Stochastické modelování v ekonomii a financích Konzistence odhadu LWS. konzistence OLS odhadu. Předpoklady pro konzistenci LWS

Podobne dokumenty
Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Mocninné řady 1 / 18

MATEMATIKA 3. Katedra matematiky a didaktiky matematiky Technická univerzita v Liberci

Kristýna Kuncová. Matematika B2 18/19

heteroskedasticitě Radim Navrátil, Jana Jurečková Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, MFF UK, Praha

Edita Pelantová, katedra matematiky / 16

Necht je funkce f spojitá v intervalu a, b a má derivaci v (a, b). Pak existuje bod ξ (a, b) tak, že f(b) f(a) b a. Geometricky

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

(1) Derivace. Kristýna Kuncová. Matematika B2 17/18. Kristýna Kuncová (1) Derivace 1 / 35

1 Soustava lineárních rovnic

Kristýna Kuncová. Matematika B2

(a). Pak f. (a) pro i j a 2 f

Co nám prozradí derivace? 21. listopadu 2018

Linea rnı (ne)za vislost

Stavový popis Stabilita spojitých systémů (K611MSAP) Katedra aplikované matematiky Fakulta dopravní ČVUT. čtvrtek 20. dubna 2006

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Inverzní Z-transformace

Obsah. Limita posloupnosti a funkce. Petr Hasil. Limita posloupnosti. Pro a R definujeme: Je-li a < 0, pak a =, a ( ) =. vlastní body.

Aproximace funkcí 1,00 0,841 1,10 0,864 1,20 0,885. Body proložíme lomenou čarou.

Funkce zadané implicitně. 4. března 2019

GEM a soustavy lineárních rovnic, část 2

Co to znamená pro vztah mezi simultánní a marginální hustotou pravděpodobnosti f (x) (pravděpodobnostní funkci p(x))?

Petr Hasil. c Petr Hasil (MUNI) Nekonečné řady MA III (M3100) 1 / 187

Matematika (KMI/PMATE)

5. a 12. prosince 2018

kontaktní modely (Winklerův, Pasternakův)

Elementární funkce. Edita Pelantová. únor FJFI, ČVUT v Praze. katedra matematiky, FJFI, ČVUT v Praze

Vybrané kapitoly z matematiky

Matematika pro ekonomiku

Komplexní analýza. Martin Bohata. Katedra matematiky FEL ČVUT v Praze Martin Bohata Komplexní analýza Úvod 1 / 32

Numerické metody minimalizace

Matematická analýza 2. Kubr Milan

Matematika 2, vzorová písemka 1

Kapitola 2. Nelineární rovnice

PROGRAMECH JOSEF TVRDÍK ČÍSLO OBLASTI PODPORY: STUDIJNÍCH PROGRAMECH OSTRAVSKÉ UNIVERZITY REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/2.2.00/28.

(2) Funkce. Kristýna Kuncová. Matematika B2. Kristýna Kuncová (2) Funkce 1 / 25

Geometrická nelinearita: úvod

Určitý (Riemannův) integrál a aplikace. Nevlastní integrál. 19. prosince 2018

Funkce více proměnných: limita, spojitost, parciální a směrové derivace, diferenciál

podle přednášky doc. Eduarda Fuchse 16. prosince 2010

Karel Vostruha. evolučních rovnic hyperbolického typu

Funkce více proměnných: limita, spojitost, derivace

MATEMATIKA 1 ALEŠ NEKVINDA. + + pokud x < 0; x. Supremum a infimum množiny.

x2 + 2x 15 x 2 + 4x ) f(x) = x 2 + 2x 15 x2 + x 12 3) f(x) = x 3 + 3x 2 10x. x 3 + 3x 2 10x x 2 + x 12 10) f(x) = log 2.

Sb ırka pˇr ıklad u z matematick e anal yzy II Petr Tomiczek

Diferenciální rovnice základní pojmy. Rovnice se

Statistika (KMI/PSTAT)

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta. bankovnictví. Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky

Logika V. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Lucie Mazurová. AS a

Lucie Mazurová AS

Lineární algebra - iterační metody

Pojem množiny nedefinujeme, pouze připomínáme, že množina je. Nejprve shrneme pojmy a fakta, které znáte ze střední školy.

Úvodní informace. 18. února 2019

Obsah. 1.2 Integrály typu ( ) R x, s αx+β

1 Definice. A B A B vlastní podmnožina. 4. Relace R mezi množinami A a B libovolná R A B. Je-li A = B relace na A

Průvodce studiem V této kapitole se budeme zabývat diferenciálním počtem pro funkce více

Poslední úprava dokumentu: 7. května 2019

prof. RNDr. Roman Kotecký DrSc., Dr. Rudolf Blažek, PhD Pravděpodobnost a statistika Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií

Nekomutativní Gröbnerovy báze

Kapitola 4: Soustavy diferenciálních rovnic 1. řádu

(A B) ij = k. (A) ik (B) jk.

Lineární algebra II, přednáška Mgr. Milana Hladíka, Ph.D.

Metody, s nimiž se seznámíme v této kapitole, lze použít pro libovolnou

Vybrané partie z kvantitativního řízení rizik - kreditní riziko

Ústav teorie informace a automatizace RESEARCH REPORT. Pavel Boček, Karel Vrbenský: Implementace algoritmu MIDIA v prostředí Google Spreadsheets

Operace s funkcemi [MA1-18:P2.1] funkční hodnota... y = f(x) (x argument)

Obsah. Petr Hasil. (konjunkce) (disjunkce) A B (implikace) A je dostačující podmínka pro B; B je nutná podmínka pro A A B: (A B) (B A) A (negace)

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky

Definice Řekneme, že PDA M = (Q,Σ,Γ,δ,q 0,Z 0,F) je. 1. pro všechna q Q a Z Γ platí: kdykoliv δ(q,ε,z), pak δ(q,a,z) = pro všechna a Σ;

Okrajový problém podmínky nejsou zadány v jednom bodu nejčastěji jsou podmínky zadány ve 2 bodech na okrajích, ale mohou být

Matematika III Stechiometrie stručný

Matematické modelování elmg. polí 2. kap.: Magnetostatika

Laplaceova transformace

Petr Beremlijski, Marie Sadowská

Cauchyova úloha pro obyčejnou diferenciální rovnici

Matematika prˇedna sˇka Lenka Prˇibylova 7. u nora 2007 c Lenka Prˇibylova, 200 7

Škola matematického modelování 2017

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta

Algebra I Cvičení. Podstatná část příkladů je převzata od kolegů, jmenovitě Prof. Kučery, Doc. Poláka a Doc. Kunce, se

Odpřednesenou látku naleznete v kapitolách skript Abstraktní a konkrétní lineární algebra.

algebrou úzce souvisí V druhém tematickém celku se předpokládá základní znalosti z matematické analýzy

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Kvalitativní analýza nelineárních rovnic typu reakce-difuze

Univerzita Karlova v Praze Matematicko-fyzikální fakulta

TGH01 - Algoritmizace

02GR - Odmaturuj z Grup a Reprezentací

Teorie. kuncova/ Definice 1. Necht f je reálná funkce a a R. Jestliže existuje.

TGH01 - Algoritmizace

Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze

ÚVOD DO ARITMETIKY Michal Botur

7. Aplikace derivace

Slabá formulace rovnic proudění tekutin

Teorie plasticity. Varianty teorie plasticity. Pružnoplastická matice tuhosti materiálu

Biosignál I. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno

Numerické metody KI/NME. Doc. RNDr. Jiří Felcman, CSc. RNDr. Petr Kubera, Ph.D.

Katedra fyziky. Dvourozměrné sigma modely. Two-Dimensional Sigma Models

fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplíny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.

Komplexní analýza. Příklad Body. Nepište obyčejnou tužkou ani červeně, jinak písemka nebude přijata. Soupis vybraných vzorců. 4a.

Statistika (KMI/PSTAT)

HOMOGENIZACE ÚLOH NEURČITOSTMI V KOEFICIENTECH

Transkrypt:

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Stochastické modelování v ekonomii a financích 7. 12. 2009

Obsah Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě 1 Whitův 2 pro 3 heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Uvažujme lineární regresní model tj. y 1. y T y = Xβ + e, 1 x 11... x 1p =...... 1 x T1... x Tp β 0. β p + e 1. e T, kde y 1,...,y T jsou náhodné veličiny příslušné pozorovaným hodnotám, X je náhodná matice, e 1,...,e T jsou náhodná rezidua, β R p+1 je vektor neznámých parametrů. Označme x t = (1,x t1,...,x tp ).

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad K1 (nezávislost X a e): Vektory x t a rezidua e s jsou nezávislé pro všechna t, s. Poznámky: Předpoklad (K1) lze oslabit: prvky x t a e s jsou současně nekorelované, tj. E[x tj e t ] = 0, t = 1, 2,..., j = 1,...,p {x t e t } t=1 je posloupnost martingalových diferencí {x t e t } t=1 je L 1-mixingal

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad K2 (momenty): Posloupnost {e t } je iid(0,σ 2 ), E[e 4 t ] < t.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad K3 (konvergence): (a) Matice E[x t x t ] je pozitivně definitní (> 0) a jestliže označíme Σ T := 1 T [ ] T E x t x t, pak Σ T > 0. t=1 (b) Platí Σ T Σ, kde Σ > 0. 1 (c) Platí T T t=1 x tx t Σ. T Poznámky: (K3a): existence (Σ T > 0 detσ T > 0), (K3b): kvůli asymptotické normalitě (K3c): stačilo by T 1 t x tx t Σ T 0 lze nahradit momentovými podmínkami (SZVČ)

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Tvrzení Věta: ( ) V lineárním regresním modelu s platností předpokladů (K1), (K2) a (K3) existuje OLS odhad β T, který je konzistentní. Důkaz: Lze psát Platí, že ( ) 1 ( ) 1 T β T β = T x t x 1 T t T x t e t. ( 1 T T x t x t t=1 t=1 ) 1 P Σ 1 a t=1 ( ) 1 T T P x t e t 0. t=1

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě (White) Předpoklad { W1 (ortogonalita Xe): (x t,e t ) } je posloupnost nezávislých nestejně rozdělených t=1 (inid) náhodných vektorů a platí t: E[x t e t ] = 0. Poznámky: Předpoklad (W1) zahrnuje: předpoklad nenáhodných regresorů s heteroskedasticitou, předpoklad tvaru E[e t x t ] = 0, předpoklad nezávislosti x t a e t s E[e t ] = 0.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě (White) Předpoklad W2 (momenty): Existují konstanty 0 < δ < a 0 < M < takové, že [ [ E et 2 1+δ] < M a E x tj x tk 1+δ] < M, pro všechna t = 1, 2,... a pro všechna j,k = 1,...,p. Poznámky: V předpokladu (W2) jsou rozptyly chyb stejnoměrně omezené prvky prům. kov. matice regresorů stejnoměrně omezené (kvůli stejnoměrné integrovatelnosti a použití SZVČ)

(White) Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad W3 (regularita): Matice Σ T := 1 T T t=1 [ ] E x t x t je regulární pro všechna dost velká T taková, že detσ T > δ. Poznámky: V předpokladu (W3) je zahrnuta existence a stejnoměrná ohraničenost prvků inverze Σ T pro velká T.

Tvrzení Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Věta (White, 1980): ( ) V lineárním regresním modelu s platností předpokladů (W1), (W2), (W3) existuje OLS odhad β T, který je konzistentní. Dokonce platí β s.j. T β. Důkaz: β T existuje díky (W3) pro T velká a díky (W1) lze psát β T = β + ( ) 1 X X X e T T.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Tvrzení Díky (W2) - E [ x tj x tk 1+δ] < M, (W1) - vzájemné nezávislosti x t, ze SZVČ, předpokladu (W3) a spojitosti inverzního zobrazení vyplývá, že platí (po prvcích) pro T ( ) 1 X X Σ 1 s.j. T T 0.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Tvrzení Díky (W2) - E [ x tj x tk 1+δ] < M, (W1) - vzájemné nezávislosti x t, ze SZVČ, předpokladu (W3) a spojitosti inverzního zobrazení vyplývá, že platí (po prvcích) pro T ( ) 1 X X Σ 1 s.j. T T 0. Dále z Hölderovy nerovnosti a předpokladu (W2) [ E x tj e t 1+δ] E x tj 2(1+δ) E e t 2(1+δ) < M.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Protože x t e t jsou nezávislé, plyne se SZVČ X e T 1 T s.j. E[x t e t ] 0. T t=1 Tvrzení

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Protože x t e t jsou nezávislé, plyne se SZVČ X e T 1 T s.j. E[x t e t ] 0. T t=1 Tvrzení Protože Σ 1 T má stejnoměrně omezené prvky pro dostatečně velké T z (W3) a E[x t e t ] má stejnoměrně omezené prvky, dostáváme ze stejnoměrné spojitosti ( ) 1 X X X e T T Σ 1 T 1 T s.j. E[x t e t ] T 0. t=1

Tvrzení Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Jelikož z (W1) je pak platí a tedy β T s.j. β. t = 1, 2,...,T : E[x t e t ] = 0, ( ) 1 X X X e T T s.j. 0

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě

Op a op notace Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Definice (O p ): Jestliže pro náhodnou posloupnost {X n } n=1 platí ( ε > 0) ( M = M ε < ) : sup {P[ X n > M]} < ε, n N pak píšeme, že X n = O p (1). Značení X n = O p (Y n ) znamená, že X n je nejvýše řádu Y n v prsti, tj. X n /Y n = O p (1). Definice (o p ): Jestliže pro náhodnou posloupnost {X n } n=1 platí ε > 0 : lim n P[ X n > ε] = 0, pak píšeme, že X n = o p (1). Značení X n = o p (Y n ) znamená, že X n je řádu menšího než Y n v prsti, tj. X n /Y n = o p (1).

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Poznámka: Fakt, že platí X n = o p (1) lze ekvivalentně vyjádřit X n P 0, resp. plim n X n = 0. Značení: V = x 11. x T1... x 1p....... x Tp, v t = x t1. x tp. To jest X = (1 T,V) a x t = (1,v t ). Dále označme r t (β) = y t x t β, F β (u) := P[ r 1 (β) < u], F (T) β (u) := 1 T T t=1 I { r t(β) <u}. Platí, že F (T) β ( r t(β) ) = (pořadí t-tého rezidua 1)/T.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě LWS odhad Necht r(1) 2 (β)... r2 (T)(β), jsou pořádkové statistiky čtverců reziduí rt 2(β) = y t x t β a necht w : [0,1] [0,1] je váhová funkce. Pak odhad LWS definujeme jako Platí β (LWS) T β (LWS) T := argmin β R p+1 = argmin β R p+1 { T { T ( } t 1 w )r 2(t) T (β). t=1 t=1 ( w F (T) β ) } ( r t(β) ) rt 2 (β).

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V1 (distribuce): (a) Posloupnost { (vt, e t ) } je posloupnost nezávislých t=1 p-dimenzionálních náhodných veličin rozdělených podle distribuční funkce F V,e (v,r), která je absolutně spojitá, její hustota f V,e (v,r) je omezená. (b) Pro marginální hustotu f V (v) platí M := sup{ v : f V (v) > 0} <.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V2 (momenty): (a) t platí: E[e t ] = 0, E[v t ] = 0. (b) t existují druhé momenty náhodných veličin v t a e t.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V3 (váhová funkce): Váhová funkce w : [0,1] [0,1] je absolutně spojitá, nerostoucí, w(0) = 1, α [0,1] existuje derivace w (α) a w (α) L <, [ ] E w(f β (0)( e 1 ))x 1 x 1 je pozitivně definitní.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V4 (jednoznačnost řešení): Existuje právě jedno řešení β (0) vektorové rovnice ] β E [w (F β ( r 1 (β) )) x 1 (e 1 x 1 β) = 0 v neznámé β.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V5 (Vlastnosti hustoty reziduí): Derivace hustoty f e(r) existuje a je omezená konstantou U e.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V6 (Lipschitz. derivace váhové funkce): Derivace w (α) váhové funkce w je Lipschitzovská 1. řádu s konstantou J w, tj. α, α [0,1] : w (α) w ( α) J w α α.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V7 (Nezávislost): Posloupnosti {v t } t=1 a {e t} t=1 jsou nezávislé. Dále ( a R + ) ( a > 0) : kde g(z) je hustota G(z) := P [ e 2 1 < z]. inf {g(z)} > L > 0, {z (a,a+ a)}

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V8 (Moment): Existuje q > 1 tak, že E[ e 1 2q ] <.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Tvrzení Věta (Víšek, 2008): ( LWS odhadu) Necht jsou [ splněny předpoklady ] (V1) - (V8) a necht Q = E w(f β (0)( e 1 ))x 1 x 1. Potom Poznámka: Označme T ( β(lws) T β (0)) = = Q 1 1 T w(f T β (0)( e t ))x t e t + o p (1). W 0 := diag t=1 { ( ) ( )} w F β (0)( e 1 ),...,w F β (0)( e T ).

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě při V maticové podobě lze předchozí přepsat do tvaru Platí, že T ( β(lws) T β (0)) = Q 1 X W 0 e T + o p (1). β (LWS) T β (0) P Q 1 X W 0 e. T Z předpokladů (V1)(a) - nezávislost v čase a (V7) - nezávislost chyb a procesu vysvětlujících proměnných, plyne, že E [ X W 0 e ] = 0. Dále ze SZVČ plyne β (LWS) T 1 T X W 0 e P 0, nebot matice W 0 má díky (V3) omezené prvky. Protože Q je P regulární, platí β (0).

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě heteroskedasticitě

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Uvažujme lineární regresní model y = Xβ (0) + e, kde platí e t inid, Ee t = 0, vare t = σt 2 (0,K), K <, t. Označme Σ = diag{σ1 2,...,σ2 T } a nalezneme skeletní rozklad matice Σ, tj. matici P takovou, že Pak model PP = Σ 1, resp. PΣP = I T T Py = PXβ (0) + Pe, tj. y = X β (0) + e, je model s homoskedasticitou, nebot vare = E [ Pee P ] = I.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Odhad LWS je tvaru β (LWS) T = argmin β R p+1 { T t=1 ( w F (T) β Odhad LWS ) } ( r t(β) ) rt 2 (β). V maticové podobě má teoretický odhad LWS tvar kde β (LWS) = = ( X WX ) 1 X Wy = ( 1 X P WPX) X P WPy, { ( W = diag w t=1,...,t F (T) β )} ( r t(β) ).

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Odhad LWS je tvaru β (LWS) T = argmin β R p+1 { T t=1 ( w F (T) β Odhad LWS ) } ( r t(β) ) rt 2 (β). V maticové podobě má teoretický odhad LWS tvar kde β (LWS) = = ( X WX ) 1 X Wy = ( 1 X P WPX) X P WPy, { ( W = diag w t=1,...,t Problém: Zbývá vhodně odhadnout P a W. F (T) β )} ( r t(β) ).

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě β (LWS) T = = Ŵ T = diag t=1,...,t Finální odhad LWS ( X ) 1 Ŵ T X X Ŵ T ŷ = ( X P T ŴT P ) 1 T X X P T ŴT P T y, kde X = P T X, ŷ = P T y, dále { ( w F (T) a kde P T je odhad P. β (LWS) T Předpokládejme, (viz později...), že )} ( r t ( β (LWS) T ) ) P T P P a Ŵ T P W,

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Problém: Rezidua nejsou stejně rozdělená, pro další účely zavedeme následující značení: kde F β,t (u) := 1 T T F β,t (u) t=1 ] F β,t (u) = P [ y t x t β < u.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V1 (distribuce): (a) Posloupnost { (vt, e t ) } je posloupnost nezávislých t=1 p-dimenzionálních náhodných veličin rozdělených podle distribuční funkce F V,e (v,r), která je absolutně spojitá, její hustota f V,e (v,r) je omezená. (b) Pro marginální hustotu f V (v) platí M := sup{ v : f V (v) > 0} <.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V2 (momenty): (a) t platí: E[e t ] = 0, E[v t ] = 0. (b) t existují druhé momenty náhodných veličin v t a e t.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V3 (váhová funkce): Váhová funkce w : [0,1] [0,1] je absolutně spojitá, nerostoucí, w(0) = 1, α [0,1] existuje derivace w (α) a w (α) L <, [ E w ( F β (0),t ( e t ) ) ] x t x t je pozitivně definitní pro všechna t a dále existují konstanty 0 < δ <,0 < M < takové, že pro každé t, j, k platí [ w ( E F β,t ( e t ) ) ] x tj x tk 1+δ < M, další předpoklad typu E dále. [ w ( F β,t ( e t ) ) et 2 1+δ] < viz

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Dále platí M T = 1 T T t=1 [ E w ( F β,t ( e t ) ) ] x t x t je regulární pro dostatečně velká T a detm T > δ > 0.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V4 (jednoznačnost řešení): Pro každé t existuje právě jedno řešení β (0) vektorové rovnice β E [w ( F β,t ( r t (β) ) ) ] x t (e t x t β) = 0 v neznámé β.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V5 (Vlastnosti hustoty reziduí): Dále f e(r) existuje a je omezená konstantou U e.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V6 (Lipschitz. derivace váhové funkce): Derivace w (α) váhové funkce w je Lipschitzovská 1. řádu s konstantou J w, tj. α, α [0,1] : w (α) w ( α) J w α α.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V7 (Nezávislost): Posloupnosti {v t } t=1 a {e t} t=1 jsou nezávislé. Dále platí ( a R + ) ( a > 0) : ( t) : kde g t (z) je hustota G t (z) := P [ e 2 t < z]. inf {g t(z)} > L > 0, {z (a,a+ a)}

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Předpoklad V8 (Moment): Existuje q > 1 tak, že pro všechna t je E[ e t 2q ] <. Z toho vyplývá, že pro všechna t platí [ w ( E F β,t ( e t ) ) et 2 1+δ] E[ e t 2q ] <, nebot funkce w je omezená.

Whitův pro heteroskedasticitě pro heteroskedasticitě Tvrzení Věta: ( LWS odhadu) Necht jsou splněny předpoklady (V1) - (V8) a necht Q = T 1 ] T t=1 [w(f E β (0),t ( e t ))x t x t. Potom Důkaz: Platí T ( β(lws) T β (0)) = = Q 1 1 T w(f T β (0),t ( e t ))x t e t + o p (1). 1 T T t=1 t=1 ( ( w F (T) β (LWS) T ) ) ( r t ( β (LWS) T ) ) x t x t P Q.

Reference Chung K. L. (2001): A Course in Probability Theory. Academic Press (3ed), New York. Hyashi F. (2000): Econometrics. Princeton University Press, Princeton. Víšek J. Á. (2008): Asymptotic Representation of Least Weighted Squares. Preprint. Víšek J. Á. (2008): Empirical Distribution Function Under Heteroskedasticity. Statistics (submitted).

Reference White H. (1980): A Heteroskedasticity-consistent Covariance Matrix Estimator and a Direct Test for Heteroskedasticity. Econometrica, Vol. 48, No. 4, pp. 817-838.

KONEC. (připomínky, otázky...?)