Geometrická nelinearita: úvod

Podobne dokumenty
Geometrická nelinearita: úvod

Numerické metody 8. května FJFI ČVUT v Praze

kontaktní modely (Winklerův, Pasternakův)

Energetické principy a variační metody ve stavební mechanice

Kapitola 4: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Mocninné řady 1 / 18

Matematika 2, vzorová písemka 1

Funkce zadané implicitně. 4. března 2019

Stavový popis Stabilita spojitých systémů (K611MSAP) Katedra aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT. čtvrtek 20. dubna 2006

Inverzní Z-transformace

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Obsah. 1.2 Integrály typu ( ) R x, s αx+β

(1) Derivace. Kristýna Kuncová. Matematika B2 17/18. Kristýna Kuncová (1) Derivace 1 / 35

Sb ırka pˇr ıklad u z matematick e anal yzy II Petr Tomiczek

Cauchyova úloha pro obyčejnou diferenciální rovnici

Matematická analýza II pro kombinované studium. Konzultace první a druhá. RNDr. Libuše Samková, Ph.D. pf.jcu.cz

Kristýna Kuncová. Matematika B3

Co nám prozradí derivace? 21. listopadu 2018

x2 + 2x 15 x 2 + 4x ) f(x) = x 2 + 2x 15 x2 + x 12 3) f(x) = x 3 + 3x 2 10x. x 3 + 3x 2 10x x 2 + x 12 10) f(x) = log 2.

Stochastické modelování v ekonomii a financích Konzistence odhadu LWS. konzistence OLS odhadu. Předpoklady pro konzistenci LWS


Úvodní informace. 18. února 2019

Vybrané kapitoly z matematiky

MATEMATIKA 3. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Rovnice proudění Slapový model

1 Soustava lineárních rovnic

Numerické metody minimalizace

Necht je funkce f spojitá v intervalu a, b a má derivaci v (a, b). Pak existuje bod ξ (a, b) tak, že f(b) f(a) b a. Geometricky

Edita Pelantová, katedra matematiky / 16

Periodický pohyb obecného oscilátoru ve dvou dimenzích

Elementární funkce. Edita Pelantová. únor FJFI, ČVUT v Praze. katedra matematiky, FJFI, ČVUT v Praze

Anna Kratochvílová Anna Kratochvílová (FJFI ČVUT) PDR ve zpracování obrazu / 17

Teorie. kuncova/ Definice 1. Necht f je reálná funkce a a R. Jestliže existuje.

Aproximace funkcí 1,00 0,841 1,10 0,864 1,20 0,885. Body proložíme lomenou čarou.

Teorie plasticity. Varianty teorie plasticity. Pružnoplastická matice tuhosti materiálu

Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19

Laplaceova transformace

Určitý (Riemannův) integrál a aplikace. Nevlastní integrál. 19. prosince 2018

Univerzita Palackého v Olomouci

Obecná orientace (obvykle. Makroskopická anizotropie ( velmi mnoho kluzných rovin )

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Úvod 1 / 32

DFT. verze:

Diferenciální rovnice základní pojmy. Rovnice se

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

Obsah. Zobrazení na osmistěn. 1 Zobrazení sféry po částech - obecné vlastnosti 2 Zobrazení na pravidelný konvexní mnohostěn

Komplexní analýza. Příklad Body. Nepište obyčejnou tužkou ani červeně, jinak písemka nebude přijata. Soupis vybraných vzorců. 4a.

Paradoxy geometrické pravděpodobnosti

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky

Funkcje hiperboliczne

FAKULTA STAVEBNÍ. Stavební statika. Telefon: WWW:

(4) (b) m. (c) (d) sin α cos α = sin 2 k = sin k sin k. cos 2 m = cos m cos m. (g) (e)(f) sin 2 x + cos 2 x = 1. (h) (f) (i)

Okrajový problém podmínky nejsou zadány v jednom bodu nejčastěji jsou podmínky zadány ve 2 bodech na okrajích, ale mohou být

Průvodce studiem V této kapitole se budeme zabývat diferenciálním počtem pro funkce více

Základní elektrotechnická terminologie,

Kristýna Kuncová. Matematika B2

v = v i e i v 1 ] T v =

podle přednášky doc. Eduarda Fuchse 16. prosince 2010

5. a 12. prosince 2018

R Z N C. p11. a!b! = b (a b)!b! d n dx n [xn sin x] = x n(n k) (sin x) (n) = n(n 1) (n k + 1) sin(x + kπ. n(n 1) (n k + 1) sin(x + lπ 2 )

Stabilitní analýza pružnoplastického prutu

x y (A)dy. a) Určete a načrtněte oblasti, ve kterých je funkce diferencovatelná. b) Napište diferenciál funkce v bodě A = [x 0, y 0 ].

Funkcje trygonometryczne. XX LO (wrzesień 2016) Matematyka elementarna Temat #5 1 / 14

Matematika (KMI/PMATE)

Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19. Kristýna Kuncová (1) Vzorové otázky 1 / 36

Kapitola 2. Nelineární rovnice

POLIURETANOWE SPRĘŻYNY NACISKOWE. POLYURETHANOVÉ TLAČNÉ PRUŽINY





















Operace s funkcemi [MA1-18:P2.1] funkční hodnota... y = f(x) (x argument)

heteroskedasticitě Radim Navrátil, Jana Jurečková Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, MFF UK, Praha

CAŁKI NIEOZNACZONE C R}.

Tvarová optimalizace pro 3D kontaktní problém

Zwój Prawoskrętny. Vinutí Pravé







Transkrypt:

Geometrická nelinearita: úvod Opakování: stabilita prutů Eulerovo řešení s využitím teorie 2. řádu) Stabilita prutů Ritzovou metodou Stabilita tenkých desek 1

Geometrická nelinearita Velké deformace průhyby, pootočení,... ) Při popisu úlohy záleží na volbě referenčního systému souřadnic: v dalším tetu se bude předpokládat pevná soustava souřadnic během řešení se neměnící) Lagrangeovská Často se zavádí jen některé nelineární aspekty: např. teorie 2. řádu vyžaduje rovnováhu na zdeformované konstrukci, ale předpokládá malé deformace jako v lineární teorii pružnosti) 2

Teorie 2. řádu F q Klasicky teorie 1. řádu: M) = q L 2 q 2 2. Teorie 2. řádu: R M) w) L R M) 2 = M) + F w), Tedy: M) 2 = q L 2 2 q +F w). 2 3

Opakování: Eulerovo řešení 1) F vyšetřujeme ztrátu stability prutu zatíženého osovou silou postupy lineární teorie pružnosti a statiky nestačí je třeba uvažovat splnění podmínek rovnováhy na deformované konstrukci teorie 2. řádu w) 4

Opakování: Eulerovo řešení 2) Moment v bodě : F M = F w Vyjádření pomocí rovnice průhybové čáry: w = M EI = F w EI w Po úpravě a označení α 2 = F EI : w + α 2 w = 0 w) L 5

Opakování: Eulerovo řešení 3) F Rovnice: Obecné řešení: w + α 2 w = 0 w) L w = C 1 sin α + C 2 cos α 6

Opakování: Eulerovo řešení 4) F Obecné řešení: Okrajové podmínky 1): Pro = 0 je w = 0) = 0: w = C 1 sin α + C 2 cos α w) L 0 = C 1 sin α 0 + C 2 cos α 0 C 2 = 0 7

Opakování: Eulerovo řešení 5) Obecné řešení: F Okrajové podmínky 2): Pro = L je w = L) = 0: w = C 1 sin α + C 2 cos α 0 = C 1 sin α L + 0 0 = C 1 sin α L w) L Pro C 1 0 musí být sin αl = 0: αl = k π... k = 1, 2, 3,... 8

Opakování: Eulerovo řešení 6) Obecné řešení: F w = C 1 sin α + C 2 cos α Po dosazení okrajových podmínek: w) L w = C 1 sin kπ L 9

Opakování: Eulerovo řešení 7) F Dosadíme za α 2 : α 2 = F E I F = α2 EI... α L = 1 π Po úpravě a označení F cr = F w) L F cr = π 2EI L 2 Což je známá Eulerova kritická síla. 10

Ritzova metoda 1) F Aproimace průhybu: w = a 1 sin π L Potenciální energie: 1. Π N = F u a = F EA F L, u a... zkrácení prutu dle linenární teorie nezávisí na w) 2. Π M = F u b, u b... zkrácení v důsledku pootočení prutu w) L 11

Ritzova metoda 2) Zkrácení v důsledku pootočení prutu: du = d d cos ϕ Taylorův rozvoj : du Stručně: du d d1 1 2 ϕ2 ) = 1 2 ϕ2 d 1 2 w ) 2 d du 1 2 w ) 2 d d ϕ Pro celý prut: u b = 1 2 L 0 w ) 2 d 12

Ritzova metoda 3) Zvolení aproimace: Derivace: w = a 1 sin π L d ϕ du w = a 1 π L π cos L, π 2 w = a1 sin πl L2 Dosazení za u b = 1 2 L0 w ) 2 d: u b = π2 L 2L 2 a2 1 0 π π2 cos2 d = l 4L a2 1 13

Ritzova metoda 4) Potenciální energie: Π e = F u b = π2 4L F a2 1 Π i = 1 2 L 0 EIw ) 2 1 d = 2 EIA2 π 4 1 L 4 L 0 π π4 EI sin2 d = L 4 L 3 a2 1 Celková potenciální energie systému: Π = Π e + Π i = π2 4L F + π4 4 ) EI L 3 a 2 1 +Π N ) 14

Ritzova metoda 5) Hledání eterému minima) potenciální energie pomocí Π a 1 = 0: Π a 1 = π2 4L F + π4 EI 4L 3 ) 2a 1 = 0 Za předpokladu, že a 1 0: π2 4L F + π4 EI 4L 3 = 0 A tedy výsledek je shodný s Eulerovým řešením): F = π2 EI L 2 15

Stabilita stěno)desek 1) stabilitní problémy v důsledku zatížení v rovině konstrukce stěna vybočení deska z b a y Rovnice úlohy zatížení jen ve směru ): 4 w 4 + 4 w 2 y 2 + 4 w y 4 = N 2 w D 2 16

Stabilita stěno)desek 2) y Deska na všech okrajích prostě uložená: P 4 w 4 + 4 w 2 y 2 + 4 w y 4 = N 2 w D 2 Hledané řešení: w, y) = δ sin mπ nπy sin, m, n = 1, 2, 3,... a b Po dosazení: m 2 a 2 + n2 ) 2 b 2 = p n 2 D π 2 b 2 b a P 17

Stabilita stěno)desek 3) y Tedy: p = Dπ2 b 2 n 2 m 2 a 2 + n2 ) 2 b 2 Zbývá určit vhodná m, n. Doporučeno m = 1 viz Šejnoha). Protože P má být minimální P N = 0: Dπ 2 b 2 1 na 2 + n ) b 2 1 n 2 a 2 + 1 ) b 2 = 0 b a P Vyjde: n = b a P 18

Stabilita stěno)desek 4) y P Protože n = b a : P = 4Dπ2 a 2 = Eh3 π 2 31 ν 2 )a 2 Což je hodnota hledaného kritického zatížení pozor na to, že dle výchozích předpokladů musí být n celé číslo!). b a P 19

Stabilita stěno)desek 5) Další možná předpokládaná průhybová plocha: Dosazením za w: 4 f y 4 2m2 π 2 2 f a 2 y 2 + Za předpokladu N D > m2 π 2 a 2 kde α = m 2 π 2 a 2 + w = fy) sin mπ a m 4 π 4 a 4 N D bude obecné řešení: m 2 π 2 a 2 ) f = 0 fy) = C 1 e ay + C 2 e ay + C 3 cos βy + C 4 sin βy N D m2 π 2 a 2, β = m2 π 2 a 2 + N m 2 π 2 Da 2 20

Stabilita stěno)desek 6) Řešení pro desku na třech okrajích prostě podepřenou: Okraj y = 0: N w = 0, Okraj y = b: m = 0 : D 2 w Y 2 + ν 2 ) w 2 = 0 b m = 0 : D 2 w Y 2 + ν 2 ) w 2 = 0 a R y = 0 : D 3 w y 3 + 2 ν) 3 ) w 2 y = 0 kde R y je svislá reakce na volném okraji. y N 21

Stabilita stěno)desek 7) Z okrajových podmínek pro y = 0: C 1 = C 2, 3 = 0 A dále: w = fy) = A sinh αy + B sin βy Z okrajových podmínek pro y = b: Aα A α 2 ν m2 π 2 a 2 α 2 2 ν) m2 π 2 a 2 ) ) sinh αb B β 2 + ν m2 π 2 a 2 sin βb = 0 cosh αb Bβ β 2 + 2 ν) m2 π 2 ) cos βb = 0 ) a 2 22

Stabilita stěno)desek 8) Aα A α 2 ν m2 π 2 a 2 α 2 2 ν) m2 π 2 a 2 ) ) sinh αb B β 2 + ν m2 π 2 a 2 sin βb = 0 cosh αb Bβ β 2 + 2 ν) m2 π 2 ) cos βb = 0 ) a 2 Protože je třeba, aby A 0 a B 0: β α 2 ν m2 π 2 a 2 ) tanh αb = α β 2 + ν m2 π 2 a 2 ) tanh βb Výrazy α a β obsahují N, řešení lze najít numerickými metodami. 23

Stabilita stěno)desek: literatura Další doporučená literatura: Harvančík J., Drahoňovský, Z.: Výpočty prútových a plošných konstrukcií, Alfa, Bratislava, 1970 Ravinger, J., Psotný, M.: Analýza konštrukcií, Nelineárne úlohy, STU, Bratislava, 2006 Šejnoha, J., Bittnarová, J.: Stabilita skořepin. Doplňkové striptum. ČVUT, Praha, 1999 24