˇibylova 7. u nora 2007 c Lenka Prˇibylova, 200 7

Funkce více proměnných: limita, spojitost, parciální a směrové derivace, diferenciál

Obsah. Limita posloupnosti a funkce. Petr Hasil. Limita posloupnosti. Pro a R definujeme: Je-li a < 0, pak a =, a ( ) =. vlastní body.

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Obsah. Petr Hasil. (konjunkce) (disjunkce) A B (implikace) A je dostačující podmínka pro B; B je nutná podmínka pro A A B: (A B) (B A) A (negace)

Metody, s nimiž se seznámíme v této kapitole, lze použít pro libovolnou

Operace s funkcemi [MA1-18:P2.1] funkční hodnota... y = f(x) (x argument)

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Matematická analýza 2. Kubr Milan

Funkce více proměnných: limita, spojitost, derivace

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Biosignál II. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno

1 Definice. A B A B vlastní podmnožina. 4. Relace R mezi množinami A a B libovolná R A B. Je-li A = B relace na A

TGH01 - Algoritmizace

Matematická analýza pro učitele (text je v pracovní verzi)

(2) Funkce. Kristýna Kuncová. Matematika B2. Kristýna Kuncová (2) Funkce 1 / 25

x y (A)dy. a) Určete a načrtněte oblasti, ve kterých je funkce diferencovatelná. b) Napište diferenciál funkce v bodě A = [x 0, y 0 ].

Matematický ústav UK Matematicko-fyzikální fakulta. Ukázky aplikací matematiky

Biosignál I. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno

Obsah. Zobrazení na osmistěn. 1 Zobrazení sféry po částech - obecné vlastnosti 2 Zobrazení na pravidelný konvexní mnohostěn

algebrou úzce souvisí V druhém tematickém celku se předpokládá základní znalosti z matematické analýzy

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky

MATEMATIKA 3 NUMERICKÉ METODY. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Poznámky z matematiky

Fyzika laserů. Kvantová teorie laseru. 22. dubna Katedra fyzikální elektroniky.

Paradoxy geometrické pravděpodobnosti

7. Aplikace derivace

Kombinatorika a grafy I

Reprezentace dat. BI-PA1 Programování a Algoritmizace I. Ladislav Vagner

MATEMATIKA 1 ALEŠ NEKVINDA. + + pokud x < 0; x. Supremum a infimum množiny.

Jan Kotera. Vlnky a zpracování obrazu

TGH01 - Algoritmizace

Numerické metody KI/NME. Doc. RNDr. Jiří Felcman, CSc. RNDr. Petr Kubera, Ph.D.

Automatové modely. Stefan Ratschan. Fakulta informačních technologíı. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

FOURIEROVA ANALýZA JAN MALÝ

Inżynieria Systemów Dynamicznych (3)

Definice Řekneme, že PDA M = (Q,Σ,Γ,δ,q 0,Z 0,F) je. 1. pro všechna q Q a Z Γ platí: kdykoliv δ(q,ε,z), pak δ(q,a,z) = pro všechna a Σ;

Transkrypt:

Laplaceova transformace Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 5. přednáška 11MSP 219 verze: 219-3-17 1:12

Obsah přednášky 1 Fourierova transformace Vlastní funkce a komplexní exponenciála 2 Matematické nářadí - Laplaceova transformace 3 Dopředná Laplaceova transformace 4 Příklady použití Laplaceovy transformace

Vlastní funkce systému A x = λ x Vstup systému u(t), výstup λu(t). λ je vlastní číslo

Fourierova transformace Komplexní exponenciála Odezva LTI systému na komplexní exponenciálu je ta samá komplexní exponenciála, pouze se změněnou amplitudou: spojitý systém: e st H(s) e st diskrétní systém: z n H(z) z n kde H(s) respektive H(z) je komplexní škálovací faktor, jež obecně může záviset na komplexní proměnné s nebo z. Signál, pro nějž je výstup systému roven vstupu až na násobení konstantou, nazýváme vlastní funkce systému a odpovídající škálovací faktor pak nazýváme vlastní číslo systému.

Fourierova transformace Komplexní exponenciála Uvažujme spojitý LTI systém s impulsní odezvou h(t) a vstupním signálem u(t) = e st, kde s C: y(t) = h(τ) u(t τ) dτ = h(τ) e s(t τ) dτ. Platí e s(t τ) = e st e sτ a člen e st nezávisí na integrandu, je tedy y(t) = e st h(τ) e sτ dτ.

Fourierova transformace Komplexní exponenciála y(t) = H(s) e st, kde H(s) je komplexní konstanta závisející jednak na s a jednak na impulsní odezvě systému vztahem H(s) = h(τ) e sτ dτ.

Obsah přednášky 1 Fourierova transformace 2 Matematické nářadí - Laplaceova transformace 3 Dopředná Laplaceova transformace 4 Příklady použití Laplaceovy transformace

Laplaceova transformace Odkud se bere? Pro imaginární s odpovídá H(s) Fourierově transformaci signálu impulsní odezvy h(t). Pokud budeme uvažovat namísto ryze imaginárních komplexních hodnot obecná komplexní čísla p, bude výsledkem generalizace Fourierovy transformace tak zvaná Laplaceova transformace. Bude potom e pt H(p) e pt, p = a + bi a H(p) odpovídá Laplaceově transformaci signálu impulsní odezvy h(t).

Obsah přednášky 1 Fourierova transformace 2 Matematické nářadí - Laplaceova transformace 3 Dopředná Laplaceova transformace Důvody použití Definice Vlastnosti Tabulky Laplaceovy transformace 4 Příklady použití Laplaceovy transformace

Laplaceova transformace Důvody pro použití Laplaceova transformace významně zjednodušuje některé operace v oblasti analýzy spojitých LTI systémů, například derivace násobení proměnnou p integrace dělení proměnnou p diferenciální rovnice n-tého řádu s konstantními koeficienty algebraické rovnice n-tého řádu konvoluce f (t) g(t) součin F (p) G(p)

Laplaceova transformace Definice Definition (Laplaceova transformace) Laplaceova transformace funkce f (t), která je nanejvýš polynomiálního růstu je definována integrálem f (t) = a + a 1 t + a 2 t 2 + + a n t n F (p) = f (t)e pt dt L {f (t)}. Funkci f (t) nazýváme vzorem a funkci F (p) Laplaceovým obrazem.

Laplaceova transformace Definice inverzní transformace Zpětná Laplaceova transformace má tvar integrálu podél křivky v komplexní rovině p f (t) = 1 2πi c+i c i F (p) e pt dp L 1 {F (p)}. Praktické počítání zpětné Laplaceovy transformace vychází z residuové věty, která pro racionálně lomené funkce v proměnné p vede v operátorovém počtu na Heavisideovu větu. (Oliver Heaviside, 185-1925)

Laplaceova transformace Vlastnosti - linearita Theorem (Linearita) Laplaceova transformace je lineární: { } L a k f k (t) = a k L {f k (t)} = a k F k (p) k k k { } L 1 b m F m (p) = b m L 1 {F m (p)} = b m f m (t) m m m

Laplaceova transformace Vlastnosti změna měřítka Theorem (O změně měřítka) Pro F (p) = L {f (t)} je L {f (at)} = 1 ( p ) a F a Důkaz. Substitucí at = τ L {f (at)} = f (at)e pt dt = f (τ)e p a τ 1 a dτ = 1 a F ( p a )

Laplaceova transformace vlastnosti Věta o změně měřítka platí samozřejmě i obráceně: 1 ( t ) b f = L 1 {F (bp)} b Všechny integrální transformace (Laplace, Fourier, Wavelets) podléhají Hesienbergově principu neurčitosti v časovém a kmitočtovém rozlišení. f f t t

Laplaceova transformace Vlastnosti posunutí Theorem (O posunutí) Je-li F (t) = L {f (t)}, pak Důkaz. L {1(t τ)f (t τ)} = e pτ L {f (t)} = e pτ F (p). Substitucí t τ = ϑ obdržíme L {f (t τ)} = f (t τ)e pt dt = τ f (ϑ)e p(τ+ϑ) dϑ = e pτ f (ϑ)e pϑ dϑ + e pτ f (ϑ)e pϑ dϑ τ = e pτ f (ϑ)e pϑ dϑ e pτ F (p)

Laplaceova transformace Vlastnosti transformace konvoluce Theorem (O konvoluci) { } L {f (t) g(t)} = L f (t τ) g(τ) dτ = F (p) G(p) Důkaz se snáze provádí v diskrétním čase. Důsledek { L y(t) = } h(τ) u(t τ) dτ Y (p) = H(p) U(p)

Laplaceova transformace Vlastnosti obraz derivace Theorem (O obrazu derivace funkce) L {f (t)} = F (p) { } d L dt f (t) = pf (p) f () { d 2 } L dt 2 f (t) = p 2 F (p) pf () d dt f () {. d n } L dt n f (t) = p n F (p) p n 1 f () p n 2 d dt f ()... f (n 1) ()

Laplaceova transformace vlastnosti Důkaz. Integrováním per partes, b a u v = [uv] b a b { } d L dt f (t) = = d dt f (t)e pt dt [ f (t)e pt ] ( p) = f () + pf (p). a uv : f (t)e pt dt Opakováním tohoto procesu získáme postupně { d 2 } L dt 2 f (t) = p 2 F (p) pf (+) d dt f (+)

Laplaceova transformace vlastnosti Theorem (O obrazu integrálu funkce) { t } L f (τ) dτ = 1 p F (p) Důkaz. Integrováním per partes, b a uv = [uv] b a b { t } L f (τ) dτ = = 1 p = 1 p F (p). a u v: ( t ) f (τ) dτ e pt dt [ t ] f (τ) dτe pt 1 p f (t)e pt dt

Tabulky Laplaceovy transformace (1/4) f (t) = L 1 {F (p)} F (p) = L {f (t)} f (t) = 1 2πi c+i c i F (p) e pt dp F (p) = f (t) e pt dt δ(t) 1 1(t) 1 p

Tabulky Laplaceovy transformace (2/4) f (t) = L 1 {F (p)} F (p) = L {f (t)} e αt 1 p + α sin ωt ω p 2 + ω 2 cos ωt p p 2 + ω 2

Tabulky Laplaceovy transformace (3/4) f (t) = L 1 {F (p)} F (p) = L {f (t)} e αt sin ωt ω (p + α) 2 + ω 2 e αt cos ωt p + α (p + α) 2 + ω 2 t n n! p n+1

Tabulky Laplaceovy transformace (4/4) f (t) = L 1 {F (p)} F (p) = L {f (t)} t n e αt n! (p + α) n+1 t cos ωt p 2 ω 2 (p 2 + ω 2 ) 2 t sin ωt 2ωp (p 2 + ω 2 ) 2

Obsah přednášky 1 Fourierova transformace 2 Matematické nářadí - Laplaceova transformace 3 Dopředná Laplaceova transformace 4 Příklady použití Laplaceovy transformace Integrační RC článek Impulsní odezva LTI systému

Laplaceova transformace příklad 1 Hledejme odezvu integračního RC článku na vstupní signál. u 1 (t) R C u C (t) Diferenciální rovnici jsme si již odvodili v první přednášce: RC d dt u C(t) + u C (t) = u 1 (t).

Laplaceova transformace příklad 1 Pro α = 1 RC a vstupní u 1(t) = U 1(t) je d dt y(t) + αy(t) = αu 1(t). Protože je to diferenciální rovnice s konstantními koeficienty, můžeme použít Laplaceovu transformaci a její vlastnosti { } d L dt y(t) + L {αy(t)} = L {αu 1(t)}, a obdržíme algebraickou rovnici pro neznámou Y (p) py (p) y() + αy (p) = αu 1 p.

Laplaceova transformace příklad 1 Rovnici upravíme tak, že neznámá bude na levé straně a všechny známé konstanty na straně pravé (p + α)y (p) = αu p + y(). a nalezneme řešení v rovině p Y (p) = αu p(p + α) + y() p + α = U p U p + α + y() p + α S pomocí tabulek pak můžeme nalézt pro t > řešení y(t) = U (1 e αt ) + y()e αt

Laplaceova transformace příklad 1 1 9 8 7 6 u C (t) 5 4 3 2 1 5 1 15 t

Laplaceova transformace příklad 2 Uvažujte LTI systém, který je pro t > popsán naměřenými hodnotami vstupu u(t) = e t + e 3t a výstupu y(t) = te 3t. Jak nalezneme impulsní odezvu?

Laplaceova transformace příklad 2 Protože platí a protože je U(p) = 1 p + 1 + 1 p + 3 = 2 p + 2 (p + 1)(p + 3) 1 Y (p) = (p + 3) 2 Y (p) = H(p) U(p), H(p) = Y (p) U(p) = 1 p + 1 2 (p + 2)(p + 3) = 1 2 [ 2 p + 3 1 ]. p + 2

Laplaceova transformace příklad 2 S pomocí tabulek pak můžeme nalézt pro t > řešení h(t) = e 3t 1 2 e 2t. h(t).5.45.4.35.3.25.2.15.1.5.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 4.5 5 t

Přeji hezký jarní den