Obsah. 1.2 Integrály typu ( ) R x, s αx+β

Podobne dokumenty
Matematika 2, vzorová písemka 1

5. a 12. prosince 2018

x2 + 2x 15 x 2 + 4x ) f(x) = x 2 + 2x 15 x2 + x 12 3) f(x) = x 3 + 3x 2 10x. x 3 + 3x 2 10x x 2 + x 12 10) f(x) = log 2.

1 Soustava lineárních rovnic

Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19

Funkce zadané implicitně. 4. března 2019

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Mocninné řady 1 / 18

Inverzní Z-transformace

Aproximace funkcí 1,00 0,841 1,10 0,864 1,20 0,885. Body proložíme lomenou čarou.

Necht je funkce f spojitá v intervalu a, b a má derivaci v (a, b). Pak existuje bod ξ (a, b) tak, že f(b) f(a) b a. Geometricky

MATEMATIKA 3. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

(1) Derivace. Kristýna Kuncová. Matematika B2 17/18. Kristýna Kuncová (1) Derivace 1 / 35

Numerické metody 8. května FJFI ČVUT v Praze

Kapitola 4: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Co nám prozradí derivace? 21. listopadu 2018

Úvodní informace. 18. února 2019

Diferenciální rovnice základní pojmy. Rovnice se

Operace s funkcemi [MA1-18:P2.1] funkční hodnota... y = f(x) (x argument)

Teorie. kuncova/ Definice 1. Necht f je reálná funkce a a R. Jestliže existuje.

Průvodce studiem V této kapitole se budeme zabývat diferenciálním počtem pro funkce více

(13) Fourierovy řady

Vybrané kapitoly z matematiky

Matematika (KMI/PMATE)

Geometrická nelinearita: úvod

Sb ırka pˇr ıklad u z matematick e anal yzy II Petr Tomiczek

Elementární funkce. Edita Pelantová. únor FJFI, ČVUT v Praze. katedra matematiky, FJFI, ČVUT v Praze

DFT. verze:

Kristýna Kuncová. Matematika B2

Cauchyova úloha pro obyčejnou diferenciální rovnici

Určitý (Riemannův) integrál a aplikace. Nevlastní integrál. 19. prosince 2018

GEM a soustavy lineárních rovnic, část 2

Numerické metody minimalizace

Kapitola 2. Nelineární rovnice

Stavový popis Stabilita spojitých systémů (K611MSAP) Katedra aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT. čtvrtek 20. dubna 2006

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19. Kristýna Kuncová (1) Vzorové otázky 1 / 36

Matematická analýza 2. Kubr Milan

7. Aplikace derivace

Matematická analýza II pro kombinované studium. Konzultace první a druhá. RNDr. Libuše Samková, Ph.D. pf.jcu.cz

Edita Pelantová, katedra matematiky / 16

Linea rnı (ne)za vislost

kontaktní modely (Winklerův, Pasternakův)

Obsah. Petr Hasil. (konjunkce) (disjunkce) A B (implikace) A je dostačující podmínka pro B; B je nutná podmínka pro A A B: (A B) (B A) A (negace)

(2) Funkce. Kristýna Kuncová. Matematika B2. Kristýna Kuncová (2) Funkce 1 / 25

x y (A)dy. a) Určete a načrtněte oblasti, ve kterých je funkce diferencovatelná. b) Napište diferenciál funkce v bodě A = [x 0, y 0 ].

Obsah. Limita posloupnosti a funkce. Petr Hasil. Limita posloupnosti. Pro a R definujeme: Je-li a < 0, pak a =, a ( ) =. vlastní body.

MATEMATIKA 1 ALEŠ NEKVINDA. + + pokud x < 0; x. Supremum a infimum množiny.

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Úvod 1 / 32

Matematika 1 Jiˇr ı Fiˇser 24. z aˇr ı 2013 Jiˇr ı Fiˇser (KMA, PˇrF UP Olomouc) KMA MAT1 24. z aˇr ı / 52

Obsah. 1 Konstrukce (definice) Riemannova integrálu Výpočet Newtonova Leibnizova věta Aplikace výpočet objemů a obsahů 30

Lineární algebra - iterační metody

Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 187

1 Předmluva Značení... 3

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky

Metody, s nimiž se seznámíme v této kapitole, lze použít pro libovolnou

Speciální funkce, Fourierovy řady a Fourierova transformace

Laplaceova transformace

Stochastické modelování v ekonomii a financích Konzistence odhadu LWS. konzistence OLS odhadu. Předpoklady pro konzistenci LWS

Matematika prˇedna sˇka Lenka Prˇibylova 7. u nora 2007 c Lenka Prˇibylova, 200 7

algebrou úzce souvisí V druhém tematickém celku se předpokládá základní znalosti z matematické analýzy

Matematika I (KMI/PMATE) Co se naučíme? x = a a x = b. rozumět pojmu střední hodnota funkce na daném intervalu. Obrázek 1.

Funkce více proměnných: limita, spojitost, derivace

Funkce více proměnných: limita, spojitost, parciální a směrové derivace, diferenciál

1 Derivace funkce a monotonie

Algebra I Cvičení. Podstatná část příkladů je převzata od kolegů, jmenovitě Prof. Kučery, Doc. Poláka a Doc. Kunce, se

Rovnice proudění Slapový model

Univerzita Palackého v Olomouci

(a). Pak f. (a) pro i j a 2 f

Matematika III Stechiometrie stručný

Internetová matematická olympiáda 8. ročník, Baví se student Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně (FSI) s kamarádem:

Petr Beremlijski, Marie Sadowská

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

Okrajový problém podmínky nejsou zadány v jednom bodu nejčastěji jsou podmínky zadány ve 2 bodech na okrajích, ale mohou být

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Matematická analýza pro učitele (text je v pracovní verzi)

Euklidovský prostor. Funkce dvou proměnných: základní pojmy, limita a spojitost.

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Zadání: Vypočítejte hlavní momenty setrvačnosti a vykreslete elipsu setrvačnosti na zadaných

Komplexní analýza. Příklad Body. Nepište obyčejnou tužkou ani červeně, jinak písemka nebude přijata. Soupis vybraných vzorců. 4a.

Pojem množiny nedefinujeme, pouze připomínáme, že množina je. Nejprve shrneme pojmy a fakta, které znáte ze střední školy.

Energetické principy a variační metody ve stavební mechanice

Tvarová optimalizace pro 3D kontaktní problém

podle přednášky doc. Eduarda Fuchse 16. prosince 2010

(A B) ij = k. (A) ik (B) jk.

Numerické metody a statistika

1 Definice. A B A B vlastní podmnožina. 4. Relace R mezi množinami A a B libovolná R A B. Je-li A = B relace na A

Poznámky z matematiky

Numerické metody KI/NME. Doc. RNDr. Jiří Felcman, CSc. RNDr. Petr Kubera, Ph.D.

Robotika. Kinematika 13. dubna 2017 Ing. František Burian Ph.D.

Slabá formulace rovnic proudění tekutin

Statistika (KMI/PSTAT)

3.1 Derivace funkce Definice derivace Vlastnosti derivace Derivace elementárních funkcí... 49

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

ÚVOD DO ARITMETIKY Michal Botur

Obsah. Zobrazení na osmistěn. 1 Zobrazení sféry po částech - obecné vlastnosti 2 Zobrazení na pravidelný konvexní mnohostěn

Obsah. Aplikovaná matematika I. Vlivem meze Vlivem funkce Bernhard Riemann. Mendelu Brno. 3 Vlastnosti určitého integrálu

Úvod do TEXu. Brno, L A TEX dokumenty a matematika.

Powyższe reguły to tylko jedna z wersji gry. Istnieje wiele innych wariantów, można też ustalać własne zasady. Miłej zabawy!

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta

Transkrypt:

Sbírka úloh z matematické analýzy. Čížek Jiří Kubr Milan. prosince 006

Obsah Neurčitý integrál.. Základní integrály...................................... Integrály typu ) R, s α+β γ+δ d........................... 0. Integrály typu Rsin, cos ) d............................ 6. Integrály typu R, a + b + c) d.......................... Binomické integrály.................................... 76

Kapitola Neurčitý integrál. Integrační vzorce. Funkce f) f) d Podmínky n a n+ n+ + C n N, R a+ a+ + C a R, a, 0, + ) ln + C R {0} e e + C R a a ln a + C R, a > 0, a sin cos + C R cos sin + C R cos tg + C R, k+)π, k Z sin cotg + C R, kπ, k Z arcsin + C, ) + arctg + C R sh ch + C R ch sh + C R ch th + C R sh cth + C R {0} + ln + + ) + C R ln + + C R, Poznámka: Také lze psát d arccos + C poněvadž platí d arccotg + C, + arcsin + arccos π,, arctg + arccotg π, R.

. Základní integrály. Poznámka: Ve všech výsledcích této kapitoly je vynechána integrační konstanta.. Užitím základních integračních vzorců vypočtěte f) d, je-li a) f) ; b) f) ; c) f) + ; d) f) ) ; + ln + e) f) ) ; 7 + f) f) + ; + g) f) ) ; 6 + 9 h) f) ) ) ); + i) f) ; arcsin j) f) + ; arctg k) f) + + ) ; arctg l) f) a e, a e a ; e +ln a m) f) ;, ln,) n) f) + 0 ; ) ln ln ) o) f) + sin + cos ; cos + sin p) f) arcsin + arccos ; π q) f) + + ; ln r) f) tg ; tg s) f) cotg ; cotg t) f) th ; th u) f) cth ; cth ; v příkladech t) a u) užijte vztahu ch sh v) f) sin ; sin w) f) ; tg cotg cos cos sin ) f) +cos +cos ; y) f) + ; tg + ) + arctg z) f) e + e + ; e e +

. Necht f) d F ) + C t.j. F je primitivní funkce k f). Ukažte, že pro a 0 platí fa + b) d F a + b) + C. a Řešení: Platí d d { F a + b) + C a } d a d F a + b) a F a + b) a fa + b).. Užitím předchozího vzorce vypočtěte f) d, je-li a) f) + ) ; b) f) ) ; c) f) 8 ; d) f) 8 ) 8 ; e) f) ) / ; 6 + )6 8 ) 8) 8 8 ) 8 ) f) f) + ; 6 arctg g) f) ; arcsin h) f) e + e ; e e i) f) sin sin α; α R; cos sin α j) f) sin +π/) ; cotg ) + π k) f) ; ch l) f) +cos ; m) f) cos ; n) f) +sin ; tg π th tg cotg ) ) ; užijte vztahu sin cos π o) f) ++ ; arctg + p) f) ; + 6 9 arcsin. Ukažte, že f ) d ln f) + C f) na vnitřku M definičního oboru funkce f ) f). Řešení: Pro M je d d ln f) + C f ) f).. Užitím předchozího vzorce vypočtěte f) d v příkladech h)-l) určete množinu M z příkladu.), je-li a) f) + ; ln + b) f) e e + ; lne + ) c) f) cotg; ln sin d) f) tg; ln cos

e) f) th; f) f) cth; g) f) h) f) e e ; ln ; i) f) +ln ) ; j) f) arcsin ; k) f) l) f) m) f) cos sin cos ; cos + sin ; sin +cos ; 6. Užitím substituce vypočtěte f) d, je-li a) f) ; d) f) sin ; e) f) ; + ln ch ln sh 6 ln e ln ln ln + ln ln arcsin ln sin ln + sin ln + cos ) b) f) arcsin ; c) f) ln + ; Řešení: a) Platí d t d ln pro, 0). ln b) Daný integrál rozdělíme nejdříve na dva integrály. Platí arcsin d arcsin arcsin t + C + C t ln ln d arcsin d. V prvém integrálu zavedeme substituci t, neboli d ; ve druhém arcsin u, tedy du. Oud plyne, že pro 0, ). d u du t t u u + C arcsin + C c) Položíme-li u ln +, platí du + ++ ) d d ln + d a tedy u du u + C ln + + C pro, ). Všiměte si, že f je lichá a F sudá. d) Platí d sin d sin cos pro kπ podle příkladu. d tg cos d cos tg ln tg + C

e) Výsledek najdete v úvodní tabulce. Získáme jej substitucí sht. Platí d + sht d cht t + C argsh + C ln + + ) + C. Tento integrál je však možné vypočítat i bez znalosti hyperbolických funkcí. Substituce cotg t, t 0, π), d sin t, převádí obecně integrál R, + ) d z racionální funkce R v proměnných, + na integrál R sin t, cos t) z racionální funkce R v proměnných sin t, cos t, který se naučíme řešit v odstavci.. V našem případě dostaneme d + sin t cotg t + sin t ln tg t + C ln cotg t + C podle příkladu d). Dále platí cotgt cotg t cotg t a oud cotg t cotg t 0, neboli ) cotg t, ± +. Poněvadž t ) 0, π, je cotg t > 0 a musíme vyloučit znaménko pro všechna R je + < 0). To nám dává konečný výsledek d + ln + + ) + C, R. Poznámka: Jako v příkladu 6d) lze substitucí sin t, t ) 0, π vypočítat d ln + ) + C,, + ). Protože f) je sudá, primitivní funkce F ) ln + je lichá a protože Df) DF ), ), + ), platí i poslední vzorec úvodní tabulky. 7. Pomocí věty o substituci najděte f) d, je-li a) f) sin cos ; b) f) c) f) + ) ; +) ; sin + ) +) d) f) ; + + e) f) + ; + ) + f) f) ; + ) + g) f) ; h) f) e ; 8 e i) f) e cos sin ; e cos j) f) ln ; ln k) f) arctg + ; arctg l) f) sin cotg ; cotg 6

m) f) sin ; cos n) f) cos ; sin sin +cos o) f) sin cos ; sin p) f) e ; e cos q) f) + ; arctg r) f) cos ; ln tg + ) ) π, užijte vztahu cos sin + π a příkladu 6d) s) f) sh ; ln th, užijte vztahu sh sh ch a postupu z příkladu 6d) t) f) ch ; arctg e u) f) etg +cotg cos ; e tg + ln tg, rozdělte daný integrál na dva ) v) f) sin + cos ; arctg tg, vydělte čitatele i jmenovatele cos ) Poznámka: Funkce F ) arctg tg je primitivní k funkci f v množině M DF ) R {k + ) π } ; k Z. Pro funkci F, s DF ) R, která je dána předpisem F ) arctg ) tg + kπ, k ) π ), k + )π ; k Z, platí F ) f), R a F je tedy spojitá v R. Přesvědčte se o tom. Graf funkce F jsme slepili posouváním částí grafu F. Nakreslete obrázek a vše si rozmyslete. w) f) arcsin ) f) ; pro > vytkněte z a výsledek rozšiřte sudě na R, ) arcsin sin, cos +cos ; y) f) +e ; vyjádřete cos pomocí sin ; slepte opět primitivní funkci k f na celém R ln + + e ); vytkněte e z + e a užijte příkladu 6d) z) f) e ; arcsin e, vytkněte e / z e 8. Užitím integrace per partes vypočtěte f) d, je-li a) f) e ; b) f) n ln, n ; c) f) ln + + ); d) f) ln + ; e) f) arcsin ; f) f) a, a > 0; g) f) e a cos b, resp. e a sin b), a + b > 0; h) f) ln n, n N {0}; i) f) n e a, n N {0}, a 0; j) f) + ) n, n N. Řešení: a) Do integrálu e d zavedeme nejdříve substituci t; oud d. Je tedy te t u t v e t u v e t te t + e t e t t + ) + C e + ) + C. 7

b) Platí n ln d u ln u v n v n+ n+ je n ) n+ n + ln n + n d n+ n + ) ln + C. n + ) Pro n se daný integrál řeší substitucí t ln viz příklad 7j)). c) Platí d) Je ln + + ) d u ln + + ) v u + v ln + + d ) ln + + ) + + C + ln + d u ln + v u ln + + + d v ln + ln + C Podmínka > 0 je splněna, nebot funkce ln + pro, ). ln + + ln + d + d d + C. ln + ln ) e) Je arcsin d u arcsin v u arcsin v arcsin u arcsin v u v je definována pro + > 0, t. j. arcsin d arcsin + arcsin d arcsin + arcsin + C. Tento integrál lze řešit i substitucí sin t, t π, π ). f) Platí a d u a v u v a + a d a. Jestliže v posledním integrálu odečteme a přičteme a, dostaneme a a + a + a ) d a a d+ a +a d a a a d + a arcsin a. Pro hledaný integrál I dostáváme rovnici a I + a arcsin a řešením je a + a arcsin ) + C. a a jejím 8

Poznámka: Integrály typu R, a ) d, kde R je racionální funkce v proměnných a a, se obecně řeší substitucí a sin t, t π, π ). Vypočtěte tímto postupem znovu příklad 8f) a posud te, který výpočet je jednodušší. g) Pro a 0 je e a cos b d u cos b v e a u b sin b v a ea a ea cos b+ b e a sin b d a u sin b v e a u b cos b v a ea a ea cos b + b a ea sin b b a I. Z dané rovnice vypočteme e a cos b d ea a a cos b + b sin b) + C. + b Integrál K e a sin b d můžeme vypočítat stejným způsobem nebo využít předchozího výpočtu. Platí totiž a ea cos b + b a K a oud K e a sin b d b a I ) a ea cos b + C ea a a sin b b cos b) + C. + b Pro a 0 a b 0 je výpočet obou integrálů jednoduchý a odvozené vzorce rovněž platí. Poznámka: Ten, kdo zná Eulerův vztah e a+ib e a cos b + i sin b), může uvedený integrál vypočítat následujícím způsobem: I + ik e a+ib) d ea+ib) a + ib ea a cos b + i sin b)a ib) + b ea a a cos b + b sin b) + ia sin b b cos b). + b Oddělením reálné a imaginární části v tomto vztahu dostaneme oba vzorce pro I i K současně. h) Jestliže označíme I n ln n d, dostaneme I n u ln n v u n lnn v lnn n ln n d ln n ni n, tedy posloupnost {I n } n je určena rekurentně prvým členem I 0 a rekurentní formulí I n ln n ni n, n N. Oud I ln d ln, I ln d ln ln + atd. i) Analogicky jako v předchozím příkladu můžeme psát I n n e a d u n u n n v e a v a ea 9

n a ea n a tedy opět dostaneme rekurentní formuli n e a d n a ea n a I n, I n n a ea n a I n. Vypočtěte I, I, I, víte-li, že I 0 ea a. j) Označme K n d + n ). Potom platí u + K n ) v n u n v + ) n+ + ) n + n d + ) n+ Z rovnice K n + ) n + n + + ) n+ d + ) n + nk n nk n+. + ) + nk n n nk n+ dostaneme rekurentní formuli K n+ n + ) n + n n K n, odkud můžeme postupně spočítat K, K,..., nebot K arctg. Poznámka: Této rekurentní formule budeme v dalším používat při integraci racionální funkce, jejíž jmenovatel má komplení vícenásobné kořeny a při výpočtu integrálů, které se na integrály z racionálních funkcí zmíněného typu převádějí. 9. Vypočtěte f) d, je-li a) f) ln ; b) f) e ; c) f) cos ; d) f) sh; e) f) e ; f) f) sin ; ln, srovnejte s příkladem 8b) e + ), srovnejte s příkladem 8i) sin + cos ch sh e + + ), srovnejte s příkladem 8i) cos + sin cos ) g) f) arctg ; arctg ln + ) h) f) arcsin ; arcsin + ) i) f) ch; + 9 sh + ) 7 ch j) f) cos ; k) f) arctg ; l) f) cos ; tg + ln cos arctg + arctg ) 8 + sin + cos ), užijte vzorec cos +cos m) f) ln + ); ln + ) + arctg n) f) tg ; tg + ln cos o) f) arcsin + ; + arcsin + p) f) e ; q) f) ln ; ), zaved te substituci t e 7 9 ln ln + 8) 0

r) f) ) ln ; ln + ln + ) s) f) arccos ; arccos + 9 t) f) e ; e ) u) f) arctg ; arctg + arctg v) f) sin ; 6 ) cos 6 ) sin, v příkladech t)-v) užijte substituce t w) f) arctg ; + )arctg arctg + ln + ) ) f) + a ; { + a + a ln + + a ) }, užijte postupů z příkladů 8f) a 6e) y) f) e e sin cos ); sin cos ), užijte příklad 8g) z) f) e sin e ; 8 cos sin ), 0. Vypočtěte f) d, je-li užijte vzorec sin a) f) + 8, b) f) + ), c) f) +, cos a příklad 8g) d) f) +, e) f) +)+ ), f) f) +) ++). Řešení: a) Poněvadž je daná racionální funkce neryze lomená, musíme nejdříve provést dělení: + 8) : ) + + + + 6 8 ) + ). Poslední zlomek je již racionální ryze lomená funkce, kterou rozložíme na součet parciálních zlomků. + 6 8 ) + ) A + B + C +, kde A, B, C jsou zatím neznámé konstanty. Vynásobením rovnosti výrazem ) dostaneme + 6 8 A ) + B + ) + C ). Položíme-li 0, dostaneme pro neznámou A rovnici 8 A A. Analogicky dosazením dostaneme 0 8B B, dosazením dostaneme 8C C. Pro 0, ± je tedy + 8 d + d+ d+ d+ d + ++ ln + ln ln + +C + d ++ln b) Danou racionální funkci rozložíme na součet parciálních zlomků. Platí Oud + ) A + B + C + D + E ). d + d ) + ) + A ) + B ) + C ) + D ) + E. +C.

Srovnáním koeficientů u odpovídajících si mocnin dostaneme soustavu lineárních algebraických rovnic Řešením soustavy rovnic dostaneme : 0 A +D : A +B D +E : A B +C : 0 B C 0 : C C, B, A, D, E. je nyní + ) d d d d + + d + d ) ln ) + C ln + C. ) Poznámka: Ostrogradského metoda) Je-li P ) Q) ryze lomená racionální funkce, kde Q) k α i ) ki t.j. polynom Q má kořeny α i s násobností k i, i,,..., k, při čemž α i mohou být komplení). Označme Q ) i k α i ), Q ) Q) Q ). i V předchozím příkladu 0b) je Q) ), Q ) ). Potom je P ) Q) d P ) Q ) + P ) Q ) d, kde funkce P Q je výraz P a P Q jsou ryze lomené racionální funkce. V předchozím příkladu 0b) Q součet integrálů všech parciálních zlomků, které mají ve jmenovateli vyšší mocninu kořenověho činitele než, t.j. P d d Q + + d ), výraz P Q je součet prvního a čtvrtého parciálního zlomku, t.j. P Q ). Musíme určit polynomy P a P ; zapíšeme je pomocí neurčitých koeficientů + ) d A + B + C D + E + ) ) d. Tuto rovnost zderivujeme a vynásobíme nejmenším společným jmenovatelem všech zlomků. Dostaneme tak + ) A + B ) A + B + C A + B + C ) ) + D + E )

a dále + A+B) ) A +B+C){ )+}+D+E) ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme soustavu lineárních algebraických rovnic: : 0 D : A D + E : B E : 0 B C 0 : C Její řešení je C, D 0, B, E, + ) d ) Nyní zbývá rozložit funkci ) a A. Oud tedy dostáváme d ). na parciální zlomky a vypočítat d ). ) A + B, A ) + B. Dosazením do poslední rovnosti dostaneme B, dosazením 0 dostaneme A. Je tedy d ) ) d ln ln ) + C ln + C. a oud + ) d + ) ln + C. Uvedená Ostrogradského metoda je výhodná v případě vícenásobných kompleních kořenů polynomu Q. Vyhneme se totiž užití rekurentní formule pro integrál d + ), n n N, n. Příležitostně tuto metodu připomeneme. c) Jestliže danou racionální funkci rozložíme na součet parciálních zlomků, dostaneme + ) + ) A + + B + C + ; A + ) + B + C) + ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme soustavu lineárních rovnic : 0 A +B : 0 A +B +C 0 : A +C s řešením A, B, C. Platí tedy d + ln + )d + ln + 6 ln + 6 kde K d + + d + d ) + + d d + ln + + + K, d ) arctg + C +

a tady d + ln + + + arctg + C. Poznámka: Polynom + má kořeny,, ±i. Tyto kořeny jsou jednoduché, takže je můžeme dosadit do vztahu A + ) + B + C) + ). Dosazením kořenu dostaneme A A. Dosazením +i dostaneme B + i + C ) + i, B + C + ib ) + i ), Oud B + C) B + i B + B + C). 6C C, B + C 0 B C. d) Je Vícenásobné kořeny dosazujeme vícekrát, ale až po zderivování předvedeme v poznámce k řešení příkladu 0e)). Oba kompleně sdružené kořeny nemá smysl dosazovat, nebot dostaneme rovnost kompleně sdružených čísel a porovnáním reálných a imaginárních částí tutéž soustavu rovnic. Nejrychlejší postup výpočtu neurčitých koeficientů v rozkladu na součet parciálních zlomků je dosadit ty kořeny, které se dají dosadit snadno a pak porovnávat koeficienty u stejných mocnin, počínaje těmi nejvyššími a nejnižšími. a tedy + + ) + + ) + ) + A + B + + + C + D +, A + B) + ) + C + D) + + ). Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu lineárních rovnic : 0 A + C : 0 A + B + C + D : 0 A B + C + D 0 : A B + D. Řešením soustavy je čtveřice A, B, C, D. Platí tedy kde d + + + + d + + + + + d d + d I d + + d + d ln + + + + I + I ), d + +, I d +. + d+

Je I d + ) + d + ) + arctg + ) + C. Analogicky I d ) + Shrnutím dostaneme d + ln + + + + arctg ) + C. arctg + ) + arctg ) ) + C. Poznámky:.) Součet arctg + ) + arctg ) lze vyjádřit pomocí jediné hodnoty funkce arctg. Bud te u, v R, pak arctg u + arctg v π, π). Pokud jsou u, v R navíc taková, že u v 0, pak arctg u + arctg v π, π ), tgarctg u)tgarctg v) 0 a platí Skutečně tgarctg u + arctg v) arctg u + arctg v arctg u + v uv. tgarctg u) + tgarctg v) tgarctg u)tgarctg v) u + v uv.,, pak Tedy pokud je + ) ) 0, t. j. pokud platí arctg + ) + arctg ) arctg ) arctg. Výraz arctg je definován pro R {, } a platí arctg ) ) + + ) ) + ) + ) + ) +,. Stejně tak arctg + ) + arctg ) ) + + + + + ) + ) + +, R. + ) Tedy obě funkce jsou primitivní k funkci arctg + ) + arctg ) arctg + a liší se tedy o konstantu. Přesně π pro, ) 0 pro, ) π pro, + ).

.) Obecně lze ukázat, že π + arctg u+v uv pro u > 0, v > 0, uv > π pro u > 0, v > 0, uv arctg u + arctg v arctg u+v uv pro uv < π pro u < 0, v < 0, uv π + arctg u+v uv pro u < 0, v < 0, uv >. e) Pro rozklad dané funkce na součet parciálních zlomků platí + ) + ) A + + B + C + + D + E + ) A + ) + B + C) + ) + ) + D + E) + ). Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu lineárních rovnic : 0 A +B : 0 B +C : 0 A +B +C +D : B +C +D +E 0 : 0 A +C +E Abychom nemuseli řešit tuto nepříjemnou soustavu, využijeme postupu z příkladu 0a). Srovnejte též poznámku k řešení příkladu 0c)). Pro dostaneme A A a oud B, C, D, E. Platí tedy kde d + ) + ) ln + + + d + ln + + arctg + I + K, d + ), K d + ). + + ) Zavedeme-li v integrálu I substituci + t, dostaneme + +C. Pro výpočet integrálu K použijeme rekurentní formuli z příkladu 8j). Podle ní je K K + ) + K + ) + arctg + C. Shrnutím dostáváme d + ) + ) ln + + arctg + ) + + ) + arctg +C ln + + + + ) + C. Použijeme-li k výpočtu Ostrogradského metodu, nemusíme znát reku- Poznámka: rentní vzorec z příkladu 8j). Platí totiž d + ) + ) A + B + + 6 C + D + E + ) + ) d.

Derivováním tohoto vztahu a vynásobením nejmenším společným jmenovatelem + ) + ) dostaneme + ) + ) A A + B) + + ) + C + D + E + ) + ), A + ) + ) + )A + B) + C + D + E) + ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme soustavu : 0 C : 0 A +D : 0 A B +C : A B +D 0 : 0 A +E Z druhé rovnice plyne, že D A, z páté E A; dosazením D A do čtvrté rovnice dostaneme B A. Když toto vyjádření a C 0 dosadíme do třetí rovnice, dostaneme 0 A A + A A D, E B. Tedy d + ) + ) + ) + + ) + ) d. Racionální lomenou funkci v posledním integrálu rozložíme na součet parciálních zlomků: + ) + ) A + + B + C + ; A + ) + B + C) + ). Dosazením dostaneme A A, dosadíme-li i, máme + i C B + ic + B) B B, C + B B, C 0. Proto + ) + ) d + ) d + + ln + ) ln + + C ln + C, a tedy celkově d + ) + ) + ) + ln + + C. + Jak se vám Ostrogradského metoda líbí? f) Rozklad na součet parciálních zlomků dává + ) + + ) A + B + + + C + D + + ) + E + F + + ), + ) A + B) + + ) + C + D) + + ) + E + F. Porovnáním koeficientů dostaneme soustavu lineárních rovnic : 0 A : A + B : 8A +B + C : 6 8A +8B +C + D : A +8B +C +D +E 0 : B +D +F 7

s řešením A 0, B, C 0, D, E 0, F. Tedy + ) d + + ) d + ) + d + ) + + d + ) + arctg + ) K + K. Použitím stejné rekurentní formule jako v předchozím příkladu dostaneme K K + + + ) + K + + + ) + arctg + ) + C, + + + ) + K + + + ) + + ) 8 + + ) + arctg + ) + C. 8 Shrnutím dostaneme + ) d + + ) arctg + ) + + + arctg + ) + + + + ) + + ) + 8 + + ) + 8 arctg + ) + C 8 arctg + ) + ) 8 + + ) + + + + + ) + C 8 arctg + ) + + 8 + 8 8 + + ) + C. Poznámka: Podle Ostrogradského metody je + ) d + + ) A + B + C + D + + ) + Oud E + F + + d. + ) + + ) A + B + C + + ) + )A + B + C + D) + + ) + E + F + +, + ) A + B + C) + + ) + )A + B + C + D)+ +E + F ) + + ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme : 0 E : A + F : A B +F : 6 6A C +8F : B C D +8F 0 : C D +F. Řešením soustavy dostaneme A 8 B 8, C 8 8, D, F 8. Tedy + ) d + + ) + + 8 + 8 8 + + ) + d 8 + ) + 8 arctg + ) + + 8 + 8 8 + + ) + C. 8

. Vypočtěte f) d, je-li a) f) +)+), ln + ln + b) f), 0 {ln + + ln } c) f) + 9 )+) ) ln, ) ) +) 7 d) f), 7 9 + ln 6 ln 6 ln + e) f) 6 + 9 + +, + ln + {ln + ln + } + ln + f) f) + ++), ln + + 6 + ) g) f) +, ln ln 9 h) f) + ), + + ln ) i) f) 8 +, 8 ln + 9 ++ +) j) f) +) +), ln + + + +6+8 k) f) 7 9 +6, ln 7 ln + 0 ln l) f) +), ln + m) f), ln + ++ arctg + n) f) + +, + + ln arctg + o) f), ln + arctg { } p) f) +) +), ln + + + { q) f) ++ ) +), ln } + + arctg 7 ) r) f) 6 +6 +8, ln + ) ln + ) + arctg arctg s) f) + +), +) + ln + ) 8 arctg t) f) +) +), 6 ln 8 ln + ) + 7 88 ln + ) +) u) f) +9), 6 +9) + 6 +9) + 68 arctg v) f) +), Poznámky:.) V příkladu i) zlomek + vydělte a pak umocněte. +0 + 8 +) + 6 arctg.) V příkladu o) lze při výpočtu postupovat tak, že do rozkladu t t na součet parciálních zlomků se dosadí t a zlomky, které nejsou parciální, se znovu rozloží na součet parciálních zlomků..) V příkladu q) zkuste Ostrogradského metodu..) V příkladu s) zapište čitatele ve tvaru + + ). Lze aplikovat též Ostrogradského metodu..) V příkladu t) je vhodné zadanou funkci rozšířit výrazem a provést substituci t. 6.) V příkladech u) a v) jsou dané funkce parciální zlomky, proto lze využít příkladu 8j). Výsledek zkontrolujte Ostrogradského metodou. 9

. Integrály typu ) R, s α+β γ+δ d.. Vypočtěte f) d, je-li a) f) +, b) f) + +, c) f) + +, d) f) +, e) f) + +, f) f) g) f) ) +), h) f) + ++. +, Řešení: a) V integrálu + d zavedeme substituci Platí tedy 6 Označíme-li F t) a je tedy F t) plyne oud, že + t t + t, d 6t t + ). t + t t + ) 6 t t +, pak t t + ) t ) t + + ) t. d df {F t)} t) ) t) + t t. Podle příkladu 0c) víme, že F t) ln t + t t + + arctg t, {F t) + F t)} + C ln t lnt t + )t + t + )+ + { arctg t arctg t + } + C ln ln t t + t + + arctg + C + t t t + t + arctg + t +C ln t t + t + + arctg + t π +C ln t t + t + + arctg + t + K, kde t +. Při úpravě výsledku jsme použili lichosti funkce arctg a vzorec z poznámek.) a.) k příkladu 0d). b) Do integrálu + + d zavedeme substituci + + t, tedy t, d t. 0

Po substituci dostáváme integrál musíme tedy provést dělení se zbytkem: t )t t +t. Tato funkce není ryze lomená, t 6 t ) : t + t ) t t + t t t + t. Jestliže poslední zlomek rozložíme na parciální zlomky, dostaneme tedy Dosazením t máme A s řešením B, C. Platí tedy t t ln t + t + 7 8 t + t + 8 kde t +. c) V integrálu a tedy t t t )t + t + ) A t + Bt + C t + t +, t t At + t + ) + Bt + C)t ). a srovnáním koeficientů dostaneme soustavu rovnic t : A +B t 0 : 0 A C t + + 8 lnt + t + ) 7 t t + t + t t ln t ) + ) t t ln t ) + + 7 ) t+ 7 + t t ln t ) + 8 lnt + t + ) 7 t + arctg + C, 7 7 + d zavedeme substituci + t + t, d 6t t ) t. Oud 6t t ) At + Bt + C Dt + Et + F t + t. Derivováním tohoto vztahu a následným vynásobením výrazem t ) dostaneme 6t t ) At + B t t At + Bt + C) t ) + Dt + Et + F t, 6t At + B)t ) t At + Bt + C) + Dt + Et + F )t ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme t : 0 D, t : 0 A +E, t : 0 C D, t : 0 A E.

Oud A C D E 0 a 6t B + F )t ) Bt. Opětovným porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu rovnic t : 6 B +F, t 0 : 0 B +F, jejímž řešením je dvojice B, F. Tedy 6t t ) t t t t t ln t t + t + + arctg t + + C podle příkladu 0c) a vzorce pro t z řešení příkladu a). Oud t t + ln t + t + t t + + arctg t + + C, kde t +, d) Do integrálu + d zavedeme substituci Je tedy + + t t, d t t ). t. Oud t + t t t ) t t ) At + Bt + Ct + D Et + F t ) + t. Zderivováním tohoto vztahu a vynásobením výrazem t ) dostaneme t t At + Bt + C)t ) tat + Bt + Ct + D) + Et + F )t t + ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu rovnic t : 0 E t : A + F t : 0 B E t : A C F t : 0 B D + E t 0 : 0 C + F. Z první, třetí a páté rovnice dostaneme B D E 0, z druhé, čtvrté a šesté A, C F. Oud plyne, že t t t ) + t t t t ) + ln + t t + K + + + ) + + + + ln +K + ln + + ) + + )+)+K { ln + + sgn ) } + K.

e) Je Po vydělení dostaneme d + + t, t, d t. t t 6 + t + t t 8 t + t +. t 8 t + t + t t t + t + + t 6t 8 t + t +. Rozklad ryze lomené části na parciální zlomky dává t 6t 8 t + t + A t + + Bt + C t t +, t 6t 8 At t + ) + Bt + C)t ). Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu rovnic t : A +B t : 6 A +B +C t 0 : 8 A +C, jejímž řešením je trojice A, B, C 7. Platí tedy kde K t 0 t t + 7 Tedy výsledně t 6 t 8t + 6t + 8t + ln t + + K, t ) + 7 t 7 t t + lnt t + ) 7 lnt t + ) 7 arctg t + C 7 7 8 + 6 6 + 8 + t t + lnt t + ) ) t 7 + + ln + ) + ln 6 + ) 7 7 arctg 7 + C. f) Platí + d t, t, d t t t Do tohoto integrálu zavedeme substituci +t u, tedy t u u du, + u + u ). t + t. Platí tedy u u ) 8u 8 + u ) du 8u + u ) du Au + Bu + Cu + D Eu + F + u ) + u + du.

Zderivováním tohoto vztahu a vynásobením výrazem u + ) dostaneme 8u 8u Au +Bu+C)u +) uau +Bu +Cu+D)+Eu+F )u +u +). Porovnání koeficientů u stejných mocnin u dává soustavu rovnic u : 0 E u : 8 A + F u : 0 B +E u : 8 A C +F u : 0 B D + E u 0 : 0 C + F jejímž řešením je A 6, B D E 0, c, F. Oud kde u u u + u + arctg u + C, + ) +. po dosazení za u a po úpravě dostáváme + d ) + arctg Poznámka: Pro t 0, platí arctg tg u sin u cos u ) + arccos + C. t + + C +t arccos t. Skutečně pro u 0, π platí cos u cos u, tedy u arctg + cos u + cos u. Položíme-li cos u t, je u arccos t, což dává uvedený výsledek. g) Integrál d ) +) nejdříve upravíme. Platí d ) + ) + Zavedením substituce + t dostaneme + d ) + ). Tedy + t t, d t t ), t t, + t. t t ) t t t + + C. h) Jestliže v integrálu + ++ d vydělíme čitatele i jmenovatele, dostaneme tedy q + q + + d. Zavedení substituce + t )t t + )t ) t dává t + t t t + ) t )., d t t ),

Rozklad na parciální zlomky má tvar t t + ) t ) A t + + B t + ) + C t + ) + D t, t At + t t ) + Bt ) + Ct ) + Dt + t + t + ). Srovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu rovnic t : 0 A + D t : 0 A +B +D t : A +C +D t 0 : 0 A B C + D, jejímž řešením je čtveřice D, A, B, C. Tedy ln t + t + + t + ) ln t + C ln t + t t t + ) + C + + ln + + + ) + C ln + + ) + C { ln + } ) + C { ln + + } + K, kde K C.. Vypočtěte f) d, je-li a) f) +, { ln + )} b) f) +, + ln + ) c) f), ) + 8) d) f) + +, + ) e) f) +, ln + ) f) f) +, ln + g) f) ++ +, + + + ln + h) f) +, i) f) +, + + + ln ) + ++ + ) / 9 + ) 9/ j) f) + +, t + ln t t arctg t+ +t+, kde t + k) f) +, ln + ++ + arctg + l) f) + + +, 6 ) + ) +) m) f) + ), 0 n) f), ++ + 6 ln 6 + + + 7 + 0 0 + + 0 + 0 ) { 9 + ) 8 + ) + 7 + ) 7 6 6 + ) + + ) 6 + ) }

o) f) + + +, 6t t t + t + 6 t 6 7 t7 + ln + t ) 6arctg t, kde t 6 + p) f) + + ), ln ln 6 + ) 9 ln 6 + ) arctg 6 7 7 q) f), + ) ln +) + + arctg r) f), +) ) +. Integrály typu Rsin, cos ) d.. Vypočtěte f) d, je-li a) f) sin cos, b) f) sin cos, c) f) sin cos, d) f) cos sin, e) f) sin cos, f) f) cos, ab 0, a sin +b cos ) g) f) sin cos cos, h) f) sin 8 +cos 8 cos ) i) f ) sin a cos b, f ) cos a cos b, j) f) cos cos cos, f ) sin a sin b, a b, k) f) sin cos, l) f) sin+a) sin+b). Řešení: a) Platí sin cos d sin sin ) cos d sin t cos d t t ) t 8 t 6 + t ) t9 9 t7 7 + t + C 9 sin9 7 sin7 + sin + C. b) Užitím goniometrických vzorců pro poloviční argument dostaneme c) Platí cos + cos sin cos d sin + cos ) d { 8 8 t sin cos d { 6 6 sin + ) sin ) d cos )+cos ) d 8 sin d + cos )d + } sin cos d } t + C 6 6 sin + 8 sin + C. sin cos cos d ) d cos d cos d + cos d tg + + cos ) d tg + + sin + C 6

tg 6 + sin ) + C. Poznámky:.) Zavedeme-li substituci tg t, t π, π ), která je standardně používána při výpočtu integrálů tohoto typu, dostaneme sin cos d t t +) t + t + t + t + t + ) + t + ) t t arctg t + t t + ) t + + t t + ) + arctg t + C podle příkladu 8j). Je tedy sin cos d tg + tg + tg ) + C t + ) a ukazuje se, že substituce vyžaduje v tomto konkrétním příkladu poněkud delší výpočet..) Substituce t tg není pro výpočet integrálu cos d vhodná. Postup při výpočtu integrálů tvaru sin m cos n d, m N {0}, n N, je následující m sin m cos cos n d ) m cos n d k0 m ) ) k k cos k n) d. Je-li k Z, pak se cos k d řeší substitucí t tg právě když je k < 0. Je-li k > 0, potom postupujeme jako v příkladu b). d) Po jednoduché úpravě integrandu dostaneme cos d cos sin sin sin d t t ) cos sin ) cos ) d t ) + t t ) t Protože t At + B Ct + D t ) t + t, dostaneme derivováním a násobením výrazem t ) t At ) tat + B) + Ct + D)t ). Porovnáním koeficientů u stejných mocnin dostaneme soustavu rovnic t : 0 C t : A +D t : 0 B C t 0 : A D cos t sin d t ) t ). jejímž řešením je A, B C 0, D. Je tedy t t t ) + t t t t ) ln t + t + C cos cos sin ln cos + cos + C cos cos sin tg ln + C. 7

e) Platí d sin cos tg t d t + t + + t + t ) t + t t +) t +) t + ) t t + t t t + C tg cotg ) + tg cotg ) + C Poznámky:.) Daný integrál můžeme též přepsat do tvaru d sin cos 6 d sin tg t t d 8 + ) t t +) { 8 t } t + C 8 cotg + cotg ) + C. Jestliže si uvědomíme, že cotg cotg tg ), ověříme snadno, že oba výsledky jsou stejné. Obecně se dvě primitivní funkce, vypočítané dvěma různými postupy, mohou lišit pouze o konstantu..) Uvedený integrál můžeme též vypočítat následujícím postupem d cos sin cos + sin ) d sin cos d sin cos + d sin cos. Zopakujeme-li tento postup ještě dvakrát, dostaneme d sin + d sin cos + d cos cotg d sin + 8 d sin + d + sin + d cos + tg d cos tg cotg ) +tg cotg cotg +C a snadno ověříme, že výsledek je opět stejný..) Lze také počítat + d sin sin cos + cos ) sin cos d sin tg d + ) cos + d d cos + sin + cos sin cos d + d sin cos + cotg d + ) sin tg + tg + tg cotg ) cotg cotg + C tg cotg ) + tg cotg ) + C.) Uvedený integrál ilustruje situaci, se kterou se v dalším budeme v dalším setkávat poměrně často, hlavně v paragrafu., který bude pojednávat o metodách výpočtu integrálů typu R, a + b + c) d. Pro výpočet se bude nabízet více postupů někdy až 8) a naším úkolem bude vybrat ten, který je nejefektivnější, tj. správný a krátký. V příkladu e) to bude nejspíš postup z bodu.) těchto poznámek. 8

f) Je cos d a sin + b cos ) a t + b ) b a b t + ) cos d a tg + b ) cos at b u b a du ab tg t d cos du u + ). podle příkladu 8j) platí { u ab u + ) + arctg u Poznámky:.) Do integrálu } + C ab { atg b a tg b { ab tg a tg ab a tg + arctg + b b + } + C. } atg + arctg + C b sin d a cos +b sin ) bychom substituovali t cotg. cos.) Primitivní funkce k f) eistuje v celém R. Získáme ji slepením výsledku příkladu f). a sin +b cos ).) Pokud v předpisu funkce f nahradíme znaménko + znaménkem, lze výpočet provést obdobně, ale lim f) +, lim F ), je-ji 0 ±arctg b 0 a + kπ, F 0 primitivní funkce k f. Jednotlivé díly grafu F nelze slepit žádnou volbou konstanty. g) Integrand nejdříve upravíme. Platí Nyní platí sin cos sin 8 + cos 8 sin cos ) + + cos ) sin + 6 cos + cos. sin cos sin 8 + cos 8 d cos + 6 cos + tg t t + ) + 6t + ) + sin d + 6 cos + cos d cos t tg d cos t t + 8t + 8 t t + + )t + ). t t + ) 8 Získanou racionální funkci rozložíme na součet parciálních zlomků označme u t ). u u + 8u + 8 A u + + + Dosazením u dostaneme A + dostaneme B. Platí tedy + ) B u + ; u Au + ) + Bu + + ). t + + + ) +, dosazením u + t + 9

t + ) + t ) + + tg arctg + tg arctg + C { + arctg tg + arctg tg } + C. h) Užitím vzorců pro poloviční úhel dostaneme cos d cos ) cos sin sin d { cotg + cotg } + C. { cotg sin d } d sin Poznámka: Integrály ze součinů goniometrických funkcí tvaru sin a sin b, sin a cos b, cos a cos b se snadno spočítají úpravou integrandu užitím jednoho z následujících vzorců: sin a cos b {sina + b) + sina b)} cos a cos b {cosa + b) + cosa b)} sin a sin b {cosa b) cosa + b)}. i) Použitím předchozí poznámky dostaneme sin a cos b d { cosa + b) + a + b cos a cos b d { sina + b) sina b) + a + b a b sin a sin b d { sina b) sina + b) a b a + b Napište vzorce i pro b ±a 0. j) Užitím vzorců z předchozí poznámky dostaneme } cosa b) + C a b } + C } + C cos cos cos cos + cos ) cos cos + cos + cos ) + cos 6 + cos + cos ) a oud cos cos cos d + sin 6 + 6 sin + sin + C. 8 0

k) Integrand nejdříve upravíme do vhodnějšího tvaru. Platí sin cos sin cos + cos 6 sin { cos + cos 6 cos cos 6} sin { cos + cos 6 cos 0 + cos )} sin 8 sin 6+ 8 sin + 8 sin 8 sin sin + 8 6 6 sin 8 sin 6 sin 8 6 sin sin 6 + 8 6 sin 8 sin. 6 Oud plyne, že sin cos d cos + cos + cos 6 cos 8+ cos +C. 6 6 8 8 9 Poznámka: V příkladech i),j),k) spočteme konečnou) Fourierovu řadu integrované funkce a tu pak integrujeme člen po členu. Každá funkce tvaru cos j k cos l m, cos j k sin l m, sin j k sin l m, j, k, l, m N, má konečný Fourierův rozvoj, který lze spočítat postupem z příkladu k). Obecněji: Každá funkce tvaru P n sin, cos ), kde P n je polynom ve dvou proměnných, má konečný Fourierův rozvoj. Co to je Fourierova řada, se dozvíte později. l) Je-li a b kπ pro k Z, potom platí sin + a) sin + b), a tedy d cotg + a) + C. sin + a) sin + b) Analogicky pro a b k + )π, k Z, platí sin + a) sin + b), a tedy d cotg + a) + C. sin + a) sin + b) Jestliže je a b kπ k Z, potom je a tedy cotgu cotgv cos u sin v cos v sin u sin u sin v cotg + a) cotg + b) sinv u) sin u sin v sinb a) sin + a) sin + b) a oud d sin + a) sin + b) {cotg + a) cotg + b)} d sinb a) sinb a) ln sin + a) sin + b) + C. Poznámka: Na tento integrál lze převézt i integrály d cos + a) cos + b), d sin + a) cos + b), poněvadž cos α sin π α) a funkce sin je lichá viz též návod k příkladům 9m),n)).

. Vypočtěte f) d, je-li a) f) cos, sin sin b) f) sin, cos + cos c) f) sin, sin d) f) cos, + sin e) f) sin cos, cos cos f) f) sin cos, 7 cos7 cos g) f) sin 8 cos, 9 sin9 sin h) f) cos, sin sin + sin i) f) sin cos, 6 sin6 sin8 + 0 sin0 0 6 cos cos + cos ) j) f) sin 7 cos, 6 sin8 0 sin0 + sin ; zkuste též substituci t cos k) f) sin 6, 6 sin + 6 sin + 8 sin l) f) cos 6, 6 + sin + 6 sin 8 sin m) f) cos cos, sin sin + sin n) f) cos sin, cos 6 7 cos7 cos ; užijte vyjádření cos cos cos 6. Vypočtěte f) d, je-li a) f) sin cos, b) f) cos sin, cos cos sin sin c) f) cos sin, sin ln sin sin d) f) sin cos, +sin ln sin sin sin e) f) sin cos, cos + f) f) sin cos, cos g) f) cos sin, sin h) f) cos sin, cos + i) f) cos, j) f) sin, k) f) sin cos, ln cos +cos + ln tg + ln tg cos + cos ln +cos { ln +sin sin + sin cos { ln cos +cos cos sin ln +sin sin sin + } } sin cos l) f) cos sin, ln tg sin + cos m) f) cos sin, ln tg + cos + cos ; srovnejte substituce t sin a t tg sin sin n) f) cos, cos sin o) f) cos, ln cos cos ; vyjádřete sin pomocí sin a cos cos p) f) sin, sin cotg ; vyjádřete cos pomocí sin a cos

q) f) cos sin, {ln tg + ln tg } r) f) +cos ) sin, 6 ln +cos ) cos ) +cos ) 7. Vypočtěte f) d, je-li a) f) sin cos 6, tg b) f) sin, cotg cotg c) f) sin cos, tg + tg cotg d) f) sin cos 0, tg + 7 tg7 + 9 tg9 e) f) cos + sin, arctg tg ) f) f) +sin, arctg tg ) g) f) tg, tg tg ln cos h) f) cotg, + cotg cotg i) f) tg 6, tg tg + tg j) f) cotg 6, cotg + cotg cotg k) f) tg 8, 7 cotg7 + cotg cotg + cotg + l) f) +tg, { + ln sin + cos } m) f) +tg, { + ln sin + cos } n) f) sin +sin, arctg tg ) 8 Poznámky:.) Výsledky příkladů e) a f) lze slepit na primitivní funkci v celém R..) V příkladech l) a m) je výsledek funkce spojitá v bodech k + ) π, k Z, nebot v těchto bodech lze zadanou funkci spojitě dodefinovat nulou. 8. Vypočtěte f) d, je-li a) f), ab 0, a sin +b cos ab arctg a b tg ) b) f) tg cos, ln sin ln cos c) f) sin, tg + arctg tg ) d) f) sin +tg, cotg tg arctg e) f) cos +sin cos sin, { sin + ln tg + π f) f) cos +sin, arctg g) f) sin cos cos +sin, h) f) cos 6 +sin 6, ) } tg ln sin +sin arctg tg i) f) sin tg, { cos sin cos ln cos sin } ; lze též užít identitu sin cos cos + sin sin + cos )cos sin ) j) f) sin + cos sin cos +9 cos, sin k) f) sin +cos, 6 arctg tg + lntg + 9) sin cos ln sin +cos ) + sin cos arctg cos

cos l) f) sin cos, m) f) sin + cos ), ln sin cos +sin cos 8 arctg { arctg tg sin +cos cos sin +cos n) f) cos sin cos, ln sin cos cos o) f) a sin +b cos ), a 0, cos a a sin +b cos 9. Vypočtěte f) d, je-li a) f) sin cos, b) f) sin cos, c) f) cos cos, d) f) sin sin, e) f) sin + ) cos ), f) f) sin cos + ), g) f) cos a cos b, h) f) cos cos cos, i) f) sin sin sin, 6 } cos 6 8 cos cos cos 6 0 sin + 6 sin sin 8 sin 8 cos + ) cos + ) sin + ) 0 cos + ) sin + ) + 8a sin a + 8b sin b + 6a+b) sin a + b)+ 6a b) sin a b), aba b ) 0 + 6 sin 9 + 8 sin 7 + sin + sin 8 cos 6 cos + cos 6 j) f) sin sin sin, cos 6 + cos 6 0 cos 6 cos 7 6 k) f) sin sin + a) sin + b), cos + a + b) cos a cos + b) cos + a b) l) f) sin +cos, ln tg + ) π 8 m) f) sin+a) cos+b), cosa b) ln sin+a) cos+b), cosa b) 0; užijte vztah tg u + cotg u cosu v) cos u sin v. Co dostaneme pro cosa b) 0? n) f) cos+a) cos+b), sina b) ln cos+b) cos+a), sina b) 0; užijte vztah tg u tg v sinu v) cos u cos v. Jaký je výsledek pro sina b) 0? o) f) sin sin a, cos a ln sin a, užijte vzorec pro sin α sin β a příklad m). cos +a Vypočtěte též pro a k + ) π, k Z. p) f) cos +cos a, sin a ln cos a, užijte vzorec pro cos α + cos β a příklad n). cos +a Vypočtěte též pro a kπ, k Z. cos q) f) tg tg + a), cotg a ln cos+a) ; ukažte, že cos a tg tg + a) cos cos+a) a užijte příklad n). Řešte též pro a kπ, k Z. r) f) cotg cotg + a), cotg a ln ; ukažte, že cotg cotg + a) sin+a) sin cos a sin sin+a) a užijte příklad l). Řešte též pro a kπ, k Z.

0. Vypočtěte f) d, je-li a) f) a sin +b cos, ab 0, b) f) sin cos +, c) f) +ε cos, ε > 0, d) α sin +β cos f) a sin +b cos, ab 0, e) sin cos f) sin + cos, f) α sin +β cos +γ f) a sin +b cos +c, g) f) sin +cos sin + cos, h) f) α sin +β sin cos +γ cos a sin +b cos, ab 0, i) f) sin sin cos + cos α sin +β cos sin + cos, j) f) a sin +b cos ), ab 0 sin +cos k) f) +ε cos ), 0 < ε <, l) f) sin sin cos + cos. Řešení: a) Do daného integrálu zavedeme substituci tg t. Nyní platí d cos Dosazením do integrálu dostaneme d a sin + b cos d cos t +, cos cos t + t t +, sin sin cos tg cos t + at t + + b t ) t + t t +. bt + at + b. Položíme-li bt at b 0, dostaneme kořeny t a+ a +b b, t a a +b t t ), a tedy bt + at + b b t a b t A t t + B t t, b, neboli a oud tudíž A + B 0, At + Bt b b At t ) + Bt t ) A bt t ), B bt t ), A B a + b a + b. Je tedy d a sin + b cos a + b ln t t t t + C a + b ln tg t tg t + C. Poznámka: Předchozí výpočet je u těchto typů integrálů trochu zdlouhavý. Rychlejší cesta vede přes vyjádření jmenovatele pomocí funkce sin. Platí a sin + b cos { } a + b a a + b sin + b a + b cos a + b sin + ϕ),

kde cos ϕ a a + b, sin ϕ b a + b. Tato dvojice rovností určuje ϕ jednoznačně v množině ) 0, π π, π) ) π, π π, π). Oud plyne, že d a sin + b cos tg π a + b ln + ϕ ) + C a + b ln tg + tg ϕ tg tg ϕ + C, kde sgn tg ϕ určíme podle kvadrantu, v němž leží úhel ϕ a tg ϕ a cos ϕ + cos ϕ + b a a + b + a a + b a. b Oud t tg ϕ, t cotg ϕ t a d a sin + b cos a + b ln tg t tg t + C. b) Platí d sin cos + t + t + c) Označme d +ε cos. i. Je-li ε, potom tg t d t + ) t + + 9 d + cos t + t t + t t + + 6t + t + ) arctg tg + + C. + t+ d cos tg + C. Pro další hodnoty ε zavedeme substituci tg t, takže dostaneme d + ε cos t + + ε εt t + ε)t + + ε. ii. Bud 0 < ε <. Potom je + ε ε +ε t + ε arctg ) ε + ε tg + C. iii. Necht je ε >. Potom užitím vzorce t ln + t t + C dostaneme + ε ε ε + ε+ t + ε ε ln + t t ε ε+ ε ε+ + C 6

ε + + t ε ε ln + C ε + t ε ε ln ε + ) + t ε + ε )t ε + ε ) t + C +ε ε ln t + + ε )t t + + ε t t + +ε t + ε )t t + + C +ε ε ε ln + cos ) + cos ) + ε sin +ε ε + cos ) cos ) + C ε ln ε + cos + ε sin + ε cos + C d) Poznámka: Za povšimnutí stojí skutečnost, že daný integrál spojitě závisí na parametru ε, i když se výsledky pro 0 < ε < a ε > formálně dosti liší. Ověřte si, že d lim ε + ε cos lim d ε + + ε cos tg. Integrační konstanty pokládáme všude rovny 0. Analogicky lim ε 0 + Čitatel v integrandu napíšeme nejdříve ve tvaru d +ε cos. α sin + β cos A{a sin + b cos }+ B{a cos b sin }, jmenovatel derivace čitatele kde A a B jsou zatím neznámá čísla. Srovnáním koeficientů u sin a cos, což jsou lineárně nezávislé funkce, dostaneme sin : α Aa Bb cos : β Ab +Ba. Získaná soustava má jediné řešení právě když a + b 0 determinant soustavy) a řešení má tvar A a + b α b αa + βb β a a + b ; B a + b a α βa αb b β a + b. Oud plyne, že α sin + β cos d A + B ln a sin + b cos + K a sin + b cos Poznámky:.) Výše popsaná úprava ukazuje, že v tomto typu integrálu se můžeme dokonce vyhnout zavedení univerzální substituce tg t. Pomocí ní dostaneme α sin + β cos a sin + b cos d A arctg t + B ln bt at b t + βt αt β) bt at b)t + ) ) A arctg tg ) + B ln a sin + b cos, kde A a B jsou konstanty, vypočtené v řešení příkladu d). Jediné dva problémy jsou tedy 7

i. technický, tj. provedení rovnosti označené ) zkontrolujte) a ii. slepení funkce Aarctg tg ) definované v R {k + )π, k Z}) na výraz A. Je to pochopitelné - integrál z příkladu d) je formulován tak, aby bylo vhodné použít substituci t a sin + b cos..) Přímé použití univerzální substituce t tg může obecně vést ke složitým integrálům z racionální lomené funkce P t) Qt). Je-li tato funkce ryze lomená, lze pomocí Ostrogradského metody psát P t) Qt) P t) Qt) + P t) Q t), kde Q je součin všech kořenových činitelů polynomu Qt), Qt) Qt) ep t) eqt), Q t) a funkce P t) Pt) Q t) jsou ryze lomené. Rozložíme-li Q t) na součet parciálních zlomků, je třeba vypočítat integrály t α t tg t + pt + q d cos d sin α + cos ), d cos + p sin + q + cos ). V následujících příkladech se budeme snažit daný integrál vhodnou úpravou a následnou substitucí bud vypočítat přímo nebo alespoň převést na integrál typu d a sin +b cos +c, kde je užití substituce t tg efektivní - srovnejte s příkladem f). e) Dosadíme-li α, β, a, b do vzorce z předchozího příkladu, dostaneme sin cos sin + cos d { + ln sin + cos } + K. f) Čitatele v integrandu upravíme nejdříve do tvaru α sin + β cos + γ A{a sin + b cos + c} +B{a cos b sin } +C jmenovatel derivace jmenovatele kde A, B, C jsou zatím neurčená čísla. Srovnáním koeficientů u funkcí sin a cos jde o nezávislé funkce) dostaneme soustavu jejíž determinant je sin : α Aa Bb cos : β Ab +Ba : γ Ac +C, a b 0 b a 0 0 0 a + b 0. pomocí Cramerova pravidla má tedy řešení α b 0 A a + b β a 0 αa + βb γ 0 a + b, B a + b a α 0 b β 0 0 γ βa αb a + b, 8

C a + b a b α b a β 0 0 γ γ cαa + βb) a + b. Daný integrál můžeme nyní přepsat do tvaru α sin + β cos + γ d A + B ln a sin + b cos + c + C a sin + b cos + c Jestliže do zbývajícího integrálu zavedeme substituci tg t, dostaneme d a sin + b cos + c c b)t + at + b + c a výpočet tohoto integrálu při konkrétních hodnotách a, b, c je snadný: d a sin + b cos + c. i. je-li b c, a 0, pak b 0 a b tg, ii. je-li b c, a 0, je a ln atg + b. iii. Bud nyní b c a D a + b c diskriminant kvadratického trojčlenu ) c b t + at + b + c. A. Je-li D < 0 tj. přímka a + by + c 0 je nesečna jednotkové kružnice + y ), pak c a b arctg c b)tg + a c a b. B. Je-li D 0 tečna), pak c b)tg +a. C. Je-li D > 0 sečna) a t < t kořeny trojčlenu ), pak c b)t t ) ln tg t tg t. Tuto funkci lze zapsat ve tvaru K ln α sin + β cos + γ α sin + β cos + γ, ovšem tento zápis je praktický jen tehdy, mají-li dva ze tří polynomů t t ), t t ), t t )t t ) hezké koeficienty tj. nejlépe racionální). g) Dosadíme-li α, β, γ 0, a, b, c do vzorce z předchozího příkladu, dostaneme sin + cos ) d sin + cos ln sin + cos + d sin + cos. Dále d sin + cos tg t d t + 6t + 6t + 6t + t ) t + ) t t. Řešením rovnice t t 0 dostaneme dvojici kořenů t ) 7 +, t ) 7 +. 9

Dále platí t t A + B. t t t t Srovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu s řešením A, B. Tedy 0 A +B At +Bt d sin + cos ln t t t t + K tg ln ) 7 tg + ) 7 + K tg ln ) + 7 tg ) 7 + K a výsledně sin + cos ) d sin + cos ln sin + cos + ln tg ) + 7 tg ) 7 + K. h) Rozmyslete si, že zlomek tg + 7 tg 7+ koeficienty v tomto zápisu budou ošklivé. lze upravit do tvaru Čitatel v integrandu se pokusíme rozložit do tvaru α sin +β cos +γ α sin +β cos +γ, ale některé α sin +β sin cos +γ cos A cos a sin +b cos )+B sin a sin +b cos )+C. Poněvadž jsou funkce, sin, cos lineárně nezávislé, můžeme obě strany rovnosti pomocí těchto funkcí vyjádřit a srovnat koeficienty. Platí Tedy Aa + Bb α cos ) + β sin + γ + cos ) sin + Ab Ba + cos ) + cos ) + C. cos : α + γ Ab Ba sin : β Aa +Bb : α + γ Ab +Ba +C. Determinant této soustavy algebraických rovnic jhe b a 0 a b 0 b a a + b 0; Tato soustava má tedy řešení A a + b α + γ a 0 β b 0 α + γ a βa + γb αb a + b, 0

B a + b C a + b Platí tedy α sin + β sin cos + γ cos kde cos ϕ a sin + b cos A sin B cos + a a +b, sin ϕ b α + γ 0 a β 0 b α + γ b a α + γ a b β b a α + γ b a +b βb + αa γa a + b, αb βab + γa ) a + b. d A sin B cos + C C a + b ln tg + ϕ ) + K, podle příkladu 0a). d a sin + b cos i) Dosazením α β a, γ b do výsledku příkladu h) dostaneme sin sin cos + cos d sin + cos cos + sin + 8 d sin + cos cos + sin + 8 d sin + ϕ), kde cos ϕ, sin ϕ, tedy tg ϕ a ϕ arctg. Výsledně dostaneme cos + sin + 8 ln tg + arctg ) + K. Poznámka: Jestliže do integrálu d sin + cos zavedeme substituci tg d sin + cos tg ln + tg + C a pro tyto výsledky musí platit tg ln + tg ln tg + arctg ) + K. Užitím součtového vzorce pro funkci tangens lze ukázat, že tg + arctg ) + tg + tg, t, dostaneme pokud k +)π arctg, k +)π, k Z. Oud plyne, že K ln +. j) Upravíme-li čitatel integrandu jako v příkladu d), dostáváme α sin + β cos a sin + b cos ) d B a cos b sin a sin + b cos ) d + A kde A B a sin + b cos + A tg a + b ln + ϕ ) + K, αa + βb βa αb a, B + b a + b, cosϕ Viz příklad d) a poznámka k příkladu a)). a a + b, sin ϕ d a sin + b cos b a + b.

k) Je d + ε cos ) tg t d t + { t + + ε t ) t + } t + ) { ε)t + + ε}. Pro vhodná A, B, C, D R platí t + ) { ε)t + + ε} At + B ε)t + + ε + Ct + D ε)t + + ε. Oud zderivováním a vynásobením výrazem { ε)t + + ε} dostaneme t + A{ ε)t + + ε} ε)tat + B) + Ct + D){ ε)t + + ε}. porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme tj. t ; 0 C t : ε)a + ε)d t : 0 B t 0 : + ε)a + + ε)d A + D ε, A + D + ε. Oud D ε, A ε ε a tedy t + ) { ε)t + + ε} ε ε t ε)t + + ε + ε + ε ε ) + ε) ε arctg ε + ε t ) ε)t + + ε ε ε t ε)t + + ε + K. Protože tg ε)tg + + ε sin cos ε) sin + + ε) cos sin ε +ε cos ) + + cos ) sin + ε cos, plyne oud, že ) ε ε ) arctg + ε tg ε ε sin + ε cos + K. Primitivní funkci v celém R získáme slepováním. l) Jmenovatel v integrandu je možno napsat ve dvou tvarech sin sin cos + cos γ + α sin + β cos ) c a sin + b cos ) kde α, β, γ, a, b, c R jsou zatím neznámé koeficienty. Jestliže použijeme prvého vyjádření, dostaneme neboli sin sin cos + cos γ + α sin + αβ sin cos + β cos, cos sin + + cos ) γ + α β cos ) + αβ sin + + cos ).

Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu α + β + γ 7 ; αβ ; α + β. Z druhé rovnice plyne, že β α a dosazením do třetí rovnice dostaneme α + α neboli α + α 0 s řešením α, oud α, β, γ. Platí tedy sin sin cos + cos + sin cos ). Pro α, β, γ dostaneme stejný výsledek. Užitím druhého vyjádření dostaneme soustavu c a b 7, ab, a b s řešením a, b, c 6. Platí tedy sin sin cos + cos 6 sin + cos ). V dalším kroku přepíšeme čitatel do tvaru sin + cos Acos + sin ) + B cos sin ). V závorkách jsou derivace výrazů sin cos a sin + cos. Srovnáním koeficientů dostaneme soustavu A B, A + B s řešením A, B. Platí tedy sin + cos ) d sin sin cos + cos + cos + sin ) d + sin cos ) + cos sin ) d 6 sin + cos ) arctg sin cos ) + kde t sin + cos. Poněvadž je 6 t A + B, 6 t 6 + t 6 t plyne oud A B 0, A + B 6 s řešením A B. Tedy výsledně 6 sin + cos ) d sin sin cos + cos arctg sin cos ) + 0 6 ln 6 + t + K 6 t 6 + sin + cos arctg sin cos ) + 0 6 ln + K. 6 sin cos

Poznámky:.) Předvedený postup výpočtu je poměrně dlouhý. Přímý výpočet pomocí substituce t tg není ovšem kratší. sin + cos ) d sin sin cos + cos t t ) t + 8t t 8t +. Rovnici vydělíme t a dostaneme ) t + 8t t 8t + 0 t + t ) + t ) 0. t Substitucí u t t, u t + t dostaneme rovnici u + 8u + 8 0 s kořeny u, ±i 6. Dosazením u do substituční rovnice dostaneme t + i 6 t 0. Pro tuto rovnici je D i 6 6 i) a tedy t, +i 6 ± 6 i. Řešení rovnice ) je tedy 6 6 + 6 6 + t +i), t +i), t t i), t t i). Oud plyne { } { } t +8t t 8t+ t 6 )t + 6 ) t + 6 + )t + 6 + ). Pro vhodná A, B, C, D R platí t + t + t + 8t t 8t + At + B t 6 )t + 6 ) { t + t + At + B) t + 6 + )t + 6 + ) { } +Ct + D) t 6 )t + 6 ). porovnáním koeficientů u stejných mocnin t dostaneme soustavu rovnic + Ct + D t + 6 + )t + 6+) } t : 0 A +C t : 6 + )A +B 6 )C +D t : 6 + ) A + 6 + )B + 6 ) C 6 )D t 0 : 6 + ) B + 6 ) D. Dosadíme-li z první rovnice do druhé a třetí, dostaneme a tedy 8A 6 +B +D A 6 + 6 + )B 6 )D 8 6)B +8 6 )D 6 7 + 6)B +7 6)D. Protože 8 6, + 8 6 7 + 6, 7 6 6, 8 6, 6 6, 7, + 00 6,,

máme Oud 6, + 8 6, 7 6 6 6, 8 6, 6 7 + 6, 6 6, B 9 + 6 6, D 9 + 6 6, B + D 8A 6 A 6 0 6 C 6 0 0 6 0. t t ) 6 t + 8t t 8t + 0 ln t + 6 + )t + 6+) t 6 )t + 6 ) + + 6 0 arctg ) t 6 arctg 6 0 t 6 + + + ) + K. Tedy celkově dostáváme sin + cos ) d 6 sin sin cos + cos 0 ln tg + tg + + 6) tg + tg + 6) + + + 6 0 arctg tg + 6 6 arctg tg + + 6 + K. 6 0 6 + Zkontrolujte správnost vypočtených konstant. Původní výpočet byl určitě jednodušší..) Oběma způsoby tj. postupem z řešení příkladu 0h) i první části této poznámky) lze obecně vypočítat integrál a sin + b cos ) d α sin + β sin cos + γ cos, je-li D β αγ < 0. Je-li D 0, je tento integrál vypočítán v příkladu 0j) pro jiné označení konstant). Pro D > 0 lze jmenovatel α sin + β sin cos + γ cos zapsat ve tvaru α sin + β cos )α sin + β cos ) tj. a sin + b cos α sin + β sin cos + γ cos A α sin + β cos + B α sin + β cos, a sin + b cos Aα sin + β cos ) + Bα sin + β cos ). Porovnáním koeficientů vypočteme z této rovnosti čísla A, B R jednoznačně, poněvadž α β α β. Výpočet integrálů z obou posledních zlomků se efektivně provádí substitucí t tg a je podrobně popsán v řešení příkladu 0f). Řešení příkladu 0h) tj. výpočet α sin +β sin cos +γ cos a sin +b cos d) bylo jednodušší. Co může způsobit záměna čitatele a jmenovatele!. Vypočtěte f) d je-li a) f) cos, arctg tg ) b) f) + sin, arctg tg + c) f) sin + cos, tg d) f) sin + cos +, tg +

e) f) sin +cos, ln + cos ) + arctg tg sin f) f) sin cos, 0 + 0 ln sin cos ; Užijte postupu z příkladu 0d) sin g) f) +sin +cos, { ln + sin + cos ) tg )} π 8 ; V příkladech g) a h) užijte postup z příkladu 0f) sin + cos h) f) sin cos +, lnsin cos + ) 6 arctg tg + sin i) f) sin + cos, sin + cos ) + ln tg + ) arctg ; V příkladech i)-k) užijte postupu z příkladu 0h) sin cos j) f) sin +cos, sin cos ) ln tg + ) π 8 k) f) sin sin cos + cos sin +cos, sin + cos + ln tg + ) π 8 sin cos l) f) sin + cos, sin ln +sin arctg cos ; Vyjádřete jmenovatele ve tvaru + cos nebo sin a rozdělte na dva integrály sin cos m) f) + sin cos, ln sin +cos )+ sin cos ) + ln sin cos ) 6 + sin cos ) ; Užijte postupu z příkladu 0l) Poznámka: V příkladech a), b), e), h) lze slepováním vytvořit primitivní funkci v celém R. V příkladech c) a d) lze výsledek rozšířit tak, aby vyšel zlomek s původním jmenovatelem: cos tg cos sin cos cos sin ) cos sin ) + cos sin sin + cos cos sin sin + cos. + V příkladu d) proved te sami. V příkladu m) určete definiční obor integrandu i výsledku a ukažte, že se rovnají.. Vypočtěte f) d, je-li a) f), b) f) tg cos sin, c) f) sin. + sin Řešení: a) Platí d tg tg t d t + Podle příkladu 0d) platí du u + ln u + u + a tedy tt + ) t u u du u u + + arctg u u + C du u +. { d tg tg + } tg + tg ln tg tg + + arctg + C. tg 6

Poznámka: Funkce f) tg je definována a spojitá v Df) k Z kπ, k + ) π ), její primitivní funkce F ) v DF ) kπ, k + ) π ) k + ) π ), k + )π. k Z b) Je Vhodnou volbou konstant lze F slepit v libovolném bodě kπ + π stačí napsat arctg tg + ) + arctg tg ) místo arctg tg tg ). Pokud budeme chtít F ) upravit pomocí vzorce tg sin k Z F ) )k ln cos, potom sin + sin + cos sin sin + cos + arctg sin cos sin, kπ, k + ) π ) a ještě by bylo třeba slepit uprostřed každého intervalu!). Výsledek příkladu j) platí jen na intervalu kπ, k + ) π ), kde k je sudé. d cos sin cos d u sin sin ) sin cos d du sin du u 6. Poněvadž platí u 6 u ) + u ) u) + u + u ) + u) u + u ), dostaneme dále, že a oud u 6 A u + B + u + Cu + D + u + u + Eu + F u + u A + u + u ) + u ) + B u + u ) u ) + Cu + D) u ) u + u )+ +Eu + F ) u ) + u + u ). Dosazením u dostaneme A, dosadíme-li u, vyjde B. Protože u 6 u + ) + u u ) + u + u ) u u u u ) + u + u ) u + u u ) + u + u ) + u + u + u je sudá v proměnné u, platí totéž o Cu+D +u+u + Eu+F u+u a tedy Cu + D u + u + Eu + F + u + u Cu + D + u + u + Eu + F u + u. +u Oud plyne E C a F D. Tedy dostáváme +u +u Cu+D u+u Cu D u+u. Po vynásobení + u Cu + D) u + u ) Cu D) + u + u ) D C D)u. 7

Oud porovnáním koeficientů vyjde D, C. Tedy ln + u u + u + u + u + du u u u + du ln + u u + ln u + u + u u + + ln + u u + ln u + u + u u + + ln + u u + ln u + u + u u + + du u + ) + + du ) + u+ + du ) u + du ) u + { arctg u + + arctg u } + C. Užijeme-li vzorce z poznámky k řešení příkladu 0d), můžeme psát dále ln + u) u + u + ) u) u u + ) + arctg + C { u u ln + u) u ) u) + u ) + arctg u u ) + C } ln + sin sin + ln sin + sin + arctg sin sin ) + C. Poznámka: Integrály z příkladů a),b) jsou speciální případy integrálu sin α cos β d, kde α a β jsou racionální čísla. Jsou-li čísla α a β celá, umíme tyto integrály spočítat viz příklady -7). Jestliže alespoň jedno z racionálních čísel α a β není celé, je situace komplikovanější: i) Je-li α celé liché resp. β celé liché), spočteme integrál sin α cos β d substitucí t cos resp. t sin ; viz b)). ii) Jestliže žádné z racionálních čísel α, β není celé liché, lze daný integrál spočítat v případě, že α + β 0,,,... viz a) pro α + β 0), c)-f) má řešení ve tvaru K tg r resp. K cotg r ), kde r je racionální, nebot α + β návod k řešení g) lze užít nejen k řešení případu α + β, ale i pro další sudá α + β < ). Obecně substitucí t tg, ) 0, π, lze daný integrál upravit na tvar sin α cos β d t α + t α+β ). To je t.zv. binomický integrál, který lze vyjádřit pomocí elementárních funkcí právě tehdy, když alespoň jedno z čísel α+β, α+, β+ je celé viz paragraf.). Substitucí t sin, ) 0, π, dostaneme sin α cos β d takže alespoň hodnotu π 0 sin α cos β d 0 t α t) β t α t) β, α + B, β + ) 8