Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Podobne dokumenty
Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

(A B) ij = k. (A) ik (B) jk.

1 Soustava lineárních rovnic

Vybrané kapitoly z matematiky

Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19

GEM a soustavy lineárních rovnic, část 2

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Mocninné řady 1 / 18

Stochastické modelování v ekonomii a financích Konzistence odhadu LWS. konzistence OLS odhadu. Předpoklady pro konzistenci LWS

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Kapitola 4: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

Co nám prozradí derivace? 21. listopadu 2018

Stavový popis Stabilita spojitých systémů (K611MSAP) Katedra aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT. čtvrtek 20. dubna 2006

Funkce zadané implicitně. 4. března 2019

5. a 12. prosince 2018

Lineární algebra II, přednáška Mgr. Milana Hladíka, Ph.D.

Inverzní Z-transformace

Co byste měl/a zvládnout po 1. týdnu

Tvarová optimalizace pro 3D kontaktní problém

(13) Fourierovy řady

Matematika III Stechiometrie stručný

(1) Derivace. Kristýna Kuncová. Matematika B2 17/18. Kristýna Kuncová (1) Derivace 1 / 35

MATEMATIKA 3. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Edita Pelantová, katedra matematiky / 16

algebrou úzce souvisí V druhém tematickém celku se předpokládá základní znalosti z matematické analýzy

x2 + 2x 15 x 2 + 4x ) f(x) = x 2 + 2x 15 x2 + x 12 3) f(x) = x 3 + 3x 2 10x. x 3 + 3x 2 10x x 2 + x 12 10) f(x) = log 2.

Lineární algebra - iterační metody

Matematické modelování elmg. polí 2. kap.: Magnetostatika

Linea rnı (ne)za vislost

Numerické metody minimalizace

Odpřednesenou látku naleznete v kapitolách skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra.

Matematika 2, vzorová písemka 1

(2) Funkce. Kristýna Kuncová. Matematika B2. Kristýna Kuncová (2) Funkce 1 / 25

(a). Pak f. (a) pro i j a 2 f

Kristýna Kuncová. Matematika B2

Aproximace funkcí 1,00 0,841 1,10 0,864 1,20 0,885. Body proložíme lomenou čarou.

Matematická analýza II pro kombinované studium. Konzultace první a druhá. RNDr. Libuše Samková, Ph.D. pf.jcu.cz

Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19. Kristýna Kuncová (1) Vzorové otázky 1 / 36

MATEMATIKA 1 ALEŠ NEKVINDA. + + pokud x < 0; x. Supremum a infimum množiny.


Úvodní informace. 18. února 2019

Robotika. Kinematika 13. dubna 2017 Ing. František Burian Ph.D.

Zadania z algebry liniowej Iloczyn skalarny, przestrzenie euklidesowe

heteroskedasticitě Radim Navrátil, Jana Jurečková Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, MFF UK, Praha

Sb ırka pˇr ıklad u z matematick e anal yzy II Petr Tomiczek

kontaktní modely (Winklerův, Pasternakův)

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Úvod 1 / 32

Určitý (Riemannův) integrál a aplikace. Nevlastní integrál. 19. prosince 2018

Numerické metody 8. května FJFI ČVUT v Praze

Ústav teorie informace a automatizace RESEARCH REPORT. Pavel Boček, Karel Vrbenský: Implementace algoritmu MIDIA v prostředí Google Spreadsheets

Necht je funkce f spojitá v intervalu a, b a má derivaci v (a, b). Pak existuje bod ξ (a, b) tak, že f(b) f(a) b a. Geometricky

Geometrická nelinearita: úvod

Matematika (KMI/PMATE)

MATEMATIKA 3 NUMERICKÉ METODY. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Univerzita Palackého v Olomouci


Základy obecné algebry

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky

Funkce více proměnných: limita, spojitost, derivace

Funkce více proměnných: limita, spojitost, parciální a směrové derivace, diferenciál

Základní elektrotechnická terminologie,

Kapitola 2. Nelineární rovnice

Poznámky z matematiky

Katedra fyziky. Dvourozměrné sigma modely. Two-Dimensional Sigma Models

nejsou citlivé na monotónní transformace vstupů, dost dobře se vyrovnají s nerelevantními vstupy.

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta

Cauchyova úloha pro obyčejnou diferenciální rovnici

Elementární funkce. Edita Pelantová. únor FJFI, ČVUT v Praze. katedra matematiky, FJFI, ČVUT v Praze

Matematická analýza 2. Kubr Milan

Zadání: Vypočítejte hlavní momenty setrvačnosti a vykreslete elipsu setrvačnosti na zadaných

Periodický pohyb obecného oscilátoru ve dvou dimenzích



FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Matematika prˇedna sˇka Lenka Prˇibylova 7. u nora 2007 c Lenka Prˇibylova, 200 7

Poslední úprava dokumentu: 7. května 2019

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Obsah. Petr Hasil. (konjunkce) (disjunkce) A B (implikace) A je dostačující podmínka pro B; B je nutná podmínka pro A A B: (A B) (B A) A (negace)

Algebra I Cvičení. Podstatná část příkladů je převzata od kolegů, jmenovitě Prof. Kučery, Doc. Poláka a Doc. Kunce, se

Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 187

Hana Marková Pseudospektrum matice

Laplaceova transformace

Numerické metody a statistika

CHEMIE PRO NEJLEPŠÍ. Masarykova Universita, Brno


Przestrzeń unitarna. Jacek Kłopotowski. 23 października Katedra Matematyki i Ekonomii Matematycznej SGH

Logika V. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

David Nádhera Kontinuace implicitně zadané křivky

Operace s funkcemi [MA1-18:P2.1] funkční hodnota... y = f(x) (x argument)

Diferenciální rovnice základní pojmy. Rovnice se

DFT. verze:

Obsah. Zobrazení na osmistěn. 1 Zobrazení sféry po částech - obecné vlastnosti 2 Zobrazení na pravidelný konvexní mnohostěn








Co to znamená pro vztah mezi simultánní a marginální hustotou pravděpodobnosti f (x) (pravděpodobnostní funkci p(x))?

Transkrypt:

Lineární algebra 8. přednáška: Kvadratické formy Dalibor Lukáš Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava email: dalibor.lukas@vsb.cz http://www.am.vsb.cz/lukas/la Text byl vytvořen v rámci realizace projektu Matematika pro inženýry 2. století (reg. č. CZ..7/2.2./7.332), na kterém se společně podílela Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava a Západočeská univerzita v Plzni

Motivace: Kvadratické formy popisují potenciální energii Rozložení hustoty nábojů Mějme elektrodu nabitou jednotkovým nábojem. Hledáme (po trojúhelnících konstantní) hustotu povrchového náboje q R n, která minimalizuje potenciální energii min { E(q) := q T A q } n vzhledem k q i =,,Obsah, kde (A) i,j := /(4πε ) T i T j x i x j dv (x j)dv (x i ) vychází z Coulombovské síly mezi nabitými trojúhelníky T i a T j. A je symetrická matice. i=.9.8.7.6.5.4.3.2.8.6.4.2.2..2.4.6.8.2.4.6.8.4.6.8.5.5.5.5

Motivace: Kvadratické formy popisují potenciální energii Rozložení proudové hustoty ve vodiči Mějme vodič protékaný jednotkovým proudem. Hledáme (po trojúhelnících konstantní) proudovou hustotu j R n, která minimalizuje potenciální energii min { E(j) := j T A j } n vzhledem k j i =,,Obsah, kde (A) i,k := µ /(4π) T i T k x i x k dv (x k)dv (x i ) vychází z Lorentzovy magnetické síly mezi proudovodiči s trojúhelníkovými profily T i a T k. A je symetrická matice. i=.9.8.8.7.7.6.6.5.5.4.3.4.3.2.2...2.4.6.8.2.4.6.8

Lineární zobrazení Princip superpozice 2A(v 2 ) A(v ) + A(v 2 ) A(v 2 ) A(v ) v = v 2 = 2 v + v 2 2v 2 Lineární zobrazení Mějme vektorové prostory V, U. Zobrazení A : V U je lineární, pokud. v,v 2 V : A(v + v 2 ) = A(v ) + A(v 2 ), 2. α R v V : A(αv) = αa(v).

Lineární zobrazení = matice Každou matici lze chápat jako lineární zobrazení. Mějme matici A R m n, pak následující zobrazení A : R n R m je lineární A(x) := A x. Matice lineárního zobrazení Mějme lineární zobrazení A : V U, bázi E := (e,...,e n ) prostoru V a bázi F := (f,...,f m ) prostoru U. Vezměme v V a jeho souřadnice [v] E = (α,...,α n ) R n v bázi E, tj. v = α e + + α n e n. Vyjádřeme obraz A(v) U v bázi F [A(v)] F = [A(α e + + α n e n )] F = [α A(e ) + + α n A(e n )] F = ([A(e )] F,...,[A(e n )] F ) [v] }{{} E, =:A E,F kde A E,F R m n je matice lineárního zobrazení vzhledem k bázím E a F.

Lineární formy Definice Mějme vektorové prostory V a U. Lineární zobrazení A : V U je lineární forma, pokud U = R. Příklad: A(x) := a x = a x + a 2 x 2 je lineární forma na R 2. 2.5.5.5.5 2.8.6.4.2.2.4.5.6.8 x x 2.5

Lineární formy = aritmetické vektory Každý aritmetický vektor lze chápat jako lineární formu. Mějme vektor a R n, pak následující zobrazení A : R n R je lineární n A(x) := a x = a i x i. i= Vektor lineární formy Mějme lineární formu A : V R a bázi E := (e,...,e n ) prostoru V. Vezměme v V a jeho souřadnice [v] E = (α,...,α n ) R n v bázi E, tj. Vyjádřeme obraz A(v) R v = α e + + α n e n. A(v) = A(α e + + α n e n ) = α A(e ) + + α n A(e n ) = (A(e ),...,A(e n )) [v] }{{} E, =:a E kde a E R n je vektor lineární formy vzhledem k bázi E.

Bilineární formy Definice Mějme vektorový prostor V. Zobrazení B : V V R je bilineární forma, pokud pro libovolné a V. B (v) := B(v,a) je lineární forma na V a 2. B 2 (v) := B(a,v) je lineární forma na V. Příklad: B(x,y) := xy je bilineární forma na R..8.6.4.2.2.4.6.8.5 y.5.8.6.4 x.2.2.4.6.8

Bilineární formy = čtvercové matice Každou čtvercovou matici lze chápat jako bilineární formu. Mějme matici B R n n, pak následující zobrazení B : R n R n R je bilin. forma n n B(u,v) := u T B v = (B) ij v j. Matice bilineární formy Mějme bilineární formu B : V V R a bázi E := (e,...,e n ) prostoru V. Vezměme u,v V a jejich souřadnice [u] E = (α,...,α n ) R n, [v] E = (β,...,β n ) R n, tj. i= u i j= u = α e + + α n e n, v = β e + + β n e n. B(u,v) = B(α e + + α n e n,v) =. α B(e,v) + + α n B(e n,v) n n B(e,e )... B(e,e n ) 2. = α i β j B(e i,e j )= [u] T E..... [v] E, i= j= B(e n,e )... B(e n,e n ) }{{} =:B E kde B E R n n je matice bilineární formy vzhledem k bázi E.

Kvadratické formy Definice Mějme vektorový prostor V a bilineeární formu B : V V R. Zobrazení Q : V R je kvadratická forma, pokud Q(v) := B(v,v). Příklady kvadratických forem na R Q(x) := x 2 Q(x) := x 2 Q(x) := Q(x) 4 3.5 3 2.5 2.5.5 x 2.5.5.5.5 2 Q(x).5.5 2 2.5 3 3.5 x 4 2.5.5.5.5 2 Q(x).8.6.4.2.2.4.6.8 x 2.5.5.5.5 2

Kvadratické formy Příklady kvadratických forem na R 2 Q(x) := (x ) 2 + (x 2 ) 2 Q(x) := (x ) 2 Q(x) := (x ) 2 (x 2 ) 2 Příklad: Q(x) := x T Q x, kde Q R n n je kvadratická forma, nebot Q(x) = B(x,x), kde B(x,y) := x T Q y je bilineární forma. Jsou kvadratické formy libovolné čtvercové matice?

Kvadratické formy = symetrické matice Antisymetrická bilineární forma dává nulovou kvadratickou formu. Mějme vektorový prostor V a antisymetrickou bilineární formu B A : V V R, pak a tedy v V : B A (v,v) = B A (v,v), B A (v,v) =. Matice kvadratické formy je vždy symetrická. Mějme bilineární formu B : V V R, pak příslušná kvadratická forma je určena pouze symetrickou částí Q(v) := B(v,v) = B S (v,v) + B A (v,v) = B }{{} S (v,v). = Mějme dále bázi E := (e,...,e n ) prostoru V a vektor v V, pak Q(v) = [v] T E B E [v] E = [v] T E (B S E + B A E) [v]e = = [v] T E B }{{} S E [v] E + [v] T E B A E [v] E. }{{} =:Q E =

Kvadratické formy = symetrické matice Matice kvadratické formy Mějme bilineární formu B : V V R, k ní příslušející kvadratickou formu Q(v) := B(v,v) = B S (v,v) a bázi E := (e,...,e n ) prostoru V. Pak pro každý v V platí: Q(v) = [v] T E Q E [v] E, kde Q E := B S E = ( ) BE + B T E 2 je matice kvadratické formy v bázi E. Příklad: Najděte matici kvadratické formy Q(x) := (x ) 2 x x 2 2(x 2 ) 2 na R 2 v kanonické bázi. Příslušná bilineární forma je např. B(x,y) := x y x y 2 2x 2 y 2, její matice v kanonické bázi E := ((, ), (, )) je ( ) B E = 2 a matice kvadratické formy tedy je Q E = 2 ( BE + B T E ( ) ) + = 2 = 2 2 ( ) 2 2 2

Kvadratické formy = symetrické matice Příklad: Najděte matici kvadratické formy Q(x) := (x ) 2 x x 3 (x 2 ) 2 + x 2 x 3 + (x 3 ) 2 na R 3 v kanonické bázi. Příslušná bilineární forma je např. B(x,y) := x y x y 3 x 2 y 2 + x 2 y 3 + x 3 y 3, její matice v kanonické bázi E := ((,, ), (,, ), (,, )) je B E = a matice kvadratické formy tedy je Q E = ( ) BE + B T E = 2 + + 2 2 + + 2 2 + 2 2 = 2 2 2 2

Kvadratické formy = symetrické matice Příklad: Najděte matici kvadratické formy Q(p(x)) := (p(x))2 dx na P v kanonické bázi E := (, x). Příslušná bilineární forma je např. B(p(x),q(x)) := p(x)q(x)dx. Napočítejme si její matici v kanonické bázi E := (, x): a tedy B(, ) = B(x, ) = což je zároveň i matice kvadratické formy. dx =, B(,x) = x dx = 2 x dx = 2, B(x,x) = x x dx = 3, ( ) B E = = Q E, 2 2 3

Klasifikace kvadratických forem Kladné, záporné, neurčité formy Q(x) := (x ) 2 + (x 2 ) 2 Q(x) := (x ) 2 (x 2 ) 2 Q(x) := (x ) 2 (x 2 ) 2 pozitivně definitní x : Q(x) > negativně definitní x : Q(x) < indefinitní x : Q(x) >, y : Q(y) <

Nezáporné, nekladné formy Klasifikace kvadratických forem Q(x) := (x ) 2 Q(x) := (x ) 2 pozitivně semidefinitní x : Q(x), y : Q(y) = negativně semidefinitní x : Q(x), y : Q(y) =

Klasifikace kvadratických forem Definice Mějme vekt. prostor V. Řekneme, že kvadratická forma Q : V R je pozitivně definitní, pokud v V \ {} : Q(v) >, negativně definitní, pokud v V \ {} : Q(v) <, indefinitní, pokud v V : Q(v) > a w V : Q(w) < pozitivně semidefinitní, pokud v V : Q(v) a w V \ {} : Q(w) =, negativně semidefinitní, pokud v V : Q(v) a w V \ {} : Q(w) =.

Klasifikace kvadratických forem Klasifikace kvadratických forem = klasifikace symetrických matic Mějme vektorový prostor V o dimenzi n, bázi E prostoru V a kvadratickou formu Q : V R. Pro v V označme α := [v] E R n, pak platí Q(v) = α T Q E α =: Q(α) a klasifikace kvadratické formy Q : V R je shodná s klasifikací kvadratické formy Q, tedy s klasifikací matice Q E. Řekneme, že symetrická matice Q E je pozitivně (negativně) definitní, pokud indefinitní, pokud α R n \ {} : α T Q E α > (<), α R n : α T Q E α > a β R n : β T Q E β <, pozitivně (negativně) semidefinitní, pokud α R n : α T Q E α ( ) a β Rn \ {} : β T Q E β =.

Klasifikace kvadratických forem = klasifikace symetrických matic Klasifikace diagonálních matic Má-li kvadratická forma v nějaké bázi E diagonální matici, tj. d... Q E = D = d 22.........,... d nn pak pro libovolný v V, resp. pro jeho souřadnice [v] E =: (α,...,α n ) R n platí n Q(v) = [v] T E D [v] E = d ii (α i ) 2 a znaménko Q(v) je určeno znaménky diagonálních prvků. I := {, 2,...,n}. D je pozitivně (negativně) definitní, pokud i I : d ii > (<), indefinitní, pokud i,j I : d ii >, d jj <, pozitivně (negativně) semidefinitní, pokud i I : d ii ( ) a j I : d jj =, i=

Klasifikace kvadratických forem = klasifikace symetrických matic Příklady: Klasifikujte následující diagonální matice (kvadrat. forem) a) b) c) D := je indefinitní (neurčitá), nebot d = > a d 22 = <. D := 2 je negativně semidefinitní (nekladná), nebot d, d 22, ale d 33 =. D := 2 3 je pozitivně definitní (kladná), nebot d, d 22,d 33 >.

Klasifikace kvadratických forem = klasifikace symetrických matic Kongruentní matice Mějme vektorový prostor V a jeho báze E := (e,...,e n ) a F := (f,...,f n ). Uvažujme identické zobrazení I : V V a jeho matici vzhledem k bázím E a F označme T := I E,F. Ta realizuje přechod mezi bázemi v V : [v] F = T [v] E. Mějme dále kvadratickou formu Q : V R. Matice Q E a Q F jsou kongruentní: Q(v) = [v] T F Q F [v] F = (T [v] E ) T Q F (T [v] E ) = [v] T E (T T Q F T ) [v] }{{} E. =Q E Klasifikace ostatních symetrických matic kongruencí na diagonální Mějme kvadratickou formu Q : V R. Hledáme bázi E prostoru V tak, aby v ní byla matice kvadratické formy diagonální, tj. Q(v) = [v] T E Q E [v] E, kde Q E je diagonální matice.

Klasifikace kvadratických forem = klasifikace symetrických matic Algoritmus: Gaussova eliminace + kongruentní transformace. Začneme s maticí kvadratické formy Q F v libovolné bázi F a provedeme Gaussovu eliminaci bez záměny řádků (Q F I) Gauss bez záměn řádků (U T T ) T T Q F = U, kde U je horní trojúhelníková a T T dolní trojúhelníková. 2. Následující kongruentní transformace nám dá diagonáĺní matici D := Q E := T T Q F T= U T. Oba kroky lze sjednotit. Rozepišme Gaussovu eliminaci T T = T n T 2 T, pak Q E = T n T 2 (T ) Q F T T T T 2 T T n. }{{} } kongruence {{ } } kongruence 2 {{ } kongruence n

Klasifikace kvadratických forem = klasifikace symetrických matic Příklad: Klasifikujte ( ) 2. 2 Ad. ( 2 2 Ad 2. ) D := U L T = r 2 :=r 2 2r ( ) 2 5 a jelikož d >, d 22 <, matice je indefinitní. ( 2 5 2 ( ) 2 = ) =: (U L), ( ), 5 Oba kroky lze sjednotit takto: ( ) ( ) ( ) 2 2. 2 r 2 :=r 2 2r 5 s 2 :=s 2 2s 5 }{{} kongruence

Klasifikace kvadratických forem = klasifikace symetrických matic 4 2 Příklad: Klasifikujte 2 3. 2 4 2 4 2 4 2 3 r 2:=2r 2 r 4 s 2:=2s 2 s 8 4 r 2 3 :=4r 3 r s 2 7 3 :=4s 3 s 4 28 }{{} kongruence 4 4 8 4 8, r 3 :=2r 3 +r 2 s 52 3 :=2s 3 +s 2 4 }{{} kongruence 2 a jelikož d, d 22,d 33 >, matice je pozitivně definitní. r 3 :=2r 3 +r 2

Klasifikace kvadratických forem = klasifikace symetrických matic 2 Příklad: Klasifikujte 2 3. 2 2 2 2 3 r := r +r 2 2 3 s := s +s 2 3 výroba pivota 2 2 2 }{{} kongruence r 2 :=r 2 +r 4 s 2:=s 2 +s 4 r 3 :=r 3 r s 3 3 :=s 3 s 3 }{{} kongruence 2 r 2 :=r 2 +r r 3 :=r 3 r r 3 :=4r 3 +r 4 4, r 3 :=4r 3 +r s 3 :=4s 3 +s 44 }{{} kongruence 3 a jelikož d < a d 22 >, matice je indefinitní.

Gaussova eliminace pro symetrické matice Choleského (LDL T ) rozklad Uvažujme soustavu se symetrickou matici A x = b. Po kongruentních transformacích dostáváme ekvivalentní soustavu s diagonální maticí D = T T A T: =T {}} T =T {{}}{ T } n T {{ 2 T A } T T T T 2 T T n y }{{} =U =x = } T n T {{ 2 T b }. =:c Odtud vidíme, že řešení soustavy lze provést v následujících krocích:. (A b I) 2. D y = c y, 3. x := T y. Gauss bez záměn řádků (U c T T ), D := U T

Gaussova eliminace pro symetrické matice Příklad: Řešte soustavu Choleského (LDL T ) rozkladem. ( 2 2 2 ) T T = ( ) 2 5 ( 2 r 2 :=r 2 2r ( ), T = 2 s 2 :=s 2 2s ) ( 5 ), y =, y 2 =,, x = y 2y 2 =,x 2 = y 2 =.

Gaussova eliminace pro symetrické matice Příklad: Řešte soustavu Choleského (LDL T ) rozkladem. 2 2 3 3 2 T T = r 2:=r 2 +r r 3 :=r 3 r r 3 :=r 3 r 2 3 2 3 s 2:=s 2 +s s 3 :=s 3 s s 3 :=s 3 s 2, T = 3 2 3 x := y =, x := x + x 2 x 3 = 2, x 2 := y 2 y 3 = 2, x 2 := x 2 = 2 x 3 := y 3 =, x 3 := x 3 =., y =,, y 2 = 3 y 3 =