Obsah. 1.2 Integrály typu ( ) R x, s αx+β
|
|
- Maja Drozd
- 6 lat temu
- Przeglądów:
Transkrypt
1 Sbírka úloh z matematické analýzy. Čížek Jiří Kubr Milan. prosince 006
2 Obsah Neurčitý integrál.. Základní integrály Integrály typu ) R, s α+β γ+δ d Integrály typu Rsin, cos ) d Integrály typu R, a + b + c) d Binomické integrály
3 Kapitola Neurčitý integrál. Integrační vzorce. Funkce f) f) d Podmínky n a n+ n+ + C n N, R a+ a+ + C a R, a, 0, + ) ln + C R {0} e e + C R a a ln a + C R, a > 0, a sin cos + C R cos sin + C R cos tg + C R, k+)π, k Z sin cotg + C R, kπ, k Z arcsin + C, ) + arctg + C R sh ch + C R ch sh + C R ch th + C R sh cth + C R {0} + ln + + ) + C R ln + + C R, Poznámka: Také lze psát d arccos + C poněvadž platí d arccotg + C, + arcsin + arccos π,, arctg + arccotg π, R.
4 . Základní integrály. Poznámka: Ve všech výsledcích této kapitoly je vynechána integrační konstanta.. Užitím základních integračních vzorců vypočtěte f) d, je-li a) f) ; b) f) ; c) f) + ; d) f) ) ; + ln + e) f) ) ; 7 + f) f) + ; + g) f) ) ; h) f) ) ) ); + i) f) ; arcsin j) f) + ; arctg k) f) + + ) ; arctg l) f) a e, a e a ; e +ln a m) f) ;, ln,) n) f) + 0 ; ) ln ln ) o) f) + sin + cos ; cos + sin p) f) arcsin + arccos ; π q) f) + + ; ln r) f) tg ; tg s) f) cotg ; cotg t) f) th ; th u) f) cth ; cth ; v příkladech t) a u) užijte vztahu ch sh v) f) sin ; sin w) f) ; tg cotg cos cos sin ) f) +cos +cos ; y) f) + ; tg + ) + arctg z) f) e + e + ; e e +
5 . Necht f) d F ) + C t.j. F je primitivní funkce k f). Ukažte, že pro a 0 platí fa + b) d F a + b) + C. a Řešení: Platí d d { F a + b) + C a } d a d F a + b) a F a + b) a fa + b).. Užitím předchozího vzorce vypočtěte f) d, je-li a) f) + ) ; b) f) ) ; c) f) 8 ; d) f) 8 ) 8 ; e) f) ) / ; 6 + )6 8 ) 8) 8 8 ) 8 ) f) f) + ; 6 arctg g) f) ; arcsin h) f) e + e ; e e i) f) sin sin α; α R; cos sin α j) f) sin +π/) ; cotg ) + π k) f) ; ch l) f) +cos ; m) f) cos ; n) f) +sin ; tg π th tg cotg ) ) ; užijte vztahu sin cos π o) f) ++ ; arctg + p) f) ; arcsin. Ukažte, že f ) d ln f) + C f) na vnitřku M definičního oboru funkce f ) f). Řešení: Pro M je d d ln f) + C f ) f).. Užitím předchozího vzorce vypočtěte f) d v příkladech h)-l) určete množinu M z příkladu.), je-li a) f) + ; ln + b) f) e e + ; lne + ) c) f) cotg; ln sin d) f) tg; ln cos
6 e) f) th; f) f) cth; g) f) h) f) e e ; ln ; i) f) +ln ) ; j) f) arcsin ; k) f) l) f) m) f) cos sin cos ; cos + sin ; sin +cos ; 6. Užitím substituce vypočtěte f) d, je-li a) f) ; d) f) sin ; e) f) ; + ln ch ln sh 6 ln e ln ln ln + ln ln arcsin ln sin ln + sin ln + cos ) b) f) arcsin ; c) f) ln + ; Řešení: a) Platí d t d ln pro, 0). ln b) Daný integrál rozdělíme nejdříve na dva integrály. Platí arcsin d arcsin arcsin t + C + C t ln ln d arcsin d. V prvém integrálu zavedeme substituci t, neboli d ; ve druhém arcsin u, tedy du. Oud plyne, že pro 0, ). d u du t t u u + C arcsin + C c) Položíme-li u ln +, platí du + ++ ) d d ln + d a tedy u du u + C ln + + C pro, ). Všiměte si, že f je lichá a F sudá. d) Platí d sin d sin cos pro kπ podle příkladu. d tg cos d cos tg ln tg + C
7 e) Výsledek najdete v úvodní tabulce. Získáme jej substitucí sht. Platí d + sht d cht t + C argsh + C ln + + ) + C. Tento integrál je však možné vypočítat i bez znalosti hyperbolických funkcí. Substituce cotg t, t 0, π), d sin t, převádí obecně integrál R, + ) d z racionální funkce R v proměnných, + na integrál R sin t, cos t) z racionální funkce R v proměnných sin t, cos t, který se naučíme řešit v odstavci.. V našem případě dostaneme d + sin t cotg t + sin t ln tg t + C ln cotg t + C podle příkladu d). Dále platí cotgt cotg t cotg t a oud cotg t cotg t 0, neboli ) cotg t, ± +. Poněvadž t ) 0, π, je cotg t > 0 a musíme vyloučit znaménko pro všechna R je + < 0). To nám dává konečný výsledek d + ln + + ) + C, R. Poznámka: Jako v příkladu 6d) lze substitucí sin t, t ) 0, π vypočítat d ln + ) + C,, + ). Protože f) je sudá, primitivní funkce F ) ln + je lichá a protože Df) DF ), ), + ), platí i poslední vzorec úvodní tabulky. 7. Pomocí věty o substituci najděte f) d, je-li a) f) sin cos ; b) f) c) f) + ) ; +) ; sin + ) +) d) f) ; + + e) f) + ; + ) + f) f) ; + ) + g) f) ; h) f) e ; 8 e i) f) e cos sin ; e cos j) f) ln ; ln k) f) arctg + ; arctg l) f) sin cotg ; cotg 6
8 m) f) sin ; cos n) f) cos ; sin sin +cos o) f) sin cos ; sin p) f) e ; e cos q) f) + ; arctg r) f) cos ; ln tg + ) ) π, užijte vztahu cos sin + π a příkladu 6d) s) f) sh ; ln th, užijte vztahu sh sh ch a postupu z příkladu 6d) t) f) ch ; arctg e u) f) etg +cotg cos ; e tg + ln tg, rozdělte daný integrál na dva ) v) f) sin + cos ; arctg tg, vydělte čitatele i jmenovatele cos ) Poznámka: Funkce F ) arctg tg je primitivní k funkci f v množině M DF ) R {k + ) π } ; k Z. Pro funkci F, s DF ) R, která je dána předpisem F ) arctg ) tg + kπ, k ) π ), k + )π ; k Z, platí F ) f), R a F je tedy spojitá v R. Přesvědčte se o tom. Graf funkce F jsme slepili posouváním částí grafu F. Nakreslete obrázek a vše si rozmyslete. w) f) arcsin ) f) ; pro > vytkněte z a výsledek rozšiřte sudě na R, ) arcsin sin, cos +cos ; y) f) +e ; vyjádřete cos pomocí sin ; slepte opět primitivní funkci k f na celém R ln + + e ); vytkněte e z + e a užijte příkladu 6d) z) f) e ; arcsin e, vytkněte e / z e 8. Užitím integrace per partes vypočtěte f) d, je-li a) f) e ; b) f) n ln, n ; c) f) ln + + ); d) f) ln + ; e) f) arcsin ; f) f) a, a > 0; g) f) e a cos b, resp. e a sin b), a + b > 0; h) f) ln n, n N {0}; i) f) n e a, n N {0}, a 0; j) f) + ) n, n N. Řešení: a) Do integrálu e d zavedeme nejdříve substituci t; oud d. Je tedy te t u t v e t u v e t te t + e t e t t + ) + C e + ) + C. 7
9 b) Platí n ln d u ln u v n v n+ n+ je n ) n+ n + ln n + n d n+ n + ) ln + C. n + ) Pro n se daný integrál řeší substitucí t ln viz příklad 7j)). c) Platí d) Je ln + + ) d u ln + + ) v u + v ln + + d ) ln + + ) + + C + ln + d u ln + v u ln d v ln + ln + C Podmínka > 0 je splněna, nebot funkce ln + pro, ). ln + + ln + d + d d + C. ln + ln ) e) Je arcsin d u arcsin v u arcsin v arcsin u arcsin v u v je definována pro + > 0, t. j. arcsin d arcsin + arcsin d arcsin + arcsin + C. Tento integrál lze řešit i substitucí sin t, t π, π ). f) Platí a d u a v u v a + a d a. Jestliže v posledním integrálu odečteme a přičteme a, dostaneme a a + a + a ) d a a d+ a +a d a a a d + a arcsin a. Pro hledaný integrál I dostáváme rovnici a I + a arcsin a řešením je a + a arcsin ) + C. a a jejím 8
10 Poznámka: Integrály typu R, a ) d, kde R je racionální funkce v proměnných a a, se obecně řeší substitucí a sin t, t π, π ). Vypočtěte tímto postupem znovu příklad 8f) a posud te, který výpočet je jednodušší. g) Pro a 0 je e a cos b d u cos b v e a u b sin b v a ea a ea cos b+ b e a sin b d a u sin b v e a u b cos b v a ea a ea cos b + b a ea sin b b a I. Z dané rovnice vypočteme e a cos b d ea a a cos b + b sin b) + C. + b Integrál K e a sin b d můžeme vypočítat stejným způsobem nebo využít předchozího výpočtu. Platí totiž a ea cos b + b a K a oud K e a sin b d b a I ) a ea cos b + C ea a a sin b b cos b) + C. + b Pro a 0 a b 0 je výpočet obou integrálů jednoduchý a odvozené vzorce rovněž platí. Poznámka: Ten, kdo zná Eulerův vztah e a+ib e a cos b + i sin b), může uvedený integrál vypočítat následujícím způsobem: I + ik e a+ib) d ea+ib) a + ib ea a cos b + i sin b)a ib) + b ea a a cos b + b sin b) + ia sin b b cos b). + b Oddělením reálné a imaginární části v tomto vztahu dostaneme oba vzorce pro I i K současně. h) Jestliže označíme I n ln n d, dostaneme I n u ln n v u n lnn v lnn n ln n d ln n ni n, tedy posloupnost {I n } n je určena rekurentně prvým členem I 0 a rekurentní formulí I n ln n ni n, n N. Oud I ln d ln, I ln d ln ln + atd. i) Analogicky jako v předchozím příkladu můžeme psát I n n e a d u n u n n v e a v a ea 9
11 n a ea n a tedy opět dostaneme rekurentní formuli n e a d n a ea n a I n, I n n a ea n a I n. Vypočtěte I, I, I, víte-li, že I 0 ea a. j) Označme K n d + n ). Potom platí u + K n ) v n u n v + ) n+ + ) n + n d + ) n+ Z rovnice K n + ) n + n + + ) n+ d + ) n + nk n nk n+. + ) + nk n n nk n+ dostaneme rekurentní formuli K n+ n + ) n + n n K n, odkud můžeme postupně spočítat K, K,..., nebot K arctg. Poznámka: Této rekurentní formule budeme v dalším používat při integraci racionální funkce, jejíž jmenovatel má komplení vícenásobné kořeny a při výpočtu integrálů, které se na integrály z racionálních funkcí zmíněného typu převádějí. 9. Vypočtěte f) d, je-li a) f) ln ; b) f) e ; c) f) cos ; d) f) sh; e) f) e ; f) f) sin ; ln, srovnejte s příkladem 8b) e + ), srovnejte s příkladem 8i) sin + cos ch sh e + + ), srovnejte s příkladem 8i) cos + sin cos ) g) f) arctg ; arctg ln + ) h) f) arcsin ; arcsin + ) i) f) ch; + 9 sh + ) 7 ch j) f) cos ; k) f) arctg ; l) f) cos ; tg + ln cos arctg + arctg ) 8 + sin + cos ), užijte vzorec cos +cos m) f) ln + ); ln + ) + arctg n) f) tg ; tg + ln cos o) f) arcsin + ; + arcsin + p) f) e ; q) f) ln ; ), zaved te substituci t e 7 9 ln ln + 8) 0
12 r) f) ) ln ; ln + ln + ) s) f) arccos ; arccos + 9 t) f) e ; e ) u) f) arctg ; arctg + arctg v) f) sin ; 6 ) cos 6 ) sin, v příkladech t)-v) užijte substituce t w) f) arctg ; + )arctg arctg + ln + ) ) f) + a ; { + a + a ln + + a ) }, užijte postupů z příkladů 8f) a 6e) y) f) e e sin cos ); sin cos ), užijte příklad 8g) z) f) e sin e ; 8 cos sin ), 0. Vypočtěte f) d, je-li užijte vzorec sin a) f) + 8, b) f) + ), c) f) +, cos a příklad 8g) d) f) +, e) f) +)+ ), f) f) +) ++). Řešení: a) Poněvadž je daná racionální funkce neryze lomená, musíme nejdříve provést dělení: + 8) : ) ) + ). Poslední zlomek je již racionální ryze lomená funkce, kterou rozložíme na součet parciálních zlomků ) + ) A + B + C +, kde A, B, C jsou zatím neznámé konstanty. Vynásobením rovnosti výrazem ) dostaneme A ) + B + ) + C ). Položíme-li 0, dostaneme pro neznámou A rovnici 8 A A. Analogicky dosazením dostaneme 0 8B B, dosazením dostaneme 8C C. Pro 0, ± je tedy + 8 d + d+ d+ d+ d + ++ ln + ln ln + +C + d ++ln b) Danou racionální funkci rozložíme na součet parciálních zlomků. Platí Oud + ) A + B + C + D + E ). d + d ) + ) + A ) + B ) + C ) + D ) + E. +C.
13 Srovnáním koeficientů u odpovídajících si mocnin dostaneme soustavu lineárních algebraických rovnic Řešením soustavy rovnic dostaneme : 0 A +D : A +B D +E : A B +C : 0 B C 0 : C C, B, A, D, E. je nyní + ) d d d d + + d + d ) ln ) + C ln + C. ) Poznámka: Ostrogradského metoda) Je-li P ) Q) ryze lomená racionální funkce, kde Q) k α i ) ki t.j. polynom Q má kořeny α i s násobností k i, i,,..., k, při čemž α i mohou být komplení). Označme Q ) i k α i ), Q ) Q) Q ). i V předchozím příkladu 0b) je Q) ), Q ) ). Potom je P ) Q) d P ) Q ) + P ) Q ) d, kde funkce P Q je výraz P a P Q jsou ryze lomené racionální funkce. V předchozím příkladu 0b) Q součet integrálů všech parciálních zlomků, které mají ve jmenovateli vyšší mocninu kořenověho činitele než, t.j. P d d Q + + d ), výraz P Q je součet prvního a čtvrtého parciálního zlomku, t.j. P Q ). Musíme určit polynomy P a P ; zapíšeme je pomocí neurčitých koeficientů + ) d A + B + C D + E + ) ) d. Tuto rovnost zderivujeme a vynásobíme nejmenším společným jmenovatelem všech zlomků. Dostaneme tak + ) A + B ) A + B + C A + B + C ) ) + D + E )
14 a dále + A+B) ) A +B+C){ )+}+D+E) ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme soustavu lineárních algebraických rovnic: : 0 D : A D + E : B E : 0 B C 0 : C Její řešení je C, D 0, B, E, + ) d ) Nyní zbývá rozložit funkci ) a A. Oud tedy dostáváme d ). na parciální zlomky a vypočítat d ). ) A + B, A ) + B. Dosazením do poslední rovnosti dostaneme B, dosazením 0 dostaneme A. Je tedy d ) ) d ln ln ) + C ln + C. a oud + ) d + ) ln + C. Uvedená Ostrogradského metoda je výhodná v případě vícenásobných kompleních kořenů polynomu Q. Vyhneme se totiž užití rekurentní formule pro integrál d + ), n n N, n. Příležitostně tuto metodu připomeneme. c) Jestliže danou racionální funkci rozložíme na součet parciálních zlomků, dostaneme + ) + ) A + + B + C + ; A + ) + B + C) + ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme soustavu lineárních rovnic : 0 A +B : 0 A +B +C 0 : A +C s řešením A, B, C. Platí tedy d + ln + )d + ln + 6 ln + 6 kde K d + + d + d ) + + d d + ln K, d ) arctg + C +
15 a tady d + ln arctg + C. Poznámka: Polynom + má kořeny,, ±i. Tyto kořeny jsou jednoduché, takže je můžeme dosadit do vztahu A + ) + B + C) + ). Dosazením kořenu dostaneme A A. Dosazením +i dostaneme B + i + C ) + i, B + C + ib ) + i ), Oud B + C) B + i B + B + C). 6C C, B + C 0 B C. d) Je Vícenásobné kořeny dosazujeme vícekrát, ale až po zderivování předvedeme v poznámce k řešení příkladu 0e)). Oba kompleně sdružené kořeny nemá smysl dosazovat, nebot dostaneme rovnost kompleně sdružených čísel a porovnáním reálných a imaginárních částí tutéž soustavu rovnic. Nejrychlejší postup výpočtu neurčitých koeficientů v rozkladu na součet parciálních zlomků je dosadit ty kořeny, které se dají dosadit snadno a pak porovnávat koeficienty u stejných mocnin, počínaje těmi nejvyššími a nejnižšími. a tedy + + ) + + ) + ) + A + B C + D +, A + B) + ) + C + D) + + ). Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu lineárních rovnic : 0 A + C : 0 A + B + C + D : 0 A B + C + D 0 : A B + D. Řešením soustavy je čtveřice A, B, C, D. Platí tedy kde d d d d + d I d + + d + d ln I + I ), d + +, I d +. + d+
16 Je I d + ) + d + ) + arctg + ) + C. Analogicky I d ) + Shrnutím dostaneme d + ln arctg ) + C. arctg + ) + arctg ) ) + C. Poznámky:.) Součet arctg + ) + arctg ) lze vyjádřit pomocí jediné hodnoty funkce arctg. Bud te u, v R, pak arctg u + arctg v π, π). Pokud jsou u, v R navíc taková, že u v 0, pak arctg u + arctg v π, π ), tgarctg u)tgarctg v) 0 a platí Skutečně tgarctg u + arctg v) arctg u + arctg v arctg u + v uv. tgarctg u) + tgarctg v) tgarctg u)tgarctg v) u + v uv.,, pak Tedy pokud je + ) ) 0, t. j. pokud platí arctg + ) + arctg ) arctg ) arctg. Výraz arctg je definován pro R {, } a platí arctg ) ) + + ) ) + ) + ) + ) +,. Stejně tak arctg + ) + arctg ) ) ) + ) + +, R. + ) Tedy obě funkce jsou primitivní k funkci arctg + ) + arctg ) arctg + a liší se tedy o konstantu. Přesně π pro, ) 0 pro, ) π pro, + ).
17 .) Obecně lze ukázat, že π + arctg u+v uv pro u > 0, v > 0, uv > π pro u > 0, v > 0, uv arctg u + arctg v arctg u+v uv pro uv < π pro u < 0, v < 0, uv π + arctg u+v uv pro u < 0, v < 0, uv >. e) Pro rozklad dané funkce na součet parciálních zlomků platí + ) + ) A + + B + C + + D + E + ) A + ) + B + C) + ) + ) + D + E) + ). Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu lineárních rovnic : 0 A +B : 0 B +C : 0 A +B +C +D : B +C +D +E 0 : 0 A +C +E Abychom nemuseli řešit tuto nepříjemnou soustavu, využijeme postupu z příkladu 0a). Srovnejte též poznámku k řešení příkladu 0c)). Pro dostaneme A A a oud B, C, D, E. Platí tedy kde d + ) + ) ln d + ln + + arctg + I + K, d + ), K d + ). + + ) Zavedeme-li v integrálu I substituci + t, dostaneme + +C. Pro výpočet integrálu K použijeme rekurentní formuli z příkladu 8j). Podle ní je K K + ) + K + ) + arctg + C. Shrnutím dostáváme d + ) + ) ln + + arctg + ) + + ) + arctg +C ln ) + C. Použijeme-li k výpočtu Ostrogradského metodu, nemusíme znát reku- Poznámka: rentní vzorec z příkladu 8j). Platí totiž d + ) + ) A + B C + D + E + ) + ) d.
18 Derivováním tohoto vztahu a vynásobením nejmenším společným jmenovatelem + ) + ) dostaneme + ) + ) A A + B) + + ) + C + D + E + ) + ), A + ) + ) + )A + B) + C + D + E) + ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme soustavu : 0 C : 0 A +D : 0 A B +C : A B +D 0 : 0 A +E Z druhé rovnice plyne, že D A, z páté E A; dosazením D A do čtvrté rovnice dostaneme B A. Když toto vyjádření a C 0 dosadíme do třetí rovnice, dostaneme 0 A A + A A D, E B. Tedy d + ) + ) + ) + + ) + ) d. Racionální lomenou funkci v posledním integrálu rozložíme na součet parciálních zlomků: + ) + ) A + + B + C + ; A + ) + B + C) + ). Dosazením dostaneme A A, dosadíme-li i, máme + i C B + ic + B) B B, C + B B, C 0. Proto + ) + ) d + ) d + + ln + ) ln + + C ln + C, a tedy celkově d + ) + ) + ) + ln + + C. + Jak se vám Ostrogradského metoda líbí? f) Rozklad na součet parciálních zlomků dává + ) + + ) A + B C + D + + ) + E + F + + ), + ) A + B) + + ) + C + D) + + ) + E + F. Porovnáním koeficientů dostaneme soustavu lineárních rovnic : 0 A : A + B : 8A +B + C : 6 8A +8B +C + D : A +8B +C +D +E 0 : B +D +F 7
19 s řešením A 0, B, C 0, D, E 0, F. Tedy + ) d + + ) d + ) + d + ) + + d + ) + arctg + ) K + K. Použitím stejné rekurentní formule jako v předchozím příkladu dostaneme K K ) + K ) + arctg + ) + C, ) + K ) + + ) ) + arctg + ) + C. 8 Shrnutím dostaneme + ) d + + ) arctg + ) arctg + ) ) + + ) ) + 8 arctg + ) + C 8 arctg + ) + ) ) ) + C 8 arctg + ) ) + C. Poznámka: Podle Ostrogradského metody je + ) d + + ) A + B + C + D + + ) + Oud E + F + + d. + ) + + ) A + B + C + + ) + )A + B + C + D) + + ) + E + F + +, + ) A + B + C) + + ) + )A + B + C + D)+ +E + F ) + + ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme : 0 E : A + F : A B +F : 6 6A C +8F : B C D +8F 0 : C D +F. Řešením soustavy dostaneme A 8 B 8, C 8 8, D, F 8. Tedy + ) d + + ) ) + d 8 + ) + 8 arctg + ) ) + C. 8
20 . Vypočtěte f) d, je-li a) f) +)+), ln + ln + b) f), 0 {ln + + ln } c) f) + 9 )+) ) ln, ) ) +) 7 d) f), ln 6 ln 6 ln + e) f) , + ln + {ln + ln + } + ln + f) f) + ++), ln ) g) f) +, ln ln 9 h) f) + ), + + ln ) i) f) 8 +, 8 ln ) j) f) +) +), ln k) f) , ln 7 ln + 0 ln l) f) +), ln + m) f), ln + ++ arctg + n) f) + +, + + ln arctg + o) f), ln + arctg { } p) f) +) +), ln { q) f) ++ ) +), ln } + + arctg 7 ) r) f) , ln + ) ln + ) + arctg arctg s) f) + +), +) + ln + ) 8 arctg t) f) +) +), 6 ln 8 ln + ) ln + ) +) u) f) +9), 6 +9) ) + 68 arctg v) f) +), Poznámky:.) V příkladu i) zlomek + vydělte a pak umocněte ) + 6 arctg.) V příkladu o) lze při výpočtu postupovat tak, že do rozkladu t t na součet parciálních zlomků se dosadí t a zlomky, které nejsou parciální, se znovu rozloží na součet parciálních zlomků..) V příkladu q) zkuste Ostrogradského metodu..) V příkladu s) zapište čitatele ve tvaru + + ). Lze aplikovat též Ostrogradského metodu..) V příkladu t) je vhodné zadanou funkci rozšířit výrazem a provést substituci t. 6.) V příkladech u) a v) jsou dané funkce parciální zlomky, proto lze využít příkladu 8j). Výsledek zkontrolujte Ostrogradského metodou. 9
21 . Integrály typu ) R, s α+β γ+δ d.. Vypočtěte f) d, je-li a) f) +, b) f) + +, c) f) + +, d) f) +, e) f) + +, f) f) g) f) ) +), h) f) , Řešení: a) V integrálu + d zavedeme substituci Platí tedy 6 Označíme-li F t) a je tedy F t) plyne oud, že + t t + t, d 6t t + ). t + t t + ) 6 t t +, pak t t + ) t ) t + + ) t. d df {F t)} t) ) t) + t t. Podle příkladu 0c) víme, že F t) ln t + t t + + arctg t, {F t) + F t)} + C ln t lnt t + )t + t + )+ + { arctg t arctg t + } + C ln ln t t + t + + arctg + C + t t t + t + arctg + t +C ln t t + t + + arctg + t π +C ln t t + t + + arctg + t + K, kde t +. Při úpravě výsledku jsme použili lichosti funkce arctg a vzorec z poznámek.) a.) k příkladu 0d). b) Do integrálu + + d zavedeme substituci + + t, tedy t, d t. 0
22 Po substituci dostáváme integrál musíme tedy provést dělení se zbytkem: t )t t +t. Tato funkce není ryze lomená, t 6 t ) : t + t ) t t + t t t + t. Jestliže poslední zlomek rozložíme na parciální zlomky, dostaneme tedy Dosazením t máme A s řešením B, C. Platí tedy t t ln t + t t + t + 8 kde t +. c) V integrálu a tedy t t t )t + t + ) A t + Bt + C t + t +, t t At + t + ) + Bt + C)t ). a srovnáním koeficientů dostaneme soustavu rovnic t : A +B t 0 : 0 A C t lnt + t + ) 7 t t + t + t t ln t ) + ) t t ln t ) ) t+ 7 + t t ln t ) + 8 lnt + t + ) 7 t + arctg + C, d zavedeme substituci + t + t, d 6t t ) t. Oud 6t t ) At + Bt + C Dt + Et + F t + t. Derivováním tohoto vztahu a následným vynásobením výrazem t ) dostaneme 6t t ) At + B t t At + Bt + C) t ) + Dt + Et + F t, 6t At + B)t ) t At + Bt + C) + Dt + Et + F )t ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme t : 0 D, t : 0 A +E, t : 0 C D, t : 0 A E.
23 Oud A C D E 0 a 6t B + F )t ) Bt. Opětovným porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu rovnic t : 6 B +F, t 0 : 0 B +F, jejímž řešením je dvojice B, F. Tedy 6t t ) t t t t t ln t t + t + + arctg t + + C podle příkladu 0c) a vzorce pro t z řešení příkladu a). Oud t t + ln t + t + t t + + arctg t + + C, kde t +, d) Do integrálu + d zavedeme substituci Je tedy + + t t, d t t ). t. Oud t + t t t ) t t ) At + Bt + Ct + D Et + F t ) + t. Zderivováním tohoto vztahu a vynásobením výrazem t ) dostaneme t t At + Bt + C)t ) tat + Bt + Ct + D) + Et + F )t t + ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu rovnic t : 0 E t : A + F t : 0 B E t : A C F t : 0 B D + E t 0 : 0 C + F. Z první, třetí a páté rovnice dostaneme B D E 0, z druhé, čtvrté a šesté A, C F. Oud plyne, že t t t ) + t t t t ) + ln + t t + K ) ln +K + ln + + ) + + )+)+K { ln + + sgn ) } + K.
24 e) Je Po vydělení dostaneme d + + t, t, d t. t t 6 + t + t t 8 t + t +. t 8 t + t + t t t + t + + t 6t 8 t + t +. Rozklad ryze lomené části na parciální zlomky dává t 6t 8 t + t + A t + + Bt + C t t +, t 6t 8 At t + ) + Bt + C)t ). Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu rovnic t : A +B t : 6 A +B +C t 0 : 8 A +C, jejímž řešením je trojice A, B, C 7. Platí tedy kde K t 0 t t + 7 Tedy výsledně t 6 t 8t + 6t + 8t + ln t + + K, t ) + 7 t 7 t t + lnt t + ) 7 lnt t + ) 7 arctg t + C t t + lnt t + ) ) t ln + ) + ln 6 + ) 7 7 arctg 7 + C. f) Platí + d t, t, d t t t Do tohoto integrálu zavedeme substituci +t u, tedy t u u du, + u + u ). t + t. Platí tedy u u ) 8u 8 + u ) du 8u + u ) du Au + Bu + Cu + D Eu + F + u ) + u + du.
25 Zderivováním tohoto vztahu a vynásobením výrazem u + ) dostaneme 8u 8u Au +Bu+C)u +) uau +Bu +Cu+D)+Eu+F )u +u +). Porovnání koeficientů u stejných mocnin u dává soustavu rovnic u : 0 E u : 8 A + F u : 0 B +E u : 8 A C +F u : 0 B D + E u 0 : 0 C + F jejímž řešením je A 6, B D E 0, c, F. Oud kde u u u + u + arctg u + C, + ) +. po dosazení za u a po úpravě dostáváme + d ) + arctg Poznámka: Pro t 0, platí arctg tg u sin u cos u ) + arccos + C. t + + C +t arccos t. Skutečně pro u 0, π platí cos u cos u, tedy u arctg + cos u + cos u. Položíme-li cos u t, je u arccos t, což dává uvedený výsledek. g) Integrál d ) +) nejdříve upravíme. Platí d ) + ) + Zavedením substituce + t dostaneme + d ) + ). Tedy + t t, d t t ), t t, + t. t t ) t t t + + C. h) Jestliže v integrálu + ++ d vydělíme čitatele i jmenovatele, dostaneme tedy q + q + + d. Zavedení substituce + t )t t + )t ) t dává t + t t t + ) t )., d t t ),
26 Rozklad na parciální zlomky má tvar t t + ) t ) A t + + B t + ) + C t + ) + D t, t At + t t ) + Bt ) + Ct ) + Dt + t + t + ). Srovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu rovnic t : 0 A + D t : 0 A +B +D t : A +C +D t 0 : 0 A B C + D, jejímž řešením je čtveřice D, A, B, C. Tedy ln t + t + + t + ) ln t + C ln t + t t t + ) + C + + ln ) + C ln + + ) + C { ln + } ) + C { ln + + } + K, kde K C.. Vypočtěte f) d, je-li a) f) +, { ln + )} b) f) +, + ln + ) c) f), ) + 8) d) f) + +, + ) e) f) +, ln + ) f) f) +, ln + g) f) ++ +, ln + h) f) +, i) f) +, ln ) ) / 9 + ) 9/ j) f) + +, t + ln t t arctg t+ +t+, kde t + k) f) +, ln arctg + l) f) + + +, 6 ) + ) +) m) f) + ), 0 n) f), ln ) { 9 + ) 8 + ) ) ) + + ) 6 + ) }
27 o) f) + + +, 6t t t + t + 6 t 6 7 t7 + ln + t ) 6arctg t, kde t 6 + p) f) + + ), ln ln 6 + ) 9 ln 6 + ) arctg q) f), + ) ln +) + + arctg r) f), +) ) +. Integrály typu Rsin, cos ) d.. Vypočtěte f) d, je-li a) f) sin cos, b) f) sin cos, c) f) sin cos, d) f) cos sin, e) f) sin cos, f) f) cos, ab 0, a sin +b cos ) g) f) sin cos cos, h) f) sin 8 +cos 8 cos ) i) f ) sin a cos b, f ) cos a cos b, j) f) cos cos cos, f ) sin a sin b, a b, k) f) sin cos, l) f) sin+a) sin+b). Řešení: a) Platí sin cos d sin sin ) cos d sin t cos d t t ) t 8 t 6 + t ) t9 9 t7 7 + t + C 9 sin9 7 sin7 + sin + C. b) Užitím goniometrických vzorců pro poloviční argument dostaneme c) Platí cos + cos sin cos d sin + cos ) d { 8 8 t sin cos d { 6 6 sin + ) sin ) d cos )+cos ) d 8 sin d + cos )d + } sin cos d } t + C 6 6 sin + 8 sin + C. sin cos cos d ) d cos d cos d + cos d tg + + cos ) d tg + + sin + C 6
28 tg 6 + sin ) + C. Poznámky:.) Zavedeme-li substituci tg t, t π, π ), která je standardně používána při výpočtu integrálů tohoto typu, dostaneme sin cos d t t +) t + t + t + t + t + ) + t + ) t t arctg t + t t + ) t + + t t + ) + arctg t + C podle příkladu 8j). Je tedy sin cos d tg + tg + tg ) + C t + ) a ukazuje se, že substituce vyžaduje v tomto konkrétním příkladu poněkud delší výpočet..) Substituce t tg není pro výpočet integrálu cos d vhodná. Postup při výpočtu integrálů tvaru sin m cos n d, m N {0}, n N, je následující m sin m cos cos n d ) m cos n d k0 m ) ) k k cos k n) d. Je-li k Z, pak se cos k d řeší substitucí t tg právě když je k < 0. Je-li k > 0, potom postupujeme jako v příkladu b). d) Po jednoduché úpravě integrandu dostaneme cos d cos sin sin sin d t t ) cos sin ) cos ) d t ) + t t ) t Protože t At + B Ct + D t ) t + t, dostaneme derivováním a násobením výrazem t ) t At ) tat + B) + Ct + D)t ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme soustavu rovnic t : 0 C t : A +D t : 0 B C t 0 : A D cos t sin d t ) t ). jejímž řešením je A, B C 0, D. Je tedy t t t ) + t t t t ) ln t + t + C cos cos sin ln cos + cos + C cos cos sin tg ln + C. 7
29 e) Platí d sin cos tg t d t + t + + t + t ) t + t t +) t +) t + ) t t + t t t + C tg cotg ) + tg cotg ) + C Poznámky:.) Daný integrál můžeme též přepsat do tvaru d sin cos 6 d sin tg t t d 8 + ) t t +) { 8 t } t + C 8 cotg + cotg ) + C. Jestliže si uvědomíme, že cotg cotg tg ), ověříme snadno, že oba výsledky jsou stejné. Obecně se dvě primitivní funkce, vypočítané dvěma různými postupy, mohou lišit pouze o konstantu..) Uvedený integrál můžeme též vypočítat následujícím postupem d cos sin cos + sin ) d sin cos d sin cos + d sin cos. Zopakujeme-li tento postup ještě dvakrát, dostaneme d sin + d sin cos + d cos cotg d sin + 8 d sin + d + sin + d cos + tg d cos tg cotg ) +tg cotg cotg +C a snadno ověříme, že výsledek je opět stejný..) Lze také počítat + d sin sin cos + cos ) sin cos d sin tg d + ) cos + d d cos + sin + cos sin cos d + d sin cos + cotg d + ) sin tg + tg + tg cotg ) cotg cotg + C tg cotg ) + tg cotg ) + C.) Uvedený integrál ilustruje situaci, se kterou se v dalším budeme v dalším setkávat poměrně často, hlavně v paragrafu., který bude pojednávat o metodách výpočtu integrálů typu R, a + b + c) d. Pro výpočet se bude nabízet více postupů někdy až 8) a naším úkolem bude vybrat ten, který je nejefektivnější, tj. správný a krátký. V příkladu e) to bude nejspíš postup z bodu.) těchto poznámek. 8
30 f) Je cos d a sin + b cos ) a t + b ) b a b t + ) cos d a tg + b ) cos at b u b a du ab tg t d cos du u + ). podle příkladu 8j) platí { u ab u + ) + arctg u Poznámky:.) Do integrálu } + C ab { atg b a tg b { ab tg a tg ab a tg + arctg + b b + } + C. } atg + arctg + C b sin d a cos +b sin ) bychom substituovali t cotg. cos.) Primitivní funkce k f) eistuje v celém R. Získáme ji slepením výsledku příkladu f). a sin +b cos ).) Pokud v předpisu funkce f nahradíme znaménko + znaménkem, lze výpočet provést obdobně, ale lim f) +, lim F ), je-ji 0 ±arctg b 0 a + kπ, F 0 primitivní funkce k f. Jednotlivé díly grafu F nelze slepit žádnou volbou konstanty. g) Integrand nejdříve upravíme. Platí Nyní platí sin cos sin 8 + cos 8 sin cos ) + + cos ) sin + 6 cos + cos. sin cos sin 8 + cos 8 d cos + 6 cos + tg t t + ) + 6t + ) + sin d + 6 cos + cos d cos t tg d cos t t + 8t + 8 t t + + )t + ). t t + ) 8 Získanou racionální funkci rozložíme na součet parciálních zlomků označme u t ). u u + 8u + 8 A u Dosazením u dostaneme A + dostaneme B. Platí tedy + ) B u + ; u Au + ) + Bu + + ). t ) +, dosazením u + t + 9
31 t + ) + t ) + + tg arctg + tg arctg + C { + arctg tg + arctg tg } + C. h) Užitím vzorců pro poloviční úhel dostaneme cos d cos ) cos sin sin d { cotg + cotg } + C. { cotg sin d } d sin Poznámka: Integrály ze součinů goniometrických funkcí tvaru sin a sin b, sin a cos b, cos a cos b se snadno spočítají úpravou integrandu užitím jednoho z následujících vzorců: sin a cos b {sina + b) + sina b)} cos a cos b {cosa + b) + cosa b)} sin a sin b {cosa b) cosa + b)}. i) Použitím předchozí poznámky dostaneme sin a cos b d { cosa + b) + a + b cos a cos b d { sina + b) sina b) + a + b a b sin a sin b d { sina b) sina + b) a b a + b Napište vzorce i pro b ±a 0. j) Užitím vzorců z předchozí poznámky dostaneme } cosa b) + C a b } + C } + C cos cos cos cos + cos ) cos cos + cos + cos ) + cos 6 + cos + cos ) a oud cos cos cos d + sin sin + sin + C. 8 0
32 k) Integrand nejdříve upravíme do vhodnějšího tvaru. Platí sin cos sin cos + cos 6 sin { cos + cos 6 cos cos 6} sin { cos + cos 6 cos 0 + cos )} sin 8 sin 6+ 8 sin + 8 sin 8 sin sin sin 8 sin 6 sin 8 6 sin sin sin 8 sin. 6 Oud plyne, že sin cos d cos + cos + cos 6 cos 8+ cos +C Poznámka: V příkladech i),j),k) spočteme konečnou) Fourierovu řadu integrované funkce a tu pak integrujeme člen po členu. Každá funkce tvaru cos j k cos l m, cos j k sin l m, sin j k sin l m, j, k, l, m N, má konečný Fourierův rozvoj, který lze spočítat postupem z příkladu k). Obecněji: Každá funkce tvaru P n sin, cos ), kde P n je polynom ve dvou proměnných, má konečný Fourierův rozvoj. Co to je Fourierova řada, se dozvíte později. l) Je-li a b kπ pro k Z, potom platí sin + a) sin + b), a tedy d cotg + a) + C. sin + a) sin + b) Analogicky pro a b k + )π, k Z, platí sin + a) sin + b), a tedy d cotg + a) + C. sin + a) sin + b) Jestliže je a b kπ k Z, potom je a tedy cotgu cotgv cos u sin v cos v sin u sin u sin v cotg + a) cotg + b) sinv u) sin u sin v sinb a) sin + a) sin + b) a oud d sin + a) sin + b) {cotg + a) cotg + b)} d sinb a) sinb a) ln sin + a) sin + b) + C. Poznámka: Na tento integrál lze převézt i integrály d cos + a) cos + b), d sin + a) cos + b), poněvadž cos α sin π α) a funkce sin je lichá viz též návod k příkladům 9m),n)).
33 . Vypočtěte f) d, je-li a) f) cos, sin sin b) f) sin, cos + cos c) f) sin, sin d) f) cos, + sin e) f) sin cos, cos cos f) f) sin cos, 7 cos7 cos g) f) sin 8 cos, 9 sin9 sin h) f) cos, sin sin + sin i) f) sin cos, 6 sin6 sin8 + 0 sin0 0 6 cos cos + cos ) j) f) sin 7 cos, 6 sin8 0 sin0 + sin ; zkuste též substituci t cos k) f) sin 6, 6 sin + 6 sin + 8 sin l) f) cos 6, 6 + sin + 6 sin 8 sin m) f) cos cos, sin sin + sin n) f) cos sin, cos 6 7 cos7 cos ; užijte vyjádření cos cos cos 6. Vypočtěte f) d, je-li a) f) sin cos, b) f) cos sin, cos cos sin sin c) f) cos sin, sin ln sin sin d) f) sin cos, +sin ln sin sin sin e) f) sin cos, cos + f) f) sin cos, cos g) f) cos sin, sin h) f) cos sin, cos + i) f) cos, j) f) sin, k) f) sin cos, ln cos +cos + ln tg + ln tg cos + cos ln +cos { ln +sin sin + sin cos { ln cos +cos cos sin ln +sin sin sin + } } sin cos l) f) cos sin, ln tg sin + cos m) f) cos sin, ln tg + cos + cos ; srovnejte substituce t sin a t tg sin sin n) f) cos, cos sin o) f) cos, ln cos cos ; vyjádřete sin pomocí sin a cos cos p) f) sin, sin cotg ; vyjádřete cos pomocí sin a cos
34 q) f) cos sin, {ln tg + ln tg } r) f) +cos ) sin, 6 ln +cos ) cos ) +cos ) 7. Vypočtěte f) d, je-li a) f) sin cos 6, tg b) f) sin, cotg cotg c) f) sin cos, tg + tg cotg d) f) sin cos 0, tg + 7 tg7 + 9 tg9 e) f) cos + sin, arctg tg ) f) f) +sin, arctg tg ) g) f) tg, tg tg ln cos h) f) cotg, + cotg cotg i) f) tg 6, tg tg + tg j) f) cotg 6, cotg + cotg cotg k) f) tg 8, 7 cotg7 + cotg cotg + cotg + l) f) +tg, { + ln sin + cos } m) f) +tg, { + ln sin + cos } n) f) sin +sin, arctg tg ) 8 Poznámky:.) Výsledky příkladů e) a f) lze slepit na primitivní funkci v celém R..) V příkladech l) a m) je výsledek funkce spojitá v bodech k + ) π, k Z, nebot v těchto bodech lze zadanou funkci spojitě dodefinovat nulou. 8. Vypočtěte f) d, je-li a) f), ab 0, a sin +b cos ab arctg a b tg ) b) f) tg cos, ln sin ln cos c) f) sin, tg + arctg tg ) d) f) sin +tg, cotg tg arctg e) f) cos +sin cos sin, { sin + ln tg + π f) f) cos +sin, arctg g) f) sin cos cos +sin, h) f) cos 6 +sin 6, ) } tg ln sin +sin arctg tg i) f) sin tg, { cos sin cos ln cos sin } ; lze též užít identitu sin cos cos + sin sin + cos )cos sin ) j) f) sin + cos sin cos +9 cos, sin k) f) sin +cos, 6 arctg tg + lntg + 9) sin cos ln sin +cos ) + sin cos arctg cos
35 cos l) f) sin cos, m) f) sin + cos ), ln sin cos +sin cos 8 arctg { arctg tg sin +cos cos sin +cos n) f) cos sin cos, ln sin cos cos o) f) a sin +b cos ), a 0, cos a a sin +b cos 9. Vypočtěte f) d, je-li a) f) sin cos, b) f) sin cos, c) f) cos cos, d) f) sin sin, e) f) sin + ) cos ), f) f) sin cos + ), g) f) cos a cos b, h) f) cos cos cos, i) f) sin sin sin, 6 } cos 6 8 cos cos cos 6 0 sin + 6 sin sin 8 sin 8 cos + ) cos + ) sin + ) 0 cos + ) sin + ) + 8a sin a + 8b sin b + 6a+b) sin a + b)+ 6a b) sin a b), aba b ) sin sin 7 + sin + sin 8 cos 6 cos + cos 6 j) f) sin sin sin, cos 6 + cos 6 0 cos 6 cos 7 6 k) f) sin sin + a) sin + b), cos + a + b) cos a cos + b) cos + a b) l) f) sin +cos, ln tg + ) π 8 m) f) sin+a) cos+b), cosa b) ln sin+a) cos+b), cosa b) 0; užijte vztah tg u + cotg u cosu v) cos u sin v. Co dostaneme pro cosa b) 0? n) f) cos+a) cos+b), sina b) ln cos+b) cos+a), sina b) 0; užijte vztah tg u tg v sinu v) cos u cos v. Jaký je výsledek pro sina b) 0? o) f) sin sin a, cos a ln sin a, užijte vzorec pro sin α sin β a příklad m). cos +a Vypočtěte též pro a k + ) π, k Z. p) f) cos +cos a, sin a ln cos a, užijte vzorec pro cos α + cos β a příklad n). cos +a Vypočtěte též pro a kπ, k Z. cos q) f) tg tg + a), cotg a ln cos+a) ; ukažte, že cos a tg tg + a) cos cos+a) a užijte příklad n). Řešte též pro a kπ, k Z. r) f) cotg cotg + a), cotg a ln ; ukažte, že cotg cotg + a) sin+a) sin cos a sin sin+a) a užijte příklad l). Řešte též pro a kπ, k Z.
36 0. Vypočtěte f) d, je-li a) f) a sin +b cos, ab 0, b) f) sin cos +, c) f) +ε cos, ε > 0, d) α sin +β cos f) a sin +b cos, ab 0, e) sin cos f) sin + cos, f) α sin +β cos +γ f) a sin +b cos +c, g) f) sin +cos sin + cos, h) f) α sin +β sin cos +γ cos a sin +b cos, ab 0, i) f) sin sin cos + cos α sin +β cos sin + cos, j) f) a sin +b cos ), ab 0 sin +cos k) f) +ε cos ), 0 < ε <, l) f) sin sin cos + cos. Řešení: a) Do daného integrálu zavedeme substituci tg t. Nyní platí d cos Dosazením do integrálu dostaneme d a sin + b cos d cos t +, cos cos t + t t +, sin sin cos tg cos t + at t + + b t ) t + t t +. bt + at + b. Položíme-li bt at b 0, dostaneme kořeny t a+ a +b b, t a a +b t t ), a tedy bt + at + b b t a b t A t t + B t t, b, neboli a oud tudíž A + B 0, At + Bt b b At t ) + Bt t ) A bt t ), B bt t ), A B a + b a + b. Je tedy d a sin + b cos a + b ln t t t t + C a + b ln tg t tg t + C. Poznámka: Předchozí výpočet je u těchto typů integrálů trochu zdlouhavý. Rychlejší cesta vede přes vyjádření jmenovatele pomocí funkce sin. Platí a sin + b cos { } a + b a a + b sin + b a + b cos a + b sin + ϕ),
37 kde cos ϕ a a + b, sin ϕ b a + b. Tato dvojice rovností určuje ϕ jednoznačně v množině ) 0, π π, π) ) π, π π, π). Oud plyne, že d a sin + b cos tg π a + b ln + ϕ ) + C a + b ln tg + tg ϕ tg tg ϕ + C, kde sgn tg ϕ určíme podle kvadrantu, v němž leží úhel ϕ a tg ϕ a cos ϕ + cos ϕ + b a a + b + a a + b a. b Oud t tg ϕ, t cotg ϕ t a d a sin + b cos a + b ln tg t tg t + C. b) Platí d sin cos + t + t + c) Označme d +ε cos. i. Je-li ε, potom tg t d t + ) t d + cos t + t t + t t + + 6t + t + ) arctg tg + + C. + t+ d cos tg + C. Pro další hodnoty ε zavedeme substituci tg t, takže dostaneme d + ε cos t + + ε εt t + ε)t + + ε. ii. Bud 0 < ε <. Potom je + ε ε +ε t + ε arctg ) ε + ε tg + C. iii. Necht je ε >. Potom užitím vzorce t ln + t t + C dostaneme + ε ε ε + ε+ t + ε ε ln + t t ε ε+ ε ε+ + C 6
38 ε + + t ε ε ln + C ε + t ε ε ln ε + ) + t ε + ε )t ε + ε ) t + C +ε ε ln t + + ε )t t + + ε t t + +ε t + ε )t t + + C +ε ε ε ln + cos ) + cos ) + ε sin +ε ε + cos ) cos ) + C ε ln ε + cos + ε sin + ε cos + C d) Poznámka: Za povšimnutí stojí skutečnost, že daný integrál spojitě závisí na parametru ε, i když se výsledky pro 0 < ε < a ε > formálně dosti liší. Ověřte si, že d lim ε + ε cos lim d ε + + ε cos tg. Integrační konstanty pokládáme všude rovny 0. Analogicky lim ε 0 + Čitatel v integrandu napíšeme nejdříve ve tvaru d +ε cos. α sin + β cos A{a sin + b cos }+ B{a cos b sin }, jmenovatel derivace čitatele kde A a B jsou zatím neznámá čísla. Srovnáním koeficientů u sin a cos, což jsou lineárně nezávislé funkce, dostaneme sin : α Aa Bb cos : β Ab +Ba. Získaná soustava má jediné řešení právě když a + b 0 determinant soustavy) a řešení má tvar A a + b α b αa + βb β a a + b ; B a + b a α βa αb b β a + b. Oud plyne, že α sin + β cos d A + B ln a sin + b cos + K a sin + b cos Poznámky:.) Výše popsaná úprava ukazuje, že v tomto typu integrálu se můžeme dokonce vyhnout zavedení univerzální substituce tg t. Pomocí ní dostaneme α sin + β cos a sin + b cos d A arctg t + B ln bt at b t + βt αt β) bt at b)t + ) ) A arctg tg ) + B ln a sin + b cos, kde A a B jsou konstanty, vypočtené v řešení příkladu d). Jediné dva problémy jsou tedy 7
39 i. technický, tj. provedení rovnosti označené ) zkontrolujte) a ii. slepení funkce Aarctg tg ) definované v R {k + )π, k Z}) na výraz A. Je to pochopitelné - integrál z příkladu d) je formulován tak, aby bylo vhodné použít substituci t a sin + b cos..) Přímé použití univerzální substituce t tg může obecně vést ke složitým integrálům z racionální lomené funkce P t) Qt). Je-li tato funkce ryze lomená, lze pomocí Ostrogradského metody psát P t) Qt) P t) Qt) + P t) Q t), kde Q je součin všech kořenových činitelů polynomu Qt), Qt) Qt) ep t) eqt), Q t) a funkce P t) Pt) Q t) jsou ryze lomené. Rozložíme-li Q t) na součet parciálních zlomků, je třeba vypočítat integrály t α t tg t + pt + q d cos d sin α + cos ), d cos + p sin + q + cos ). V následujících příkladech se budeme snažit daný integrál vhodnou úpravou a následnou substitucí bud vypočítat přímo nebo alespoň převést na integrál typu d a sin +b cos +c, kde je užití substituce t tg efektivní - srovnejte s příkladem f). e) Dosadíme-li α, β, a, b do vzorce z předchozího příkladu, dostaneme sin cos sin + cos d { + ln sin + cos } + K. f) Čitatele v integrandu upravíme nejdříve do tvaru α sin + β cos + γ A{a sin + b cos + c} +B{a cos b sin } +C jmenovatel derivace jmenovatele kde A, B, C jsou zatím neurčená čísla. Srovnáním koeficientů u funkcí sin a cos jde o nezávislé funkce) dostaneme soustavu jejíž determinant je sin : α Aa Bb cos : β Ab +Ba : γ Ac +C, a b 0 b a a + b 0. pomocí Cramerova pravidla má tedy řešení α b 0 A a + b β a 0 αa + βb γ 0 a + b, B a + b a α 0 b β 0 0 γ βa αb a + b, 8
40 C a + b a b α b a β 0 0 γ γ cαa + βb) a + b. Daný integrál můžeme nyní přepsat do tvaru α sin + β cos + γ d A + B ln a sin + b cos + c + C a sin + b cos + c Jestliže do zbývajícího integrálu zavedeme substituci tg t, dostaneme d a sin + b cos + c c b)t + at + b + c a výpočet tohoto integrálu při konkrétních hodnotách a, b, c je snadný: d a sin + b cos + c. i. je-li b c, a 0, pak b 0 a b tg, ii. je-li b c, a 0, je a ln atg + b. iii. Bud nyní b c a D a + b c diskriminant kvadratického trojčlenu ) c b t + at + b + c. A. Je-li D < 0 tj. přímka a + by + c 0 je nesečna jednotkové kružnice + y ), pak c a b arctg c b)tg + a c a b. B. Je-li D 0 tečna), pak c b)tg +a. C. Je-li D > 0 sečna) a t < t kořeny trojčlenu ), pak c b)t t ) ln tg t tg t. Tuto funkci lze zapsat ve tvaru K ln α sin + β cos + γ α sin + β cos + γ, ovšem tento zápis je praktický jen tehdy, mají-li dva ze tří polynomů t t ), t t ), t t )t t ) hezké koeficienty tj. nejlépe racionální). g) Dosadíme-li α, β, γ 0, a, b, c do vzorce z předchozího příkladu, dostaneme sin + cos ) d sin + cos ln sin + cos + d sin + cos. Dále d sin + cos tg t d t + 6t + 6t + 6t + t ) t + ) t t. Řešením rovnice t t 0 dostaneme dvojici kořenů t ) 7 +, t )
41 Dále platí t t A + B. t t t t Srovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu s řešením A, B. Tedy 0 A +B At +Bt d sin + cos ln t t t t + K tg ln ) 7 tg + ) 7 + K tg ln ) + 7 tg ) 7 + K a výsledně sin + cos ) d sin + cos ln sin + cos + ln tg ) + 7 tg ) 7 + K. h) Rozmyslete si, že zlomek tg + 7 tg 7+ koeficienty v tomto zápisu budou ošklivé. lze upravit do tvaru Čitatel v integrandu se pokusíme rozložit do tvaru α sin +β cos +γ α sin +β cos +γ, ale některé α sin +β sin cos +γ cos A cos a sin +b cos )+B sin a sin +b cos )+C. Poněvadž jsou funkce, sin, cos lineárně nezávislé, můžeme obě strany rovnosti pomocí těchto funkcí vyjádřit a srovnat koeficienty. Platí Tedy Aa + Bb α cos ) + β sin + γ + cos ) sin + Ab Ba + cos ) + cos ) + C. cos : α + γ Ab Ba sin : β Aa +Bb : α + γ Ab +Ba +C. Determinant této soustavy algebraických rovnic jhe b a 0 a b 0 b a a + b 0; Tato soustava má tedy řešení A a + b α + γ a 0 β b 0 α + γ a βa + γb αb a + b, 0
42 B a + b C a + b Platí tedy α sin + β sin cos + γ cos kde cos ϕ a sin + b cos A sin B cos + a a +b, sin ϕ b α + γ 0 a β 0 b α + γ b a α + γ a b β b a α + γ b a +b βb + αa γa a + b, αb βab + γa ) a + b. d A sin B cos + C C a + b ln tg + ϕ ) + K, podle příkladu 0a). d a sin + b cos i) Dosazením α β a, γ b do výsledku příkladu h) dostaneme sin sin cos + cos d sin + cos cos + sin + 8 d sin + cos cos + sin + 8 d sin + ϕ), kde cos ϕ, sin ϕ, tedy tg ϕ a ϕ arctg. Výsledně dostaneme cos + sin + 8 ln tg + arctg ) + K. Poznámka: Jestliže do integrálu d sin + cos zavedeme substituci tg d sin + cos tg ln + tg + C a pro tyto výsledky musí platit tg ln + tg ln tg + arctg ) + K. Užitím součtového vzorce pro funkci tangens lze ukázat, že tg + arctg ) + tg + tg, t, dostaneme pokud k +)π arctg, k +)π, k Z. Oud plyne, že K ln +. j) Upravíme-li čitatel integrandu jako v příkladu d), dostáváme α sin + β cos a sin + b cos ) d B a cos b sin a sin + b cos ) d + A kde A B a sin + b cos + A tg a + b ln + ϕ ) + K, αa + βb βa αb a, B + b a + b, cosϕ Viz příklad d) a poznámka k příkladu a)). a a + b, sin ϕ d a sin + b cos b a + b.
43 k) Je d + ε cos ) tg t d t + { t + + ε t ) t + } t + ) { ε)t + + ε}. Pro vhodná A, B, C, D R platí t + ) { ε)t + + ε} At + B ε)t + + ε + Ct + D ε)t + + ε. Oud zderivováním a vynásobením výrazem { ε)t + + ε} dostaneme t + A{ ε)t + + ε} ε)tat + B) + Ct + D){ ε)t + + ε}. porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme tj. t ; 0 C t : ε)a + ε)d t : 0 B t 0 : + ε)a + + ε)d A + D ε, A + D + ε. Oud D ε, A ε ε a tedy t + ) { ε)t + + ε} ε ε t ε)t + + ε + ε + ε ε ) + ε) ε arctg ε + ε t ) ε)t + + ε ε ε t ε)t + + ε + K. Protože tg ε)tg + + ε sin cos ε) sin + + ε) cos sin ε +ε cos ) + + cos ) sin + ε cos, plyne oud, že ) ε ε ) arctg + ε tg ε ε sin + ε cos + K. Primitivní funkci v celém R získáme slepováním. l) Jmenovatel v integrandu je možno napsat ve dvou tvarech sin sin cos + cos γ + α sin + β cos ) c a sin + b cos ) kde α, β, γ, a, b, c R jsou zatím neznámé koeficienty. Jestliže použijeme prvého vyjádření, dostaneme neboli sin sin cos + cos γ + α sin + αβ sin cos + β cos, cos sin + + cos ) γ + α β cos ) + αβ sin + + cos ).
44 Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu α + β + γ 7 ; αβ ; α + β. Z druhé rovnice plyne, že β α a dosazením do třetí rovnice dostaneme α + α neboli α + α 0 s řešením α, oud α, β, γ. Platí tedy sin sin cos + cos + sin cos ). Pro α, β, γ dostaneme stejný výsledek. Užitím druhého vyjádření dostaneme soustavu c a b 7, ab, a b s řešením a, b, c 6. Platí tedy sin sin cos + cos 6 sin + cos ). V dalším kroku přepíšeme čitatel do tvaru sin + cos Acos + sin ) + B cos sin ). V závorkách jsou derivace výrazů sin cos a sin + cos. Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu A B, A + B s řešením A, B. Platí tedy sin + cos ) d sin sin cos + cos + cos + sin ) d + sin cos ) + cos sin ) d 6 sin + cos ) arctg sin cos ) + kde t sin + cos. Poněvadž je 6 t A + B, 6 t 6 + t 6 t plyne oud A B 0, A + B 6 s řešením A B. Tedy výsledně 6 sin + cos ) d sin sin cos + cos arctg sin cos ) ln 6 + t + K 6 t 6 + sin + cos arctg sin cos ) ln + K. 6 sin cos
45 Poznámky:.) Předvedený postup výpočtu je poměrně dlouhý. Přímý výpočet pomocí substituce t tg není ovšem kratší. sin + cos ) d sin sin cos + cos t t ) t + 8t t 8t +. Rovnici vydělíme t a dostaneme ) t + 8t t 8t + 0 t + t ) + t ) 0. t Substitucí u t t, u t + t dostaneme rovnici u + 8u s kořeny u, ±i 6. Dosazením u do substituční rovnice dostaneme t + i 6 t 0. Pro tuto rovnici je D i 6 6 i) a tedy t, +i 6 ± 6 i. Řešení rovnice ) je tedy t +i), t +i), t t i), t t i). Oud plyne { } { } t +8t t 8t+ t 6 )t + 6 ) t )t ). Pro vhodná A, B, C, D R platí t + t + t + 8t t 8t + At + B t 6 )t + 6 ) { t + t + At + B) t )t ) { } +Ct + D) t 6 )t + 6 ). porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu rovnic + Ct + D t )t + 6+) } t : 0 A +C t : 6 + )A +B 6 )C +D t : 6 + ) A )B + 6 ) C 6 )D t 0 : 6 + ) B + 6 ) D. Dosadíme-li z první rovnice do druhé a třetí, dostaneme a tedy 8A 6 +B +D A )B 6 )D 8 6)B +8 6 )D )B +7 6)D. Protože 8 6, , 7 6 6, 8 6, 6 6, 7, ,,
46 máme Oud 6, + 8 6, , 8 6, , 6 6, B , D , B + D 8A 6 A C t t ) 6 t + 8t t 8t + 0 ln t )t + 6+) t 6 )t + 6 ) arctg ) t 6 arctg 6 0 t ) + K. Tedy celkově dostáváme sin + cos ) d 6 sin sin cos + cos 0 ln tg + tg + + 6) tg + tg + 6) arctg tg arctg tg K Zkontrolujte správnost vypočtených konstant. Původní výpočet byl určitě jednodušší..) Oběma způsoby tj. postupem z řešení příkladu 0h) i první části této poznámky) lze obecně vypočítat integrál a sin + b cos ) d α sin + β sin cos + γ cos, je-li D β αγ < 0. Je-li D 0, je tento integrál vypočítán v příkladu 0j) pro jiné označení konstant). Pro D > 0 lze jmenovatel α sin + β sin cos + γ cos zapsat ve tvaru α sin + β cos )α sin + β cos ) tj. a sin + b cos α sin + β sin cos + γ cos A α sin + β cos + B α sin + β cos, a sin + b cos Aα sin + β cos ) + Bα sin + β cos ). Porovnáním koeficientů vypočteme z této rovnosti čísla A, B R jednoznačně, poněvadž α β α β. Výpočet integrálů z obou posledních zlomků se efektivně provádí substitucí t tg a je podrobně popsán v řešení příkladu 0f). Řešení příkladu 0h) tj. výpočet α sin +β sin cos +γ cos a sin +b cos d) bylo jednodušší. Co může způsobit záměna čitatele a jmenovatele!. Vypočtěte f) d je-li a) f) cos, arctg tg ) b) f) + sin, arctg tg + c) f) sin + cos, tg d) f) sin + cos +, tg +
47 e) f) sin +cos, ln + cos ) + arctg tg sin f) f) sin cos, ln sin cos ; Užijte postupu z příkladu 0d) sin g) f) +sin +cos, { ln + sin + cos ) tg )} π 8 ; V příkladech g) a h) užijte postup z příkladu 0f) sin + cos h) f) sin cos +, lnsin cos + ) 6 arctg tg + sin i) f) sin + cos, sin + cos ) + ln tg + ) arctg ; V příkladech i)-k) užijte postupu z příkladu 0h) sin cos j) f) sin +cos, sin cos ) ln tg + ) π 8 k) f) sin sin cos + cos sin +cos, sin + cos + ln tg + ) π 8 sin cos l) f) sin + cos, sin ln +sin arctg cos ; Vyjádřete jmenovatele ve tvaru + cos nebo sin a rozdělte na dva integrály sin cos m) f) + sin cos, ln sin +cos )+ sin cos ) + ln sin cos ) 6 + sin cos ) ; Užijte postupu z příkladu 0l) Poznámka: V příkladech a), b), e), h) lze slepováním vytvořit primitivní funkci v celém R. V příkladech c) a d) lze výsledek rozšířit tak, aby vyšel zlomek s původním jmenovatelem: cos tg cos sin cos cos sin ) cos sin ) + cos sin sin + cos cos sin sin + cos. + V příkladu d) proved te sami. V příkladu m) určete definiční obor integrandu i výsledku a ukažte, že se rovnají.. Vypočtěte f) d, je-li a) f), b) f) tg cos sin, c) f) sin. + sin Řešení: a) Platí d tg tg t d t + Podle příkladu 0d) platí du u + ln u + u + a tedy tt + ) t u u du u u + + arctg u u + C du u +. { d tg tg + } tg + tg ln tg tg + + arctg + C. tg 6
48 Poznámka: Funkce f) tg je definována a spojitá v Df) k Z kπ, k + ) π ), její primitivní funkce F ) v DF ) kπ, k + ) π ) k + ) π ), k + )π. k Z b) Je Vhodnou volbou konstant lze F slepit v libovolném bodě kπ + π stačí napsat arctg tg + ) + arctg tg ) místo arctg tg tg ). Pokud budeme chtít F ) upravit pomocí vzorce tg sin k Z F ) )k ln cos, potom sin + sin + cos sin sin + cos + arctg sin cos sin, kπ, k + ) π ) a ještě by bylo třeba slepit uprostřed každého intervalu!). Výsledek příkladu j) platí jen na intervalu kπ, k + ) π ), kde k je sudé. d cos sin cos d u sin sin ) sin cos d du sin du u 6. Poněvadž platí u 6 u ) + u ) u) + u + u ) + u) u + u ), dostaneme dále, že a oud u 6 A u + B + u + Cu + D + u + u + Eu + F u + u A + u + u ) + u ) + B u + u ) u ) + Cu + D) u ) u + u )+ +Eu + F ) u ) + u + u ). Dosazením u dostaneme A, dosadíme-li u, vyjde B. Protože u 6 u + ) + u u ) + u + u ) u u u u ) + u + u ) u + u u ) + u + u ) + u + u + u je sudá v proměnné u, platí totéž o Cu+D +u+u + Eu+F u+u a tedy Cu + D u + u + Eu + F + u + u Cu + D + u + u + Eu + F u + u. +u Oud plyne E C a F D. Tedy dostáváme +u +u Cu+D u+u Cu D u+u. Po vynásobení + u Cu + D) u + u ) Cu D) + u + u ) D C D)u. 7
49 Oud porovnáním koeficientů vyjde D, C. Tedy ln + u u + u + u + u + du u u u + du ln + u u + ln u + u + u u + + ln + u u + ln u + u + u u + + ln + u u + ln u + u + u u + + du u + ) + + du ) + u+ + du ) u + du ) u + { arctg u + + arctg u } + C. Užijeme-li vzorce z poznámky k řešení příkladu 0d), můžeme psát dále ln + u) u + u + ) u) u u + ) + arctg + C { u u ln + u) u ) u) + u ) + arctg u u ) + C } ln + sin sin + ln sin + sin + arctg sin sin ) + C. Poznámka: Integrály z příkladů a),b) jsou speciální případy integrálu sin α cos β d, kde α a β jsou racionální čísla. Jsou-li čísla α a β celá, umíme tyto integrály spočítat viz příklady -7). Jestliže alespoň jedno z racionálních čísel α a β není celé, je situace komplikovanější: i) Je-li α celé liché resp. β celé liché), spočteme integrál sin α cos β d substitucí t cos resp. t sin ; viz b)). ii) Jestliže žádné z racionálních čísel α, β není celé liché, lze daný integrál spočítat v případě, že α + β 0,,,... viz a) pro α + β 0), c)-f) má řešení ve tvaru K tg r resp. K cotg r ), kde r je racionální, nebot α + β návod k řešení g) lze užít nejen k řešení případu α + β, ale i pro další sudá α + β < ). Obecně substitucí t tg, ) 0, π, lze daný integrál upravit na tvar sin α cos β d t α + t α+β ). To je t.zv. binomický integrál, který lze vyjádřit pomocí elementárních funkcí právě tehdy, když alespoň jedno z čísel α+β, α+, β+ je celé viz paragraf.). Substitucí t sin, ) 0, π, dostaneme sin α cos β d takže alespoň hodnotu π 0 sin α cos β d 0 t α t) β t α t) β, α + B, β + ) 8
Matematika 2, vzorová písemka 1
Matematika 2, vzorová písemka Pavel Kreml 9.5.20 Přesun mezi obrazovkami Další snímek: nebo Enter. Zpět: nebo Shift + Enter 2 3 4 Doporučení Pokuste se vyřešit zadané úlohy samostatně. Pokud nebudete vědět
5. a 12. prosince 2018
Integrální počet Neurčitý integrál Seminář 9, 0 5. a. prosince 08 Neurčitý integrál Definice. Necht funkce f (x) je definovaná na intervalu I. Funkce F (x) se nazývá primitivní k funkci f (x) na I, jestliže
x2 + 2x 15 x 2 + 4x ) f(x) = x 2 + 2x 15 x2 + x 12 3) f(x) = x 3 + 3x 2 10x. x 3 + 3x 2 10x x 2 + x 12 10) f(x) = log 2.
Příklady k 1 zápočtové písemce Definiční obor funkce Určete definiční obor funkce: x + x 15 1 f(x x + x 1 ( x + x 1 f(x log x + x 15 x + x 1 3 f(x x 3 + 3x 10x ( x 3 + 3x 10x f(x log x + x 1 x3 + 5x 5
1 Soustava lineárních rovnic
Soustavy lineárních rovnic Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Soustava lineárních rovnic 2 Řešitelnost soustavy lineárních rovnic 3 Gaussova eliminační metoda 4 Jordanova eliminační
Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19
(6) Určitý integrál Kristýna Kuncová Matematika B2 18/19 Kristýna Kuncová (6) Určitý integrál 1 / 28 Newtonův integrál Zdroj: https://kwcalculus.wikispaces.com/integral+applications Kristýna Kuncová (6)
Funkce zadané implicitně. 4. března 2019
Funkce zadané implicitně 4. března 2019 Parciální derivace druhého řádu Parciální derivace druhého řádu funkce z = f (x, y) jsou definovány: Parciální derivace 2 f 2 = ( ) f 2 f 2 = ( ) f 2 f a 2 f 2 f
Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Mocninné řady 1 / 18
Komplexní analýza Mocninné řady Martin Bohata Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze bohata@math.feld.cvut.cz Martin Bohata Komplexní analýza Mocninné řady 1 / 18 Posloupnosti komplexních čísel opakování
Inverzní Z-transformace
Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 9. přednáška 11MSP úterý 16. dubna 2019 verze: 2019-04-15 12:25
Aproximace funkcí 1,00 0,841 1,10 0,864 1,20 0,885. Body proložíme lomenou čarou.
Příklad Známe následující hodnoty funkce Φ: u Φ(u) 1,00 0,841 1,10 0,864 1,20 0,885 Odhadněte přibližně hodnoty Φ(1,02) a Φ(1,16). Možnosti: Vezmeme hodnotu v nejbližším bodě. Body proložíme lomenou čarou.
Necht je funkce f spojitá v intervalu a, b a má derivaci v (a, b). Pak existuje bod ξ (a, b) tak, že f(b) f(a) b a. Geometricky
Monotónie a extrémy funkce Diferenciální počet - průběh funkce Věta o střední hodnotě (Lagrange) Necht je funkce f spojitá v intervalu a, b a má derivaci v (a, b). Pak existuje bod ξ (a, b) tak, že f (ξ)
MATEMATIKA 3. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci
MATEMATIKA 3 Dana Černá http://www.fp.tul.cz/kmd/ Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci Osnova: Komplexní funkce - definice, posloupnosti, řady Vybrané komplexní funkce
(1) Derivace. Kristýna Kuncová. Matematika B2 17/18. Kristýna Kuncová (1) Derivace 1 / 35
(1) Derivace Kristýna Kuncová Matematika B2 17/18 Kristýna Kuncová (1) Derivace 1 / 35 Růst populací Zdroj : https://www.tes.com/lessons/ yjzt-cmnwtvsq/noah-s-ark Kristýna Kuncová (1) Derivace 2 / 35 Růst
Numerické metody 8. května FJFI ČVUT v Praze
Obyčejné diferenciální rovnice Numerické metody 8. května 2018 FJFI ČVUT v Praze 1 Úvod Úvod Základní metody Pokročilejší metody Soustava Vyšší řád Program 1 Úvod Úvod - Úloha Základní úloha, kterou řešíme
Kapitola 4: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu
Sbírka příkladů Matematika II pro strukturované studium Kapitola 4: Soustavy diferenciálních rovnic 1 řádu Chcete-li ukončit prohlížení stiskněte klávesu Esc Chcete-li pokračovat stiskněte klávesu Enter
Kristýna Kuncová. Matematika B3
(10) Vícerozměrný integrál II Kristýna Kuncová Matematika B3 Kristýna Kuncová (10) Vícerozměrný integrál II 1 / 30 Transformace Otázka Jaký obrázek znázorňuje čtverec vpravo po transformaci u = x + y a
Co nám prozradí derivace? 21. listopadu 2018
Co nám prozradí derivace? Seminář sedmý 21. listopadu 2018 Derivace základních funkcí Tečna a normála Tečna ke grafu funkce f v bodě dotyku T = [x 0, f (x 0 )]: y f (x 0 ) = f (x 0 )(x x 0 ) Normála: y
Úvodní informace. 18. února 2019
Úvodní informace Funkce více proměnných Cvičení první 18. února 2019 Obsah 1 Úvodní informace. 2 Funkce více proměnných Definiční obor Úvodní informace. Komunikace: e-mail: olga@majling.eu nebo olga.majlingova@fs.cvut.cz
Diferenciální rovnice základní pojmy. Rovnice se
Diferenciální rovnice základní pojmy. Rovnice se separovanými proměnnými. Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské
Operace s funkcemi [MA1-18:P2.1] funkční hodnota... y = f(x) (x argument)
KAPITOLA : Funkce - úvod [MA-8:P.] reálná funkce (jedné) reálné proměnné... f : A R...... zobrazení množin A R do množin reálných čísel R funkční hodnota... = f() ( argument) ( tj. reálná funkce f : A
Teorie. kuncova/ Definice 1. Necht f je reálná funkce a a R. Jestliže existuje.
8. cvičení http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ kytaristka@gmail.com Teorie Definice. Necht f je reálná funkce a a R. Jestliže eistuje h 0 fa + h) fa), h pak tuto itu nazýváme derivací funkce f v bodě
Průvodce studiem V této kapitole se budeme zabývat diferenciálním počtem pro funkce více
5 Diferenciální počet funkcí více proměnných Průvodce studiem V této kapitole se budeme zabývat diferenciálním počtem pro funkce více proměnných, především budeme pracovat s funkcemi dvou proměnných Ukážeme
(13) Fourierovy řady
(13) Fourierovy řady Kristýna Kuncová Matematika B3 Kristýna Kuncová (13) Fourierovy řady 1 / 22 O sinech a kosinech Lemma (O sinech a kosinech) Pro m, n N 0 : 2π 0 2π 0 2π 0 sin nx dx = sin nx cos mx
Vybrané kapitoly z matematiky
Vybrané kapitoly z matematiky VŠB-TU Ostrava 2018-2019 Vybrané kapitoly z matematiky 2018-2019 1 / 11 Křivkový integrál Vybrané kapitoly z matematiky 2018-2019 2 / 11 Parametricky zadaná křivka v R 3 :
Matematika (KMI/PMATE)
Matematika (KMI/PMATE) Úvod do matematické analýzy Limita a spojitost funkce Matematika (KMI/PMATE) Osnova přednášky lineární funkce y = kx + q definice lineární funkce význam (smysl) koeficientů lineární
Geometrická nelinearita: úvod
Geometrická nelinearita: úvod Opakování: stabilita prutů Eulerovo řešení s využitím teorie 2. řádu) Stabilita prutů Ritzovou metodou Stabilita tenkých desek 1 Geometrická nelinearita Velké deformace průhyby,
Sb ırka pˇr ıklad u z matematick e anal yzy II Petr Tomiczek
Sbírka příkladů z matematické analýzy II Petr Tomiczek Obsah 0 Diferenciální rovnice. řádu 0. Separace proměnných Příklad : Najděte obecné řešení (obecný integrál) diferenciální rovnice y = tg x tg y.
Elementární funkce. Edita Pelantová. únor FJFI, ČVUT v Praze. katedra matematiky, FJFI, ČVUT v Praze
Elementární funkce Edita Pelantová FJFI, ČVUT v Praze Seminář současné matematiky katedra matematiky, FJFI, ČVUT v Praze únor 2013 c Edita Pelantová (FJFI) Elementární funkce únor 2013 1 / 19 Polynomiální
DFT. verze:
Výpočet spektra signálu pomocí DFT kacmarp@fel.cvut.cz verze: 009093 Úvod Signály můžeme rozdělit na signály spojité v čase nebo diskrétní v čase. Další možné dělení je na signály periodické nebo signály
Kristýna Kuncová. Matematika B2
(3) Průběh funkce Kristýna Kuncová Matematika B2 Kristýna Kuncová (3) Průběh funkce 1 / 26 Monotonie (x 2 ) = 2x (sin x) = cos x Jak souvisí derivace funkce a fakt, zda je funkce rostoucí nebo klesající?
Cauchyova úloha pro obyčejnou diferenciální rovnici
Řešení ODR v MATLABu Přednáška 3 15. října 2018 Cauchyova úloha pro obyčejnou diferenciální rovnici y = f (x, y), y(x 0 ) = y 0 Víme, že v intervalu a, b existuje jediné řešení. (f (x, y) a f y jsou spojité
Určitý (Riemannův) integrál a aplikace. Nevlastní integrál. 19. prosince 2018
Určitý (Riemnnův) integrál plikce. Nevlstní integrál Seminář 9. prosince 28 Určitý integrál Existence: Necht funkce f (x) je definovná n uzvřeném intervlu, b. Necht je splněn n tomto intervlu kterákoliv
GEM a soustavy lineárních rovnic, část 2
GEM a soustavy lineárních rovnic, část Odpřednesenou látku naleznete v kapitole 6 skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra. Jiří Velebil: B6B0LAG 8.3.09: GEM a soustavy, část / Minulá přednáška Gaussova
Numerické metody minimalizace
Numerické metody minimalizace Než vám klesnou víčka - Stříbrnice 2011 12.2. 16.2.2011 Emu (Brkos 2011) Numerické metody minimalizace 12.2. 16.2.2011 1 / 19 Obsah 1 Úvod 2 Základní pojmy 3 Princip minimalizace
Kapitola 2. Nelineární rovnice
Kapitola. Nelineární rovnice Formulace: Je dána funkce f : R! R definovaná na intervalu ha; bi. Hledáme x ha; bi tak, aby f(x) = 0. (x... kořen rovnice) Poznámka: Najít přesné řešení analyticky je možné
Stavový popis Stabilita spojitých systémů (K611MSAP) Katedra aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT. čtvrtek 20. dubna 2006
Modelování systémů a procesů (K611MSAP) Přednáška 4 Katedra aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT Pravidelná přednáška K611MSAP čtvrtek 20. dubna 2006 Obsah 1 Laplaceova transformace Přenosová funkce
Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava
Lineární algebra 5. přednáška: Báze a řešitelnost soustav Dalibor Lukáš Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava email: dalibor.lukas@vsb.cz http://www.am.vsb.cz/lukas/la1 Text
Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19. Kristýna Kuncová (1) Vzorové otázky 1 / 36
(1) Vzorové otázky Kristýna Kuncová Matematika B2 18/19 Kristýna Kuncová (1) Vzorové otázky 1 / 36 Limity - úlohy Otázka Určete lim x 0 f (x) A -3 B 0 C 5 D 7 E D Zdroj: Calculus: Single and Multivariable,
Matematická analýza 2. Kubr Milan
Matematická analýza. Kubr Milan. února 008 Obsah Vektorové funkce jedné reálné proměnné. 3. Základní pojmy...................................... 3. Křivky v R n........................................
7. Aplikace derivace
7. Aplikace derivace 7A. Taylorův polynom 7. Aplikace derivace Verze 20. července 207 Derivace funkce se využívá při řešení úloh technické prae i teorie. Uvedeme několik z nich: vyčíslení hodnot funkce,
Matematická analýza II pro kombinované studium. Konzultace první a druhá. RNDr. Libuše Samková, Ph.D. pf.jcu.cz
Učební texty ke konzultacím předmětu Matematická analýza II pro kombinované studium Konzultace první a druhá RNDr. Libuše Samková, Ph.D. e-mail: lsamkova@ pf.jcu.cz webová stránka: home.pf.jcu.cz/ lsamkova/
Edita Pelantová, katedra matematiky / 16
Edita Pelantová, katedra matematiky seminář současné matematiky, září 2010 Axiomy reálných čísel Axiomy tělesa Axiom 1. x + y = y + x a xy = yx (komutativní zákon). Axiom 2. x + (y + z) = (x + y) + z a
Linea rnı (ne)za vislost
[1] Lineární (ne)závislost Skupiny, resp. množiny, vektorů mohou být lineárně závislé nebo lineárně nezávislé... a) zavislost, 3, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c) P. Olšák 2010, d) BI-LIN, e) L, f) 2009/2010,
kontaktní modely (Winklerův, Pasternakův)
TÉMA 7: Pružný poloprostor, modely podloží pružný poloprostor základní předpoklady pružný poloprostor Boussinesqueovo řešení kontaktní modely (Winklerův, Pasternakův) 1 Pružný poloprostor (1) vychází z
Obsah. Petr Hasil. (konjunkce) (disjunkce) A B (implikace) A je dostačující podmínka pro B; B je nutná podmínka pro A A B: (A B) (B A) A (negace)
Množiny, číselné obory, funkce Petr Hasil Přednáška z Matematické analýzy I c Petr Hasil (MUNI) Množiny, číselné obory, funkce Matematická analýza / 5 Obsah Množinové operace Operace s funkcemi Definice
(2) Funkce. Kristýna Kuncová. Matematika B2. Kristýna Kuncová (2) Funkce 1 / 25
(2) Funkce Kristýna Kuncová Matematika B2 Kristýna Kuncová (2) Funkce 1 / 25 Sudá a lichá funkce Určete, které funkce jsou sudé a které liché: liché: A, D, E sudé: B Kristýna Kuncová (2) Funkce 2 / 25
x y (A)dy. a) Určete a načrtněte oblasti, ve kterých je funkce diferencovatelná. b) Napište diferenciál funkce v bodě A = [x 0, y 0 ].
II.4. Totální diferenciál a tečná rovina Značení pro funkci z = f,: totální diferenciál funkce f v bodě A = 0, 0 ]: dfa = A 0+ A 0 Označme d = 0, d = 0. Pak dfa = A d+ A d Příklad91.Je dána funkce f, =.
Obsah. Limita posloupnosti a funkce. Petr Hasil. Limita posloupnosti. Pro a R definujeme: Je-li a < 0, pak a =, a ( ) =. vlastní body.
Obsah a funkce Petr Hasil Přednáška z Matematické analýzy I Úvod 2 c Petr Hasil (MUNI) a funkce Matematická analýza / 90 c Petr Hasil (MUNI) a funkce Matematická analýza 2 / 90 Úvod Úvod Pro a R definujeme:
MATEMATIKA 1 ALEŠ NEKVINDA. + + pokud x < 0; x. Supremum a infimum množiny.
MATEMATIKA ALEŠ NEKVINDA DIFERENCIÁLNÍ POČET Přednáška Označíme jako na střední škole N, Z, Q, R a C postupně množinu přirozených, celých, racionálních, reálných a komplexních čísel R = R { } { } Platí:
Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Úvod 1 / 32
Komplexní analýza Úvod Martin Bohata Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze bohata@math.feld.cvut.cz Martin Bohata Komplexní analýza Úvod 1 / 32 Základní informace Stránky předmětu: http://math.feld.cvut.cz/bohata/kan.html
Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 24. z aˇr ı 2013 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 24. z aˇr ı / 52
í150doc-start í251doc-start Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MAT1 24. září 2013 1 / 52 Matematika 1 Jiří Fišer 24. září 2013 Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MAT1 24. září 2013 1 / 52 Zimní semestr
Obsah. 1 Konstrukce (definice) Riemannova integrálu Výpočet Newtonova Leibnizova věta Aplikace výpočet objemů a obsahů 30
Určitý integrál Robert Mřík 6. září 8 Obsh 1 Konstrukce (definice) Riemnnov integrálu. Výpočet Newtonov Leibnizov vět. 18 3 Numerický odhd Lichoběžníkové prvidlo 19 4 Aplikce výpočet objemů obshů 3 c Robert
Lineární algebra - iterační metody
Lineární algebra - iterační metody Numerické metody 7. dubna 2018 FJFI ČVUT v Praze 1 Úvod Úvod Rozdělení Metody Zastavení SOR Programy 1 Úvod Úvod - LAR Mějme základní úlohu A x = b, (1) kde A R n,n je
Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 187
Nekonečné řady Petr Hasil Přednáška z Matematické analýzy III c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 187 Obsah 1 Nekonečné číselné řady Základní pojmy Řady s nezápornými členy Řady s libovolnými
1 Předmluva Značení... 3
Sbírka příkladů k předmětu Lineární systémy Jan Krejčí, korektura Martin Goubej 07 Obsah Předmluva. Značení..................................... 3 Lineární obyčejné diferenciální rovnice s konstantními
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky bakalářská práce vícebodové okrajové úlohy Plzeň, 18 Hana Levá Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala
Metody, s nimiž se seznámíme v této kapitole, lze použít pro libovolnou
2. Řešení nelineárních rovnic Průvodce studiem Budeme se zabývat výpočtem reálných kořenů nelineární rovnice f(x) =0, (2.0.1) kde f je v jistém smyslu rozumná reálná funkce. Pro některé funkce (kvadratické,
Speciální funkce, Fourierovy řady a Fourierova transformace
1 Speciální funkce, Fourierovy řady a Fourierova transformace Při studiu mnoha přírodních jevů se setkáváme s veličinami, které jsou všude nulové s výjimkou malého časového intervalu I, ale jejich celková
Laplaceova transformace
Laplaceova transformace Modelování systémů a procesů (11MSP) Bohumil Kovář, Jan Přikryl, Miroslav Vlček Ústav aplikované matematiky ČVUT v Praze, Fakulta dopravní 5. přednáška 11MSP 219 verze: 219-3-17
Stochastické modelování v ekonomii a financích Konzistence odhadu LWS. konzistence OLS odhadu. Předpoklady pro konzistenci LWS
Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Stochastické modelování v ekonomii a financích 7. 12. 2009 Obsah Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě 1 Whitův 2 pro 3 heteroskedasticitě
Matematika prˇedna sˇka Lenka Prˇibylova 7. u nora 2007 c Lenka Prˇibylova, 200 7
Matematika přednáška Lenka Přibylová 7. února 2007 Obsah Základy matematické logiky 9 Základní množinové pojmy 13 Množina reálných čísel a její podmnožiny 16 Funkce 18 Složená funkce 20 Vlastnosti funkcí
algebrou úzce souvisí V druhém tematickém celku se předpokládá základní znalosti z matematické analýzy
1 Úvodem Prezentace předmětu VMP je vytvořena pro nový předmět, který si klade za cíl seznámit studenty se základy lineární algebry a se základy numerické matematiky. Zejména v prvním tématu budeme pracovat
Matematika I (KMI/PMATE) Co se naučíme? x = a a x = b. rozumět pojmu střední hodnota funkce na daném intervalu. Obrázek 1.
Mtemtik I (KMI/PMATE). Integrální počet funkcí jedné proměnné.. Co se nučíme? Po sérii přednášek věnovných integrálům byste měli být schopni: rozumět definici pojmu neurčitý integrál používt metodu přímé
Funkce více proměnných: limita, spojitost, derivace
Matematika III 2. přednáška Funkce více proměnných: limita, spojitost, derivace Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 22. 9. 2014 Obsah přednášky 1 Literatura 2 Zobrazení a funkce více
Funkce více proměnných: limita, spojitost, parciální a směrové derivace, diferenciál
Matematika III 2. přednáška Funkce více proměnných: limita, spojitost, parciální a směrové derivace, diferenciál Michal Bulant Masarykova univerzita Fakulta informatiky 29. 9. 2010 Obsah přednášky 1 Literatura
1 Derivace funkce a monotonie
MA 10. cvičení intervaly monotonie a lokální extrémy Lukáš Pospíšil,2012 1 Derivace funkce a monotonie Jelikož derivace funkce v daném bodě je de-facto směrnice tečny (tangens úhlu, který svírá tečna s
Algebra I Cvičení. Podstatná část příkladů je převzata od kolegů, jmenovitě Prof. Kučery, Doc. Poláka a Doc. Kunce, se
Algebra I Cvičení Podstatná část příkladů je převzata od kolegů, jmenovitě Prof. Kučery, Doc. Poláka a Doc. Kunce, se kterými jsem při přípravě cvičení spolupracoval. Sbírka vznikla modifikací některých
Rovnice proudění Slapový model
do oceánského proudění Obsah 1 2 3 Co způsobuje proudění v oceánech? vyrovnávání rozdílů v teplotě, salinitě, tlaku, ρ = ρ(p, T, S) vítr - wind stress F wind = ρ air C D AU 2 10 slapy produkují silné proudy,
Univerzita Palackého v Olomouci
Počítačová grafika - 5. cvičení Radek Janoštík Univerzita Palackého v Olomouci 22.10.2018 Radek Janoštík (Univerzita Palackého v Olomouci) Počítačová grafika - 5. cvičení 22.10.2018 1 / 10 Reakce na úkoly
(a). Pak f. (a) pro i j a 2 f
Připomeň: 1. Necht K R n. Pak 1. Funkce více proměnných II 1.1. Parciální derivace vyšších řádů K je kompaktní K je omezená a uzavřená. 2. Necht K R n je kompaktní a f : K R je spojitá. Pak f nabývá na
Matematika III Stechiometrie stručný
Matematika III Stechiometrie stručný matematický úvod Miroslava Dubcová, Drahoslava Janovská, Daniel Turzík Ústav matematiky Přednášky LS 2015-2016 Obsah 1 Zápis chemické reakce 2 umožňuje jednotný přístup
Internetová matematická olympiáda 8. ročník, Baví se student Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně (FSI) s kamarádem:
Internetová matematická olympiáda 8. ročník, 24. 11. 2015 1. Baví se student Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně (FSI) s kamarádem: Kamarád: Co jsi tak veselý? Něco slavíš? Student FSI: Já přímo ne,
Petr Beremlijski, Marie Sadowská
Počítačová cvičení Petr Beremlijski, Marie Sadowská Katedra aplikované matematiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB - Technická univerzita Ostrava Cvičení : Matlab nástroj pro matematické modelování
fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.
Extrémy Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného
Okrajový problém podmínky nejsou zadány v jednom bodu nejčastěji jsou podmínky zadány ve 2 bodech na okrajích, ale mohou být
Obyčejné diferenciální rovnice 1 Úvod Obyčejnou diferenciální rovnici N-tého řádu f ( x,y,y,y,...,y (N)) = g(x) převádíme na soustavu N diferenciálních rovnic 1. řádu. Provedeme substituce y z 1 y z 2...
Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.
Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Obsah 1 2 Obsah 1 2 Společné vlastnosti jednoduchých zobrazení: Zobrazovací ref. plocha je rovina - souřadnice X, Y, případně ρ, ɛ Zobrazovaná ref. plocha je eliposid
Matematická analýza pro učitele (text je v pracovní verzi)
Matematická analýza pro učitele (text je v pracovní verzi) Martina Šimůnková 6. června 208 2 Obsah Úvod 7. Co je to funkce.......................... 7.2 Co budeme na funkcích zkoumat................. 9.2.
Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.
Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost. Vyšší matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU
Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.
Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011. Obsah 1 2 Obsah 1 2 Společné vlastnosti jednoduchých zobrazení: Zobrazovací ref. plocha je rovina - souřadnice X, Y, případně ρ, ɛ Zobrazovaná ref. plocha je eliposid
Zadání: Vypočítejte hlavní momenty setrvačnosti a vykreslete elipsu setrvačnosti na zadaných
Příklad k procvičení : Průřeové charakteristik Zadání: Vpočítejte hlavní moment setrvačnosti a vkreslete elipsu setrvačnosti na adaných obracích. Příklad. Zadání: Rokreslení na jednoduché obrace: 500 T
Komplexní analýza. Příklad Body. Nepište obyčejnou tužkou ani červeně, jinak písemka nebude přijata. Soupis vybraných vzorců. 4a.
Komplexí aalýa Písemá část koušky (XX.XX.XXXX) Jméo a příjmeí:... Podpis:... Příklad.. 3.. 5. Body Před ahájeím práce Vyplňte čitelě rubriku Jméo a příjmeí a podepište se. Během písemé koušky smíte mít
Pojem množiny nedefinujeme, pouze připomínáme, že množina je. Nejprve shrneme pojmy a fakta, které znáte ze střední školy.
1 Kapitola 1 Množiny 1.1 Základní množinové pojmy Pojem množiny nedefinujeme, pouze připomínáme, že množina je souhrn, nebo soubor navzájem rozlišitelných objektů, kterým říkáme prvky. Pro známé množiny
Energetické principy a variační metody ve stavební mechanice
Energetické principy a variační metody ve stavební mechanice Přetvárná práce vnějších sil Přetvárná práce vnitřních sil Potenciální energie Lagrangeův princip Variační metody Ritzova metoda 1 Přetvárná
Tvarová optimalizace pro 3D kontaktní problém
Tvarová optimalizace pro 3D kontaktní problém s Coulombovým třením Petr Beremlijski, Jaroslav Haslinger, Michal Kočvara, Radek Kučera a Jiří V. Outrata Katedra aplikované matematik Fakulta elektrotechnik
podle přednášky doc. Eduarda Fuchse 16. prosince 2010
Jak souvisí plochá dráha a konečná geometrie? L ubomíra Balková podle přednášky doc. Eduarda Fuchse Trendy současné matematiky 16. prosince 2010 (FJFI ČVUT v Praze) Konečná geometrie 16. prosince 2010
(A B) ij = k. (A) ik (B) jk.
Příklady z lineární algebry Michael Krbek 1 Opakování 1.1 Matice, determinanty 1. Je dána matice 1 2 0 M = 3 0 1. 1 0 1 Určete M 2, MM T, M T M a vyjádřete M jako součet symetrické a antisymetrické matice!
Numerické metody a statistika
Numerické metody a statistika Radek Kučera VŠB-TU Ostrava 2016-2017 ( ) Numerické metody a statistika 2016-2017 1 / 17 Číslo předmětu: 714-0781/02 Rozsah: 2+2 Hodnocení: 6 kreditů Přednáší: Radek Kučera
1 Definice. A B A B vlastní podmnožina. 4. Relace R mezi množinami A a B libovolná R A B. Je-li A = B relace na A
1 Definice 1. Množiny: podmnožina: A B x(x A x B) průnik: A B = {x A x B} sjednocení: A B = {x x A x B} rozdíl: A B = {x A x B} A B A B vlastní podmnožina 2. uspořádaná dvojice: (x, y) = {{x}, {x, y}}
Poznámky z matematiky
Poznámky z matematiky Verze: 6. října 04 Petr Hasil hasil@mendelu.cz http://user.mendelu.cz/hasil/ Ústav matematiky Lesnická a dřevařská fakulta Mendelova univerzita v Brně Vytvořeno s podporou projektu
Numerické metody KI/NME. Doc. RNDr. Jiří Felcman, CSc. RNDr. Petr Kubera, Ph.D.
Numerické metody KI/NME Doc. RNDr. Jiří Felcman, CSc. RNDr. Petr Kubera, Ph.D. RNDr. Jiří Škvor, Ph.D. Ústí nad Labem 2016 Kurz: Obor: Klíčová slova: Anotace: Numerické metody Informační systémy, Informatika
Robotika. Kinematika 13. dubna 2017 Ing. František Burian Ph.D.
Robotika Kinematika 13. dubna 2017 Ing. František Burian Ph.D., Řízení stacionárních robotů P P z q = f 1 (P) q z Pøímá úloha q U ROBOT q P R q = h(u) P = f (q) DH: Denavit-Hartenberg (4DOF/kloub) A i
Slabá formulace rovnic proudění tekutin
Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁC Mark Dostalík Slabá formulace rovnic proudění tekutin Matematický ústav UK Vedoucí bakalářské práce: Studijní program: Studijní
Statistika (KMI/PSTAT)
Statistika (KMI/PSTAT) Cvičení deváté aneb Důležitá rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny Statistika (KMI/PSTAT) 1 / 15 Spojitá náhodná veličina Spojitá náhodná veličina Spojitá náhodná veličina
3.1 Derivace funkce Definice derivace Vlastnosti derivace Derivace elementárních funkcí... 49
Obsh Číselné množiny reálné funkce 5. Množin reálných čísel...................................... 5. Množin kompleních čísel.....................................3 Reálné funkce jedné reálné proměnné..............................
FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:
VYSOKÁ ŠKOA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA AKUTA STAVEBNÍ Stavební statika Pohyblivé zatížení Jiří Brožovský Kancelář: P H 406/3 Telefon: 597 32 32 E-mail: jiri.brozovsky@vsb.cz WWW: http://fast0.vsb.cz/brozovsky
ÚVOD DO ARITMETIKY Michal Botur
ÚVOD DO ARITMETIKY Michal Botur 2011 2 Obsah 1 Algebraické základy 3 1.1 Binární relace.................................. 3 1.2 Zobrazení a operace............................... 7 1.3 Algebry s jednou
Obsah. Zobrazení na osmistěn. 1 Zobrazení sféry po částech - obecné vlastnosti 2 Zobrazení na pravidelný konvexní mnohostěn
Obsah 1 2 3 Použití Zobrazení rozsáhlého území, ale hodnoty zkreslení nesmí přesáhnout určitou hodnotu Rozdělením území na menší části a ty pak zobrazíme zvlášť Nevýhodou jsou však samostatné souřadnicové
Obsah. Aplikovaná matematika I. Vlivem meze Vlivem funkce Bernhard Riemann. Mendelu Brno. 3 Vlastnosti určitého integrálu
Určitý integrál Aplikovná mtemtik I Dn Říhová Mendelu Brno Obsh Zákldní úloh integrálního počtu Definice určitého integrálu 3 Vlstnosti určitého integrálu 4 Výpočet určitého integrálu 5 Geometrické plikce
Úvod do TEXu. Brno, L A TEX dokumenty a matematika.
Úvod do TEXu 3 L A TEX dokumenty a matematika. Matematický mód Matematická prostředí v PlainTEXu a L A TEXu Mezery a písma v matematickém módu Matematické značky a symboly Konstrukce v matematickém módu
Powyższe reguły to tylko jedna z wersji gry. Istnieje wiele innych wariantów, można też ustalać własne zasady. Miłej zabawy!
Krykiet W krykieta może grać od 2 do 4 osób, którzy albo grają każdy przeciw każdemu, albo dzielą się na dwie drużyny. Bramki oraz palik startowy i powrotne umieszcza się tak, jak pokazano na rysunku.
Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta
Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Lukáš Perůtka Hledání optimálních strategií číselného síta Katedra algebry Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Aleš Drápal, CSc.,